Příspěvky

Miluji hry se slovy a neobvyklá slovní spojení. Ta se objevila v knížce hojně:
město = "hranatý obraz utrpení"
dav = "vodopád lidských těl, moře rozlité po prostoře, sto tisíc hlav, dvě stě tisíc rukou, víno šumící v ulice pohárů"
"Kdybychom chtěli a plivli na slunce, zhasne."
děti = housle, doktor = houslař, "každý jinak hrál" "doktor klepal na žebra a hrál"

Sice se jako u Nezvalovy Písně míru objevují motivy revoluce a komunistické postoje, které byly zneužity, ale oproti němu si Seifert v této sbírce zachovává zajímavý výběr jazykových prostředků, takže dílo nepůsobí jako propagandistický odpad. Nejvíce se mi líbila báseň hříšné město.

31.12.2019

Autor se vyžíval v pochmurné náladě, pocitech marnosti, zbytečnosti...Bylo to natolik dekadentní, symbolistické a smutné, že se mi to prostě a jednoduše nelíbilo. Jistě je obdivuhodné, jak autor dokáže zaznamenat všemožné pocity, nálady, barvy. Na mě je ale sbírka příliš depresivní a básně příliš stejné. Mám ráda hry se slovy a zajímavá slovní spojení. Mám pocit, že účelem sbírky je dostat člověka do stejné deprese, jakou zjevně Karásek trpěl.

31.12.2019

Tato útlá knížka prózy, v níž není skoro žádný děj, zachycuje atmosféru doby, myšlení a chování obyčejných lidí žijících v ní. Popisuje sled všedních situací, absurdit minulého režimu. Zaujalo mě zejména, že jsou zde popsány konkrétní směšné nešvary tehdejší doby i drobné prohřešky. Objevují se propagandistická hesla, normy, tresty za slabá lidská selhání, hrabání si na svém písečku, přebytek pracovních sil a zahálení v práci, utrácení státních peněz za nesmysly, oficiálnost s mnohými klišé proti nekultivovanosti a hlavně nesmyslnost mnoha činností. Prostě vše, co dobře a přitom velmi krátce vystihuje období před rokem 1989.

31.12.2019

Četla jsem ji asi v době, kdy jsem ji nemohla pochopit. Pamatuji si, že jsem měla pocit, že jde hlavně o podobu textu než jeho obsah. Místy jsem se úplně ztrácela. Nemůžu tedy hodnotit.

Z knihy je cítit skepse, utrpení, marnost, vina...každopádně je expresivní a naturalistická. nicméně mě nebavila.

31.12.2019

Všechno, co chtěl autor příběhem říct, jsem přesně pocítila. Děj skoro žádný, opakující se situace, stereotyp, nuda.... To přesně chtěl autor ve čtenáři vyvolat. To se povedlo. Ale nikdy bych si tu knihu znovu nepřečetla. Dávám hvězdu za to, že ve mně vyvolal, co být vyvoláno mělo. Ale bylo to utrpení. Kdybych nemusela, nedočetla bych.

31.12.2019

Mám radši jiný druh poezie, politická satira doby dávno minulé není šálkem mé kávy, období Rakouska - Uherska je mi až příliš vzdálené, aby mě tato sbírka zaujala.

31.12.2019

Kniha má mnoho komentářů, napíšu tedy, co zaujalo mě:
1. Májové ráno = zatčení - už zde je jasně cítit jakýsi protiklad
2. úvodní motta nebo prology každé kapitoly
3. popis běžných denní úkonů
Samozřejmě si cením díla, jelikož se jeho prostřednictvím lze dovědět o bývalém režimu a jeho absurditám.

1 31.12.2019

Rozsáhlá báseň, v níž Nezval propadl schematismu, může být dobrým dobovým obrazem jedné epochy, nikoliv však dobrým čtivem dneška. Nicméně Nezvalova touha po míru a kolektivizaci, která zde dnes na čtenáře působí uměle, byla asi opravdová. Možná, kdyby nebyla následně "zneužita" k propagandě, byla by dnes alespoň trochu přijata. Bohužel musím sáhnout po zlém hodnocení, nezle nemít hořkou pachuť. Ani ta poetika nebyla na běžné Nezvalově úrovni. Celé to prostě působí jako rudá rána mezi oči.

