moore.allonsy moore.allonsy oblíbené citáty

☰ menu

 „ Celý den pracuje pro jednu firmu, hned zařídí tohle, hned zařídí támhleto. Vydělá peníze a utratí je za novou televizi, když ta stará ještě funguje, nebo za nové auto, protože to, co má, už je staré, nebo je vydá za dovolenou, aby tomu unikl a odpočinul si od té své příšerné práce, kterou musí mít, protože potřebuje peníze...“
— Melvin Burgess
„ Člověk lpí na situacích. Myslíte si, že vy sám jste ta situace, a pak, když se celá ta zatracená záležitost rozpadne... vy tam ještě pořád jste.“
— Melvin Burgess
„ Spousta lidí nakonec uvnitř umře. Na první pohled se to nepozná, ale jak otevřou pusu, hned víte, že to projeli. Život je zavraždil.“
— Melvin Burgess
„ Lidi dokážou sestrojit nadzvukové letouny a vypouštět rakety do vesmíru, identifikovat zločince z jediného vlasu anebo nepatrného kousíčku kůže, vypěstovat rajče, které vydrží těž tři týdny v ledničce a ani trochu neseschne, uložit do mikroskopického čipu miliardy dat. Dokážou nechat lidi umřít na ulici.“
— Delphine de Vigan
„ Největší pouť , jakou jsem na zemi vykonal, není dlouhá. Měří třicet centimetrů. Je to vzdálenost od hlavy do srdce. Překonat tuhle kratičkou vzdálenost někdy trvá nejdéle.“
— Laurent Gay
„ Tričko mám černé a víceméně čisté, k tomu jsem si nasadil pokerový výraz obličeje. Jediné, co mám na sobě barevného, je krabička marlborek, která mi vyčuhuje z kapsy kalhot a červeně září, jako bych tam přechovával své srdce.“
— Juli Zeh
„ Ideální člověk jako duchovní a mravní bytost? Ne izolované a sebestředné individuum? Jedinec, který bere ohled na společenství, s nímž se cítí spjatý? Jaké společenství, zeptáme se, a náš smích bude hřmícím soundtrackem naší nechápavosti. Nejsme schopní ani založit rodinu, natož se identifikovat s nějakou politickou stranou. Víte, co chceme? My nechceme žádné společenství. My chceme klid. Nazvěte to izolovanost. Nazvěte to sebestřednost. Unavuje nás banální a hokynářská reglementace, která pod hrozbou trestu nutí každého přišroubovat na kolo světlo, nekouřit před dosažením šestnácti let a za dvě eura na hodinu parkovat ve čtverci, který někdo pečlivě namaloval na zem, zatímco pár hodin letu odtud ničí celé světy požáry, sucho, záplavy, exploze, násilí. My se už k tomu státu nehodíme, předběhli jsme systém, myšlenky a tužby minulých generací nás vytlačily za čáru, stojíme mimo, nechápavě kroutíme hlavou, jak se to každých pár desetiletí stane nějaké generaci.“
— Juli Zeh
„ Žijeme svoje životy, děláme to, co děláme, a pak jdeme spát - jak je to prosté a obyčejné! Několik nás skočí z okna nebo se jde utopit či spolyká hrst prášků; podstatně víc je těch, kteří zemřou při různých nehodách. A většinu z nás, obrovskou většinu těch ostatních, pomalu sežere nějaká nemoc nebo - když máme velké štěstí - sám čas. Útěchu nám může poskytnout jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život - navzdory obecné nepřízni osudu a planým nadějím - propukne naplno a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoli všichni (snad s výjimkou dětí, ale možná i včetně nich) víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. Ale přesto pečujeme o svou obec, vítáme každé nové ráno a především - víc než cokoli jiného - doufáme, že se nám těch blažených hodin dostane co nejvíc.“
— Michael Cunningham
