slunicko1958 komentáře u knih

Knížku jsem začala číst s jistými (naštěstí zbytečnými) obavami, že se v ní setkám se zvrácenými či sadistickými scénami jako u Keplerů. Holt severské krimi.
První polovina detektivky byla docela zamotaná, nepřehledná kvůli poměrně značnému počtu postav. V krátkých kapitolách se osoby rychle střídaly, takže jsem byla poněkud dezorientovaná. Druhá polovina knížky byla velmi napínavá a děj rychle ubíhal. Rozčilovala mě respektovaná policistka, které to nejvíc myslí, když je "pod vlivem".
Souhlasím s názorem, že některé věci mohly být lépe vysvětleny, ale celkově mám z knížky dobrý pocit. Četla jsem mnohem horší...

46 14.09.2022

Musím se přiznat, že jsem v této publikaci listovala a prohlížela si obrázky Michelangelova díla už při četbě životopisného románu Agónie a extáze. Popisný text k obrazové části byl pro mě velmi poučný.
Nyní jsem přečetla vlastní text a jsem znechucená. Mám pocit, že autor nepochopil podstatu renesance a humanismu a má velký problém s lidskou nahotou.
Kdyby nebylo obrazových částí a textů k nim, označila bych tuto monografii jako odpad.
Pokud se vám knížka dostane do ruky, hlavní text ani nečtěte...

24 08.09.2022

Výjimečná kniha o výjimečném člověku. Michelangelo byl mimořádný umělec a jeho díla těší lidstvo už stovky let.
I tento román je nádherný. Musela jsem si dávkovat počty stran, které denně přečtu, abych knížku "nezhltla" během několika dní. Chtěla jsem si dopřávat nevšední zážitek z četby co nejdéle. Ušetřený čas jsem věnovala vyhledávání a prohlížení Michelangelových soch a maleb. Také jeho básně mě nadchly.
Zaujalo mě však (a nepříjemně překvapilo), jak se k němu chovala jeho rodina, zejména otec.
Naproti tomu mě fascinovalo sledovat Michelangelovy myšlenky a úvahy, když se rozhodoval, jak bude ta která socha vypadat, jaký bude mít výraz apod. Dokázal se naprosto dokonale vžít do osobnosti, kterou právě sochal nebo maloval.
Jsem z románu nadšená. Vše podstatné už napsali čtenáři přede mnou. Opakovala bych jejich názory.

"Kdo pracuje s kamenem, musí být stejný jako kámen: hrubý navrch a uvnitř čistý."
(str. 203)

29 07.09.2022

Mám v sobě podivné dojmy. Zpočátku jsem byla spokojená, že čtu výbornou detektivku, a nechápala jsem, proč má tak nízké hodnocení. Pak se příběh začal jaksi divně zamotávat, komplikovat a já jsem ztrácela přehled. Nadšení vyšumělo...
Hrozně mi vadí, když jsou v textu překlepy a tady jich bylo příliš. Nespisovné výrazy typu "ste se moc splet" nebo "přišel sem na to náhodou" mně taky vadily.
Škoda, mohl to být skvělý čtenářský zážitek.

23 18.08.2022

Skvostná detektivka, naprosto ideální pro letní čtení. Napětí, humor, příjemné prostředí, sympatičtí vyšetřovatelé, šokující rozuzlení... Nevím, co bych měla tomuto příběhu vytknout.
Jsem spokojená.

28 11.08.2022

Zvláštní detektivka...
Děj byl hodně zamotaný, v poslední třetině knihy se téměř každou kapitolu měnil "jasný" pachatel. Musela jsem být stále plně soustředěná, abych pochopila pointu.
Důvody zločinu byly celkem srozumitelné, ale pasáž o způsobu provedení, tu jsem si musela přečíst dvakrát. A vlastně ani Morse neměl do poslední chvíle jasno a o Lewisovi vůbec nemluvím!

21 08.08.2022

Po dlouhé době jsem zažila příjemnou nervozitu spojenou se zvědavostí, jaké bude rozuzlení. Něco málo jsem tušila, ale člověk nikdy neví... Když jsem se zorientovala v postavách a jejich jménech, pak už jsem si čtení této detektivky užívala.
Těším se na další případ inspektora Barnabyho.