Na mě příliš složité rozjímání o poezii, jakési rady spisovatelům. Myslím, že poslání knihy dnes již není aktuální. Nemohu dát ani hodnocení. Odpad to vzhledem k vytříbenému jazyku nebude, ale kniha, která dojde zapomnění možná ano.

Těchto 25 básní, z nichž je většina psaná volným veršem či v próze, je obžalobou fašismu, litováním obětí války, popisování jejích hrůz a děkování Rudé armádě za vysvobození. Kniha mi toho asi říct moc nemohla, působila až příliš pateticky a politicky. Jediné, co mnou trochu pohnulo, byl popis dětí - obětí války - zejména to, že neměly nehty. Kniha je jistě cenný dobovým svědectvím, já ji přečetla jen z nutnosti.

31.12.2019

Pro mě málo zajímavá básnická skladba inspirovaná lidovým rčením z Vysočiny. Asociativní reflexe krajinomalba, lyrika, metaforičnost i hudebnost díla možná někoho zaujaly, mě nikoliv.

31.12.2019

Skvostná sbírka básní, v nichž je schováno mnoho alegorie, personifikací, hrátky se slovy i jejich významy. Vyloženě mě nadchla. Už začátek je velice příznačný, jelikož 1. báseň je prologem a nese název Dveře. Jak lépe by to mohl kdo vymyslet? Dveře do světa poezie...Nejvíce mě zaujaly básně Vodník:
"Je nutno
hned po ránu pouštět bublinky,
dopoledne houpat vlny,
k poledni kapat vodu z šosu po mezi,

až do večera šlapat bahno na čeřiny,
s první tmu kuňkat na měsíc

a sednout si a jen tak strašit
dneska vůbec není čas."

Úžasné je zajímavé spojení slov:
" Ledy leží podle řeky
jako nepoužité
obaly
života"

Prostě skvělé čtení.

1 31.12.2019

Tato historická próza o životě Jana Husa je dle mého názoru dílem více historickým než uměleckým, je velmi popisná, přesná, celkem stručná, obsahuje citace historiků, málo přímé řeči. Chybí zde zápletka, jde spíš o popis Husových názorů na víru a dobové problémy. Chybí mi zde větší popis jeho soukromého života. Umělečtější je pouze začátek a konec. Jelikož mě u většiny knih zajímá hlavně jazyková stránka, děj či umělecký rozměr, není toto dílo šálkem mého čaje. Přečetla jsem ji z nutnosti a jen díky tomu, že opravdu krátká.

31.12.2019

dávám přednost jinému druhu poezie, ale nečetlo se to špatně

31.12.2019

Obsahově zajímavé, ale zejména jazykově vytříbené. Typicky Zeyerovský styl poetiky:
"co jich tu jezdilo těch druhých, těch zrádných, prokletých, pocházejících z české krve, kterou byli zapřeli a zaprodali za jidášský groš!"
"společná jejich matka byla nevýslovná bída"

1 31.12.2019

něžná knížka pro děti - musela jsem si ji opět pořídit, když ta z dětství se někam zatoulala

3 31.12.2019

Drobná básnická sbírka o denních všedních věcech je uměním zkratky. Hlavním motivem je smrt, častým krev. Obsahuje zajímavá slovní spojení:
"Šestiměsíční den pad na sníh"
"a hvězdy hrudí stříbrnou padaly na antény"

"A byla noc
a druhá, třetí
letěla, letí na koštěti,
noc hysterka,
noc černá flétna,
nepříčetná noc,"

1 31.12.2019

Velice mě tato kniha bavila. Byla čtivá, zajímavě pojatý příběh. Jediné, co mi trochu kazilo dojem, bylo to, že jsem velmi brzy pochopila, co mělo být záhadou celé knihy.

