xJohn xJohn komentáře u knih

☰ menu

Sběratel polibků Sběratel polibků James Patterson

Byl jsem překvapený tím, jak čtivé to bylo. Nedlouhé kapitoly tomu určitě pomohly a vždycky na konci každé kapitolky dobře čtenáře "nahákoval" pro čtení kapitoly další.

Přišlo mi zbytečné, proč tam několikrát zmiňoval, že Casanova není tradiční psychopat, ale že na rozdíl od jiných psychopatů všechno cítí, když to v tom příběhu nehrálo vůbec žádnou roli. A přitom v tom je takový potenciál - psychopat, co není psychopat.

Vztah hlavní postavy s Kate byl naprosto idiotský, setkali se dvakrát a už by jeden za druhého chtěli položit život. Spojit hlavní postavu s hlavní obětí byl určitě dobrý nápad, ale bez nějaký "předehry" a budování vztahu to vyznělo prostě jenom trapně.

Ty části se znásilněním nebo ty "různé praktiky" se mi moc dobře nečetly, ale to je asi jenom o tom, jaký má člověk žaludek...

Konec a odhalení samotného Casanovy byly jedním velkým zklamáním. Ne že by člověk pravou identitu Casanovy tušil, ale když se to dozvíte, kdo to je, je vám to úplně jedno... Řeknete si, aha to byl on jo? Hmmm, prostě žádný mindfuck. Dokonce se ani nesnažil pořádně čtenáře navnadit na někoho přesvědčivě, to navnazování na děkana bylo tak okaté, že bylo jasné, že to nemůže být on a že to byl Sachs taky nevěříte, protože se o něm dozvíte moc brzy.

Když jsem se dozvěděl, kdo Casanova je, chtělo se mi praštit se čtečkou, protože to prostě za čtení celé té knížky nestálo.

05.03.2015 4 z 5


Ta přede mnou Ta přede mnou J. P. Delaney (p)

Čteno v originále a super, trochu nešťastně přeložen název knihy, který poté ani nesedí s pravým významem původního názvu (The Girl Before).

Četlo se to fakt dobře, od začátku jste vtáhnutí do domu One Folgate Street a jeho historie. Skvělé 4 hlavní postavy, tři zkažené jak shnilá jablka a zbylá postava nečekaně mazaná od samého začátku až do konce.

Jedna z mála knih, kde i posledních pár stran ovlivní váš pohled na celou knihu.

Plusem je střídání krátkých kapitol s tím, že každá končí s dobrým naháknutím a jste opravdu nuceni číst dál, jen abyste se mohli dozvědět, jak pokračuje předchozí dějová linka.

Atmosféra domu a vše co k němu patřilo - morální otázky, sterilita a disciplína byly skvěle popsány a vážně se cítíte, jako byste v domu s Emmou nebo Jane byli.

Co jsem já vnímal jako negativum byly vztahy pana architekta s jeho nájemnicemi, nevím, proč je v současnosti tak cool koncept nezávazného vztahu. Když už to vidíte asi potřetí počtvrté, tak to vypadá pitomě. Prostě někteří lidé se váží se vším všudy hned, jiní ne. Není to nic nového, žádná revoluce na poli randění.

--Spoilery--
Jinak línější a neschopnější policii byste hledali asi fakt těžko. Holce pod schody exploduje hlava a policii je v zásadě v celé knize tak nějak jedno, jak se to stalo.

Vývoj Emmy skvělý, škoda jí, mrchy jedný šílený.

18.10.2017 4 z 5


Deset malých černoušků Deset malých černoušků Agatha Christie

Taky jsem překvapený nadhodnocením této knihy. Je velmi čtivá a má spád, ale že byste ji nedokázali odložit, to opravdu ne. Navíc nemám rád u detektivek, když se na úplném konci vše vysvětluje od začátku příběhu až do konce, mám radši, když se ne jen čtenář dozví, jak to bylo, ale i samotné postavy mají šanci reagovat, což zde nebylo.

Nicméně chytře a nápaditě napsaná kniha to opravdu je, postavy jsou velmi dobře vykreslené, ale žádná z nich vám k srdci nepřilne, takže je vám ve finále i jedno, že jsou pak všichni mrtví.

29.08.2016 3 z 5


Inferno Inferno Dan Brown

Je to první knížka od Browna, kterou jsem četl, možná proto pro mě byl docela šok ta fixace jeho hlavní postavy na pošahaný hodinky s Mickey Mousem.

KLADY: Téma Dantova Inferna byla skvělá volba - je to temné a bohaté na historické a umělecké prameny - zkrtáka jako dělané pro Brownův druh práce.

Dokázal přinutit čtenáře měnit názor na postavu, jak se mu zachtělo, což jsem ocenil. V jedná chvíli o Sinskeyové smýšlíte jako o světici, ke konci byl ale schopen Brown prostřednictvím Zobrista a Siennina fňukání ukázat, že Sinskeyová je ignorant.

Líbil se mi popis Florencie a jejích památek, Benátky a Turecko jsem moc nemusel, ale čtení ve Florencii jsem si vážně užil (ne jen proto, že je tam asi nejvíce akce - je to zkrátka dobře napsané).

Zhruba první třetina knížky byla skvělá. Byl vymyšlený dobrý strašák (geniální vědec miliardář posedlý Dantem, morem a záchranou světa), hrozba a ztráta paměti působil jako dobrý hook, nemluvě o skvělé postavě zabijáka Vayenthy. Přesně tak jak to bylo - ztráta paměti, někdo se mě snaží zabít, přijde mor - Perfektní, měl to takhle nechat.

Na konci se mi líbila jen ta myšlenka, že by třetina obyvatel byla sterilizovaná. Jinak samozřejmě potlesk Danovi za to, že si o Dantovi a moru pamatuji teď víc než ze školy.

Docela akční - rychle se to hýbe (neplatí u konce).

ZÁPORY: Nemusel jsem český překlad.. přišlo mi, že to překládali do jazyka, kterým nikdo nemluví, ty dialogy byly občas vážně na pěst - Ukažte mi akademika, který běžně užívá: "Jsem z toho paf" a podobně.

Browne, méně je občas více! V této knize je tak velké množství zvratů, až to nutí čtenáře v průběhu čtení knize nevěřit, takže užití těch zvratů postrádá potom i smysl. Takhle místo toho než aby čtenář měl mindfuck, je čtenář jen otráven. A nejen, že zvratů byl převršel, ale navíc stály za sterou belu! Cože? Všechno to jsou herci a ztrátu paměti jste mu způsobili sami? Kdyby to nechal tak jak se to jevilo, zanechalo by to ve mně mnohem hlubší prožitek. To, že čtenářovi vyvrátíš jeho představu o tom, co se děje, neznamená, že to potom bude víc "cool".

Když jsem začal číst, strašně mi vadilo, že použil stejnou šablonu hlavních postav - jeho profesůrek se prostě bez side-kicka se sukní neobejde ani jeden díl? Na to že je to univerzitní profesor má docela dost velký štígro na hezký ženský.


Suma sumárum to bylo dobré počtení a to i pro mě jakožto člověka, kterého dějepis a umění ve škole absolutně nezajímaly.

03.10.2014 3 z 5