23 06.08.2022

Anotace je pravdivá. Příběh se tak zamotal, že mě z toho bolela hlava. Tolik slepých uliček!
Ale ano. Vydáno v edici Čtení na dovolenou, to souhlasí. I když jsem čekala o trošičku víc.

22 04.08.2022

Řecký poklad je teprve druhá kniha, kterou jsem od I. Stona četla. Jeho styl psaní se mi líbí, ani na chvilku jsem se nenudila. Jen mě mrzelo, že jsem musela odcházet k počítači, abych si prohlédla některé předměty i místa, o kterých se v románu píše. Autorovy popisy jsou sice pečlivé, ale obrázek je obrázek.

Mým problémem bylo, že jsem k HSch měla záporný vztah už před četbou této knížky. Ale myslím, že se mi podařilo zapomenout na to, co jsem o něm věděla, a román jsem si opravdu vychutnávala.

Sofie byla skutečně Schliemannův řecký poklad.

"Pokud šlo o vykopávky a knihy, které o svém díle vydal, byl až úzkostlivě poctivý a pravdomluvný. Ale v soukromém životě byl epickým básníkem, jehož osobní odyssea se opírala spíše o výmysly než o paměť. Měl talent k okrašlování minulosti, tak aby její jednotlivá vlákna harmonicky vetkal do osnovy svého současného života. Nelhal, pouze přetvářel, smazával, co bylo hrubou křídou reality napsáno na černé tabuli jeho mladších let, a pevnou rukou psal vzletnější verzi uplynulých dob."
(str. 514)

27 30.07.2022

Krylovu poezii nelze neobdivovat.
V této knížečce najdete podle zdejší anotace písňové texty, ale některé verše ve zhudebněné podobě neznám. Ty známé mě vybízely ke zpěvu, nad těmi ostatními jsem více přemýšlela. Napadala mě slova jako zlost, smutek, zklamání, láska, pokora, vzpoura...

24 21.07.2022

Právě jsem dočetla nádhernou knihu o lásce. O lásce mezi mužem a ženou, o lásce rodičů k dětem (i nevlastním) a dětí k rodičům, o lásce k lidem (i odlišné rasy), o lásce k povolání, o lásce ke spravedlnosti, víře, práci, přírodě, tradicím, ke vzdělání atd. Moc hezky se to četlo...

36 17.07.2022

Básně Jaroslava Seiferta, to je moje srdeční záležitost. Jsou něžné, lidské, upřímné... Moc mě mrzí, že nemůžu ocenit tuto knížečku plným počtem hvězdiček. Básně jsou skutečně krásné, ale výtvarná stránka se podle mého názoru poněkud nepovedla. Představovala bych si něžné, lehké ilustrace a ne černobílé tvrdě působící koláže.

"Vždy musíš něco ztratit
a něčeho se vzdát,
je líp se nenavrátit
a jenom vzpomínat."
(str. 49)

21 08.07.2022

Kdo by nečetl vyprávění J.V.Plevy o námořníku Robinsonovi? To je tak notoricky známá kniha, že nevím, jak napsat komentář...
Když jsem si teď po mnoha a mnoha letech tuto knížku přečetla znovu, uvědomila jsem si, že Plevův Robinson je vlastně perfektní chlap. Když mu prominu onu mladickou nerozvážnost, on by byl přece ideální manžel! Do každé práce se pustí, je úspěšný zemědělec, stavitel, hrnčíř, tesař, kuchař, pekař, krejčí a kdo ví, co ještě umí. Není rasista, má smysl pro spravedlnost, empatie mu nechybí. Já bych ho tedy doma chtěla...

40 04.07.2022

Když se řekne španělská inkvizice, vybaví se mi Jáma a kyvadlo...
Nyní jsem dočetla nádherný historický román napsaný tak čtivým stylem, že bylo pro mě těžké knihu zavřít. Snažila jsem se využít každou volnou chvíli a ke čtení se vrátit. Román mě zaujal od první kapitoly.
Děj se odehrával v době kruté inkvizice, ale životní osudy hlavní postavy byly tak zajímavé a pestré, že převýšily nelidskost náboženského fanatizmu.
Nechci srovnávat s Ranhojičem, jsou to dva samostatné romány. Společného mají jen skvěle píšícího autora...

