Z Čech až na konec světa

Knihy pana Jiráska mám ráda. Jeho vypravěčský styl mi velice vyhovuje a na starší češtinu (která je velice krásná) si za chvíli zvyknete. Toto útlé dílko jsem ještě nečetla a tak jsem si ho vybrala jako součást čtenářské výzvy. . A vlastně mne tato kniha navnadila na další romány Aloise Jiráska. Jsou před námi dlouhé večery tak se již těším.

Nakonec celkem zajímavá jednohubka. Na jazyk jsem si po chvilce zvykla, dějově je sice slabší, ale nijak mi to nevadilo. Spíš naopak, bylo mi sympatický jak to utíkalo.

Milé a někdy úsměvné čtení o dobrodružství českých pánů při cestování po cizích zemích. Zvyky a kultura jiných zemí je hezky popsaná. Líbí se mi jazyk, kterým je to psané.

Mám ráda historické knihy v tomto titulu nás autor více seznamuje s Jiřím z Poděbrad. V aknize jsem se seznámila s dřívější kulturou, zvyky a tradicemi. Příjemná oddychová kniha.

Taková kniha, která nenadchne, neurazí, zkrátka takový starodávný cestopis. To je tak vše, co se k tomu dá napsat.

Rychlovka, jazykově celkem v pohodě, dějově slabší. Putování je doplněno velmi stručnými popisky krajiny (zbytečně strohými) a jedním vítězstvím v turnajích za druhým. Čtenář se moc nedozví, ale ani se neurazí, že strávil pár hodinek s touto útlou knížečkou.

Knížku jsem našla v knihovně na veřejné poličce, četla jsem ji neb se mě hodila do výzvy. Musím říct že mě velice zaujala svým vyprávěním i řečí.

Ó jak jsem jako klukovský čtenář fandil panu Bořitovi z Martínic když v turnajích suverénně porážel soupeře, kteří v cizích zemích Čechy považovali za ousidery...

Knihu jsem objevila u rodičů v knihovně a jen tak namátkou otevřela, protože Jiráska mám moc ráda, na Filozofské historii jsem jako -náctiletá ujížděla fest. Po 40 letech jsem se tedy pustila zpět do Jiráska . Nad jeho češtinou a evidentní lásce k zemi české jsem trochu jihla , jeho vyprávění je jedinečné, protkané citlivým a nerušitelným popisem cizích krajů a zvyků, přesto se autor neustále vrací, byť jen náznakem k nám, do své domoviny, do rodné země, kterou velice miloval. Milé, pohodové čtení, které rozhodně stojí za to. Samozřejmě, že Jirásek umí psát dramatičtěji , ale tahle kniha určitě není nudná, spíše takový pohodový výlet do historie s očekávaným návratem domů, k nám, sem, do České země.

Kniha je oddechovkou, připomínající vedle historických událostí a zeměpisných záležitostí také vztah prarodičů a vnoučat. Ten je posilován barvitým vyprávěním.

Co k tomu napsat. Prostě kniha poplatná době, typická pro Jiráska. Čte se to však stále dobře.

Čtivý titul.

Milé, poučné a přeplněné Jiráskovou láskou k vlasti a odkazu bohaté české historie. Navíc jde o knihu útlou, takže by mohla oslovit i ty, kteří se bojí mnohastránkových děl.
Cenné je i vylíčení evropského světa 15. století na nejrůznějších šlechtických dvorech nebo případy otrokářství v Portugalsku - zajímavý je případ českého šlechtice odvlečeného do otroctví (!) nebo vylíčení Španělů jako nepřátelských lidí. A co teprve překročení hranic rakouských, kde výprava nenarazila na nikoho, kdo by neměl vole :-) Vřele doporučuji.

Na Jiráskovi se mi líbí jeho láska k vlasti, která se proplétá mezi řádky jako červená nit. To, že k ní nabádá čtenáře, je chvályhodné a mě osobně mrzí, že se takto v dnešních dětech nepěstuje, ba naopak. Vyprávění rytíře Václava Šaška, jako jednoho z průvodců královského vyslance Lva z Rožmitálu, je příjemně stručné, možná si ještě přečtu originál, podle kterého Jirásek tohle dílo určené dětem stvořil. Je pravda, že mi v knize chybí dostatečné vysvětlení téhle cesty, a sice to, že český král Jiří z Poděbrad už tehdy usiloval o jistou "evropskou unii", a proto vyslal na cestu mírové poselstvo.

Jirásek - od útlého mládí můj milovaný spisovatel. Jeho knihy pro mně byly velkým objevem a postupem času i moji stálicí. Pěkné a velice zajímavé, čtivé dílo, které se ovšem nemusí zamlouvat všem. Jiráskovi je třeba přijít na chuť a poznat ho. Pak je již na každém, zda budou mít jeho knihy čestné místo v knihovně.

Můj třetí Jirásek. Po fantastické Filosofské historii a trochu slabším, ale stále krásném Pokladu, je tohle sešup dolů. Místo bouření proti němčině a pro český národ a jeho kulturu, je tu lehce naivní vyprávění, jak dokonalí Češi cestují po světě, vyhrají každý zápas a o cizině se nedozvíte téměř nic. Zatímco Filosofská historie skvěle funguje i dnes, Z Čech až na konec světa už nemá co nabídnout.

Moc hezké a poutavé vyprávění Václava Šaška z Mezihoří o putování se skupinou Lva z Rožmitálu po Evropě a jejich dobrodružstvích. Děj vyprávění začíná v druhé polovině 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad. Kdo má rád historii a nevadí mu archaická čeština, bude to pro něj jednohubka.

Jednoduše moc pěkné. Myslím, že to, co Lojzik pro českou literaturu i obrození udělal, ho i po těch letech řadí na čelné místo mezi našimi spisovateli.

Takové čisté a lidsky opravdové vyprávění z časů, kdy si ještě rodina poseděla spolu a vyprávěla si, kdy se cenila poctivost, čest, láska k vlasti a zodpovědnost k národu.