„ Tak trochu jsme doufali, že jednou třeba potkáme lásku, ale moc jsme se tím netrápili, protože se nám zdálo, že na to máme ještě spoustu času. Láska nám připadala jako něco příliš definitivního, a proto nezajímavého, a byla to přece láska, co zruinovalo naše rodiče. Láska je odsoudila k životu naplněnému hypotečními splátkami a opravami domu; k nezajímavému zaměstnání a k brouzdání po rozzářených uličkách supermarketů ve dvě odpoledne. Doufali jsme v lásku jiného druhu, v lásku, která by si uvědomovala naši lidskou křehkost a promíjela nám ji, a přitom nijak neumenšovala naše velkorysejší představy o sobě samých. Připadala nám docela dobře možná. Nebudeme-li o ni příliš úporně usilovat, nebudeme-li kvůli ní panikařit, může se stát, že nás taková vysněná, obohacující láska jednou potká. Pokud si dokážeme někoho takového vůbec představit, pak taková osoba určitě někde existuje. A mezitím nás musí uspokojovat sex.“
— Michael Cunningham
„ Máš to v sobě, tak se to opovaž někde nechat ležet, protože jestli to najdu vyhozené v popelnici, tak tě k ní vlastnoručně dotáhnu a budeš to muset zase vyhrabat; a věř mi, že najít ztracený ideál dá zatraceně moc práce ...“
— Michael Cunningham
„ „Mně už je v určité fázi textu jedno, jestli je někdo Polák, Čech, Američan, Ital, Žid, komunista, nacista, disident, věřící, ateista... Mě zajímá, jak se kdo chová jako člověk v konkrétních situacích.““
— Radka Denemarková
„ Je třeba být stále opilým. V tom je vše: toť jediná otázka. Abyste necítili strašlivé břímě Času, jež drtí vaše ramena a ohýbá vás k zemi, je třeba opíjet se bez oddechu. Ale čím? Vínem, poesií nebo ctností, čím chcete. Ale opíjejte se. A jestliže někdy na stupních paláce, na zelené trávě příkopu, v zasmušilé samotě své jizby, se probudíte, a opojení již ubylo či zmizelo, ptejte se větru, vlny v moři, hvězdy, ptáka, hodin, všeho, co zpívá, všeho, co mluví, ptejte se, kolik je hodin: a vítr, vlna v moři, hvězda, pták, hodiny vám odpoví: Je hodina opojení.“
— Charles Baudelaire
„ Člověk, chce-li být svrchovaně dobrý, musí mít silnou a bohatou obraznost; musí se umět vžít do druhého a do mnoha jiných. Strasti a slasti jeho bližních musí se stát jeho vlastními. Představivost je velkým nástrojem dobra; a poezie k tomu notně přispívá.““
— Charles Baudelaire
„ Na světě existuje pouze jediná blaženost: žít v souladu se svou přirozeností a existencí. Nestarejte se o přikázání, disciplínu ani o morálku. Prostě žijte v souladu se svým vědomím a pokračujte v jeho kultivaci. Brzy spatříte přicházet jaro s květy, které vám přinesou jasný vhled, jistou ruku a celistvost do každé vaší reakce. Každá vaše odezva bude nádherná, protože bude vycházet z expandujícího vědomí.“
— Osho
„ „Sex není problém; celibát ano.““
— Osho
„ Láme mi srdce, když vidím, jak se dnešní děvčata rozebírají a nevěří si. Vždycky si pamatuj, že jsi přesně taková, jaká máš být. A ne jiná. A jestli někdo tvrdí opak, no tak vykládá hovadiny.“
— Alice Clayton
„ "Člověk nedělá vždycky, co je správné, synu," řekl. "Dokonce ani když to ví. V tom někdy bývá kouzlo života. Chápeš?" (Nebe nezná vyvolených)“
— Erich Paul Remark
„ Když jsme se v poli zúčastňovali na rozkaz bohoslužeb a duchovní různých vyznání se modlili za vítězství německých zbraní, uvažoval jsem často o tom, že se přece právě tak angličtí, francouzští, ruští, američtí, italští a japonští duchovní modlí za vítězství zbraní svých zemí, a Boha jsem si představoval jako nějakého uspěchaného spolkového předsedu v časové řízení, zejména když se k němu modlily dvě soupeřící země stejného vyznání. Pro kterou se měl rozhodnout? Pro tu, která má víc obyvatel? Nebo pro tu, která má víc kostelů? A jak to bylo s jeho spravedlností, když nechal jednu zemi vyhrát a druhou prohrát, ačkoliv i tam se pilně modlili?“