1 30.12.2019

moje nejoblíbenější dětská kniha. Příběh je strhující, svět, do kterého se hlavní postava nedobrovolně dostává, je plný kontrastů, přitom jde o běžné prostředí. I dnes se s k ní ráda vracím a vždy znovu přemýšlím, co se to tam tehdy vlastně stalo. Nakolik byl příběh fantasy, nakolik reálný, kolik místa v něm bylo por pohádku, kolik pro psychologii postav. Vše se sem vešlo a výklad událostí, které se v knize staly by mohl být mnohokrát různý. Tohle je knížka, která stojí za to. Kdyby šlo dát více hvězd, měla by ji ode mě jen hrstka knih, ale tato rozhodně. Ilustrace Zdenky Krejčové dodávají celému dílu zlatou korunu a posouvají ji do top seznamu mých NEJ.

1 30.12.2019

prostě skvost, jen bych ji opravdu neřadila mezi knihy pro děti, tou podle mě zdaleka není

8 30.12.2019

Poměrně nezáživná drobná próza s přílišnou popisností, hlavní je nálada, dojem.

30.12.2019

mistrovské dílo, co dodat

2 30.12.2019

Velmi poetické, cenná jsou zajímavá slovní spojení:
"tam z bludičky se urodila hvězda"
"má k hraní Velký vůz a Váhy"
"Jsi čmelák malinký, jenž usnul na noc v růži"

2 30.12.2019

Nádherné jazykové hry, úžasná schopnost autora vytvořit neobvyklá slovní spojení:
"zelená ve mně lítost jako bych měděněl ve hmoždíř na roztloukání soli do očí"
"na hladině po mě zůstávají šlápoty"
"jsi příliš hluchý, slyšíš i pelichání holubů, ale ani za mák pravdy"
"také ryby se milují a nenávidí pouze nevýslovně"
"je pravda ve lživých punčochách pravdivou lží?"

"Jakkoli zpátky odkud
Neznámo Za smrt Za námi Za krk
Nicméně Samozřejmě nicméně a ovšemže
Důvod Proč Kamkoli Kam."

2 30.12.2019

Sbírka básní, které jsou složité na pochopení, ale zato obsahují spoustu jemného citu a zejména schopnost básníka pro tvorbu neobvyklých slovních spojení, zejména personifikací:
sníh = "jakoby chuligáni ubili lahvemi od piva labuť a smutné peří dolů padalo"
"Dovedli ve stráni ukřižovat les a vodu ukamenovali"
"ťukala na sudy, jestli je víno doma"
"v kamnech šplíchá tma"
"vzpomeň si, jak jsme sbírali u hájovny křik divokých husí"
Dokonalost sama, nelze dát než plný počet a zase se knize vrátit.

9 30.12.2019

Celkem čtivá legenda, velmi emocionální, zajímavá po své poetické stránce - výběru jazykových básnických prostředků, lomeného rýmu i hojných přesahů.

1 30.12.2019

Velmi čtivý příběh s překvapivým koncem je zajímavou psychologickou analýzou hlavních postav.

30.12.2019

Atest: Hra s prvky absurdního dramatu dobře vystihuje svou dobu: strach, protekci, zahálení v práci. Vtipné je to, že se vlastně vše točí okolo naprosto banální zápletky: atestu na psa. Sám Kohout se do děje umístí coby jedu z postav, o níž se "mluví". Mísí se zde několik jazykových rovin, což vtahuje čtenáře do děje.
Marast: 100% absurdní drama, v němž je hlavní hrdina zatčen. Následně se u něj střídají vyšetřovatelé, kteří se chovají různými způsoby, ale vždy jde o naprosto absurdní chování. Přesně dokumentuje období Charty 77. Rozhodně stojí za přečtení.

30.12.2019

Kniha je čtivá, je zde retrospekce, psychologický vhled do hlavní postavy. Bohužel nese silné známky budovatelské prózy - schematismu:
1. naprosto kladný hrdina, který se nemůže ztotožnit s novými sousedy a světem, má pocit, že je sám, ale zjišťuje, že je součástí osudného kolektivu
2. typický konec: hrdinovi se něco stane a on pochopí život a začne mít rád i své největší nepřátele, kteří mu hrozně ublížili
3. propagace dělnické třídy a komunismu, někdy až zcestná: "ale Marta náhodou uměla vzít práci do ruky a když si uvázala šátek na babku a natáhla kalhoty modračky, nikdo by nehádal, že je to učitelka."

1 30.12.2019