""Nikdy nesmíš zapomínat, že umění léčit má své meze. Lékař dokáže ulevit od utrpení jen malému počtu lidí. Bojujeme proti jejich chorobám, obvazujeme jim rány, napravujeme kosti a rodíme jejich děti. Přesto každé živé stvoření čeká jednoho dne smrt. Všechno naše vzdělání, obratnost a úsilí nezabrání tomu, aby někteří z našich pacientů nezemřeli. Nesmíme pro ně plakat ani se trápit pocitem viny, protože nejsme bohové a nemůžeme nikomu dát nesmrtelnost. A pokud tito lidé využili své roky na zemi dobře, musíme být vděčni, že okusili požehnání života."
Jonáš přikývl. "Rozumím.""
(str. 230)

31 02.07.2022

Pro svůj komentář si dovolím opsat citaci z doslovu Jana Zábrany:

" I když si myslíme - a říkáme to zcela upřímně -, že knihy A. Ch. nemají s literaturou mnoho společného, většinu jejích knížek lze pokládat za mimořádně zábavnou a milou oddechovou četbu... Nebude zapomenuta právě jako autorka detektivek, vyznamenávajících se jedinečnou inteligencí, vynalézavostí, poctivostí a smyslem pro čistotu žánru, jako autorka, která vždy věděla, kde je skromné místo jejích příběhů, a nikdy se je nesnažila vydávat za něco víc, než jsou."

No, tak nějak...

31 28.06.2022

Do knížky jsem dlouho nedokázala začíst tak, abych si mohla vzpomínky na naše statečné letce náležitě vychutnat. Často jsem se ztrácela ve jménech i čase, popisy leteckých soubojů mě příliš neoslovily. Až v druhé polovině jsem se patřičně "chytila".
Přesto musím vyzdvihnout krásný sloh, kterým je tato uznávaná knížka napsaná, i nádhernou češtinu. Je poznat, že autor byl původním povoláním učitel.

24 21.06.2022

"Nejdůležitější věci se vyjadřují nejhůře, protože slova umenšují jejich skutečný význam. Je těžké zaujmout cizí lidi výklady o světlých stránkách vlastního života."
(str. 417)

Na tuto knížku jsem byla docela zvědavá. Kdysi jsem viděla zfilmovanou první povídku (Shawshank), ale už jsem si ji moc nepamatovala. Neměla jsem velkou představu, co mě při čtení povídek čeká. Čekaly mě čtyři dávky prožitků. U Shawshanku napětí a nadšení, Nadaný žák mě vytáčel k vzteku i údivu, jaká zrůda se stává z tak hodného chlapečka. U Těla jsem se trochu nudila a čekala, kdy se začne něco dít a Dýchací metoda mě nechala chladnou.
Jako celek knížku chválím. Třeba si ji časem přečtu ještě jednou a ze čtyř hvězdiček se stane pět hvězd.

34 02.06.2022

Čtení tohoto románu bylo pro mě nádherný zážitek. Sice jsem toto dílo četla poměrně dlouho, ale nikdy jsem se nenudila. Knížka je napsaná čtivým stylem, je to radost!

Občas jsem měla pocit, že děj probíhá v současnosti. Uvědomila jsem si, že ač žijeme v 21. století, pořád pochybujeme o nejmodernějších vědeckých způsobech léčby resp. prevence a raději věříme přihlouplým mastičkářům. V závěru románu se ukázalo, že ony pohanské a bezbožné země jsou vědecky mnohem vyspělejší než "moderní" křesťanské státy.

Oceňuji také informace o zvycích a tradicích v zemích s odlišnou kulturou. Prostě jsem moc spokojená.

44 14.04.2022

Vždycky jsem se považovala za znalkyni "exnerovek", ale tato mi nějak unikla. Bylo to příjemné čtení, přiznávám, že jsem do poslední chvíle netušila, kdo je vrah. Kdyby tam byla postava zahradníka, budu si myslet, že "vrahem je zahradník".

32 23.03.2022

"Podařil se ti, Frantíku, stejně kousek..." (str. 184). Tak vyslovil své uznání F. Fajtlovi po jeho úspěšném návratu k posádce nadporučík Josef Hybler.
Troufám si říct, že se panu generálovi podařila i tato knížka. Deníkové záznamy událostí, pocitů a postřehů se čtou moc pěkně. Ani chvilku jsem se nenudila. Obdivovala jsem nejen statečnost pouze třicetiletého (!) letce, ale i morální sílu a gentlemanství opravdového muže.

36 21.03.2022