— Erich Paul Remark
„ Milenec je nesprávný muž na správném místě.“
— Josef Hora
„ A teď konečně jedu pryč z toho smutku, do světa, kde nikdo nic neví. Vim, že se potom už nevrátim. Jsem si tím jistej. I když zase vim, že všechno může bejt jinak, než si člověk v určitým momentu myslí. Co můžu změnit, můžu změnit. Teď ale mizim.“
— Petra Soukupová
„ Začneš-li v ženě posilovat přátelství, oslabuješ její lásku.“
— Alexandr Sergejevič Puškin
„ Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.“
— Alexandr Sergejevič Puškin
„ Je třeba mít na své straně většinu - proto neurážejme hlupáky.“
— Alexandr Sergejevič Puškin
„ Dá se odtud vyjít jinudy než přes výběh s tím prasetem?“
— Hector Hugh Munro
„ Sex bez lásky je celkem nesmyslný zážitek, ale mezi všemi nesmyslnými zážitky si stojí hodně vysoko.“
— Robert Fulghum
„ Kdykoliv si myslíte, že můžete nebo nemůžete, máte pravdu.“
— Robert Fulghum
„ Problém nebo nepohodlí. Život je hrbolatý. A hrbolek na silnici a hrbolek v prsu, to není totéž. Člověk by se to měl naučit rozlišovat.“
— Robert Fulghum
„ Jenom chladní a úzkoprsí lidé rozdávají lásku opatrně a úzkostlivě, zacházejí s ní jako lakomec s penězi, které hrabe na hromadu, ale nerozdává. Velcí a dobří lidé mají v sobě neomezený dar lásky . Vzdalená láska“
— Barbara Cartland
„ „Maminko, proč se některé ženy stávají jeptiškami?“ zeptala se tehdy. Napadlo ji to, protože je na ulici zastavily dvě jeptišky, které vybíraly almužnu na charitu. „Jsem si jistá, že jsou velice dobré a velice zbožné,“ odpověděla matka. „Ale nemůžu si pomoct, mně je jich líto.“ „Proč?“ „Myslím si, že Bůh, tak jak je to napsané v bibli, chtěl, abychom využívali své nadání, a ne ho schovávali,“ odpověděla matka. Všimla si, že Honora ji pozorně poslouchá, a tak pokračovala: „Ježíš žil život obyčejného člověka, pomáhal Josefovi s jeho tesařinou až do chvíle, kdy začal šířit poselství pocházející od Boha, jeho otce. Myslím, že my taky musíme žít životy obyčejných lidí tak nejlépe, jak to jen dokážeme. A dobro musíme konat skutky, a ne modlitbami.“ Amorova střela“
— Barbara Cartland
„ O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.“
— Robert Fulghum
„ Dobrý zloděj potřebuje spoustu věcí. Utajení. Nervy. Rychlost. Ale důležitější než všechny tyhle věci je poslední nezbytnost. Štěstí.“
— Markus Zusak
„ Zákony zřejmě neplatí vždycky, všude a pro každého. Zejména ne pro ty, kteří si je sami vymyslili a odhlasovali.“
— Ladislav Mňačko
„ Je snadné zkazit se, když k tomu má člověk tolik příležitostí.“
— Ladislav Mňačko
„ "To je druhá noc," řekl. "Ta bývá nebezpečná. Kouzlo neznámého pominulo a kouzlo důvěry tu ještě není."“
— Erich Paul Remark
„ Možná máš Boha v hlavě (...), ale k tvému srdci se ani nepřiblížil. (Renesance)“
— Anton Gill
„ Svět je plný ochotných lidí - jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat.“
— Robert Frost
„ Porota sestává z dvanácti lidí vybraných aby rozhodli, kdo má lepšího advokáta.“
— Robert Frost
„ „Workholik vědomě nevolí práci. Práce volí jeho.““
— Reinhard K. Sprenger
„ Chtěl jsem dobro - byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.“
— Jean-Paul Sartre
„ Brány svého vězení si neseme každý v sobě.“
— Jean-Paul Sartre