vladku komentáře u knih

Skvělá kniha. Stručně: charita efektivně, věcně, pokud možno "bez" emocí, "kapitalisticky". Nejen, že dobré úmysl nestačí, mohou být v některých případech kontraproduktivní (např. PlayPump). Prostě i u charity je vhodné přemýšlet, porovnávat, protože i zde je něco jako regrese k průměru (když si vybírali do pořadu mládež v problémech a mysleli si jak pomáhají, když sledovali pokles jejich kriminality, bohužel ten pokles kriminality byl menší než u jiné mládeže, která nebyla v pořadu). Prostě se stát efektivním altruistou.
Každý to má jinak, každý má jiné schopnosti. Tedy někdy může být efektivní vydělávat ve svém oboru a věnovat "pouhé" peníze na ty správné charity, než opustit své místo a jít pomáhat do Afriky. Protože situaci můžete zhoršit, protože tam třeba nepojede někdo platnější.
V kapitole od strany 97 máte vysvětleno proč má význam chodit k volbám, i když váš hlas málokdy "rozhodne" (každé riziko i šanci lze přirovnat ke ztracenému času nebo naopak času navíc, který zjednodušeně spočítáte jako hrozící ztráta vydělená pravděpodobností) Dozvíte se proč zvolit jinou dobročinnost než pomáhat při živelných katastrofách. Nebo proč pomáhat spíše v chudých zemích než doma, v západních zemích. Proč kupovat zboží z robotáren není (nemusí být) nemorální. Otázky efektivního altruisty:
Kolika lidem to prospěje a jakou měrou? Jedná se onejefektivnější, co se dá učinit? Je daná oblast opomíjena? Co by se stalo jinak? Jaká je pravděpodobnost úspěchu a kolik dobrého by přinesl?
I když charity se obtížně porovnávají, lze je porovnávat. A pak si dle svých priorit zvolit tu svou. Kniha vás provede i prakticky výběrem a seznámí s pár charitami, které jsou efektivní. Např. Givedirectly nebo deworm the world initiative.

2 05.09.2022

Úžasná kniha. Neřekne vám jasné ano či ne jako jiné knihy. Řekne vám, kdy ano, kdy ne. Žádné rychlé soudy typu mobil do rukou dětí nepatří (jak to začínají dělat některé školy), ale popis na co si dávat pozor, co ano, jak moc (přesnou hranici se nedozvíte, protože záleží na mnoho věcech, mimojiné na samotném dítěti). Takže ti, co chtějí rychlé soudy, tuhle knihu nečtěte. Musíte umět číst, chápat, rozmýšlet, aplikovat na vaši konkrétní situaci. Stručně říct rady knihy? Dítě potřebuje balanc a musí k němu dospět ideálně samo. Běžte mu příkladem, co chcete po něm, dělejte taky. Když chybujete, učte sebe i jeho se chyb pro příště vyvarovat. Nepoužívejte hry, sítě (TV) jako zbavení se dětí.
Líbí se mi, že autorka nezapomíná na jednoduché věci: dítě se potřebuje vyspat, najíst a sociální kontakty. Pokud mu čtete pohádku, jste s ním. Hry, pohádky nejsou až tak špatné, pokud jste s ním. Špatné je, když se naučí kvůli vám, že když se nudí, vás zdržuje od práce, tak mu dáte mobil, hru, pohádku, na kterou bude se dívat samo. I kvůli tomu, že ne každý pořad je vhodný. I kreslená pohádka obsahuje nevhodné části, když u něj nejste, nemůžete komentovat, uvést na pravou míru (např. v jednom díle Krtečka, Krteček krade, vysmívá se s přáteli okradenému, zahodí nůž do trávy; často jsou v pohádkách nesmysly typu ježek s jablkem na bodlinách; i mnohé české pohádky nejsou ideální – perníková chaloupka začíná tím, že děti kradou perník, ničí tak střechu domu). Pozor na rychlý střih pořadů.
Porno mě autorka překvapila statistikou, čtvrtina českých dětí vidí porno mezi osmi a jedenácti lety. Online porno je dostupnější, kdysi děti museli vyvinout úsilí dostat se k VHS kazetám, časopisům, nyní se jim porno zobrazí i omylem. Stejně jako u her, sítě není porno jako porno. Nicméně autorka tvrdí, že drtivá většina porna zdarma obsahuje velmi nevhodné prvky: násilí, stereotypy, nerealistické „výkony“, což je mnohdy dlouhodobé škodlivé pro dospělé, natož pro děti. (A to už vůbec nemluvím o tom, co pro tohle své „povolání“ nepřímo jsou nuceni dělat pornoherci.) Autorka navrhuje osvětu dětem, aby za vámi přišlo, aby si mělo s kým promluvit, abyste vyvraceli mýty z porna, prostě se sexuální výchovu se nespoléhejte na ostatní, např. školu, ale včas ji dělejte sami.
Kniha se dále zabývá modrým světlem – opět není to černobílé, ráno je modré světlo užitečné, prospěšné, večer před spánkem ne. Stejně tak varuje nejen děti před nevhodnými činnostmi před spánkem – hádky, práce s elektronikou. Dále fyzickým pohybem, prospěšnou nudou.
Knihu prostě doporučuji nejen pro rodiče.