Kruté moře přehled

12.03.2021

V první řadě bych chtěl řici, že jsem moc rád, že tahle kniha byla napsána a poskytla svědectví o hrůzách války, tentokrát na temném, rozbouřeném Atlantiku, jež si asi nikdo z nás nedokáže představit. Pan Monsarrat, jakožto válečný veterán opravdu, podle obsahu knihy, věděl a lodích a potažmo námořní válce skutečně hodně a tímto bych mu chtěl určitě vzdát hold a poděkovat.

Kniha je napsána, pro mě alespoň, z úhlu pohledu, o kterém jsem příliš nevěděl a v podstatě se ani nikdy nezajímal (německé ponorky byly pro mě vždy o něco tajemnější a lákavější než britská doprovodná plavidla zásobovacích konvojů) - na každý pád zajímavé! Avšak, ke vší smůle, tuto knihu můžu vždy jen poradit, nikoliv doporučit, a to z několika důvodů.

Na můj vkus byl autorův styl až příliš, řekněme, šablonovitý, faktický, popisný, pro čtenáře válečných románu i těžko stravitelný a v některých pasážích vcelku i dost nepřehledný a nudný. Za 450 stran jsem se nedokázal pořádně sžít s autorovými charaktery, ba jsem v nich, což určitě bude u někoho v rozporu s tímto názorem, nenašel žádné hlubší sympatie. Zkrátka jsem Monsarratovi nevěřil jeho, do charakterů vložené vlastnosti, emoce, osudy - v tom byl a vždycky bude největší machr E.M.Remarque. I dialogy a rozhovory hrdinů mě nějak neoslovily - navíc bych řekl, že byly napsány i dost krkolomě, nezajímavě, fádně - zkrátka uvařené z vody. U (nejenom válečného) románu je tohle pro mě vždy priorita! Člověk musí mít ten pocit a v podstatě to přání být v danou dobu, situaci, každou minutu, s nimi - v tomto případě doslova - na jedné lodi! A já bohužel nebyl. Častokrát jsem se i přemlouval, abych knihu znovu otevřel, ale vzhledem k tomu, že každá nedočtená kniha, je pro mě osobní prohra, jsem ji dočetl. Nelituji, jen jsem čekal asi (o dost!) více. Kniha avšak zůstává v mé knihovně a pro přátele je vždy k dispozici!