zigíš komentáře u knih

Asimov pro jednadvacáté století, s pořádnou porcí pop-kulturního humoru. Nebo ještě jinak: tím čím Chris Nolan pro film, je Andy Weir pro literaturu. Entertainer, kterého vystoupení pracuje s jednoďuchoučkým syžetem, aby na tu fascinující fabuli bylo radost pohledět (dá li čtenář všemu čas). A na rozdíl od chladného Anglána zvládá emoce. Pravda, pro mé cynické já někdy přes čáru a od Marťana ještě přisladil (!) ale to jsou jen takové drobnosti. Celek pořád baví a fascinuje. Znamenité dílo !

16 08.11.2021

Film jsem viděl dřív, před lety dlužno podotknout. A zajímavé jak mi přes ten artový odér uniklo, že je v první řadě o alkoholismu. V druhé o vykořeněnosti, osamění, ale ta závislost na alkoholu z toho čpí na hony ! Teda doufám, že tomu tak je říkám, jsou to leta co jsem film viděl, protože knížka právě na ty lihové démony cílí. Nejdřív nenápadně v stydlivých tanečkách kolem, pak odvážněji až je pak na návrat pozdě, prostě klasické propadnutí závislosti. Film mám moc rád, pro jeho pomalé hypnotické tempo (a Bowie extra terrestriála hrát ani nemusí) ale kniha je mnohem, mnohem smutnější.

2 16.10.2021

Námořní bitvy spojeneckých konvojů a neměckých vlčích smeček. A že měli ponorky hezky dlouho navrch. Napínavé, drsně a bez servítků podané. Znamenitě vybalancováno non fiction i fiction, dramata i odlehčenější pasáže. Příkladem budiž romantická linka mezi Lockhartem a Julii Hallam. Rozhodně jedna z nejlepších válečných věcí, napříč médii.

2 15.10.2021

Byl to boj. Ale boj dobojován i když se smíšenými pocity. McCarthyho Krvavý poledník má víc vrstev něž cibule a možná se z nich dá vyvěštit jestli zima bude krutá. Čert ví, prohnané charaktery s noirovým backroundem se dějem většinou profigurkaří, bohužel. A jejich motivace zůstávají skryté i když huby nezavřou, zvlášť démonický polyglot soudce Holden. Snad to chce přečíst v originálu, časem. Teď momentálně netuším, nakolik mě tato meditace nad násilím zasáhla.

5 07.10.2021