SimonBorn komentáře u knih

K Velínského čtvrtému dílu jsem se dostal až po letech od jeho vydání a jak píše p.Pecina, přistupoval jsem k němu trochu ostražitě. Je pravda, že kapitola o vydávání TAM TAMu popisující v úvodu knihy podrobně celý mechanismus vzniku a distribuce není zrovna šťastný počin. Jenže děj se pak zvolna a jistě rozjede do takových obrátek, že na tohle rozladění je rychle zapomenuto. Příběh má sevřenou strukturu, jednotlivé motivy do sebe zapadají jak ozubená kola a jen ten závěr počínaje kapitolou o rozpuštění vontské rady si zasloužil podle mého mínění pečlivější zpracování. jinak ale klobouk dolů, při vší úctě ke klasikovi J.F. je to dramatičtější a "foglarovštější" než třetí díl. Foglar již opravdu psal jinak než v dobách Hlasatele. Kupodivu, co jiní zde vytýkají, je naopak kladem - zahlazení některých nelogičností novým řešením, které působí věrohodně a zapadá do předchozích dějů, nové motivy (cesta po řece, přístavní prostředí), ba i "zcivilnění" Stínadel a zařazení děje do předválečné reality čtenáře -sice vytrhne z romantiky tajemného bezčasí- ale boduje opět ve prospěch věrohodnosti. Co unesl jeden a řekněme i druhý díl, v dalších pokračováních už je, nebo by bylo, přítěží. Je diskutabilní, zda je úplně šťastné použití motivů z komiksu do děje knihy, ovšem jak jinak a věrohodně Druhou Stranu zalidnit, že. Prolínání žánrů málokdy dopadne bezvadně a zde naštěstí k žádnému kolapsu nedošlo. Doplňování vontských nově objevených reálií do děje vůbec nechybí, pokud je nahrazeno jinou kvalitou - a tou zde je pozornost věnovaná Tleskačovi a jeho osudu. Tahle linie dopadla celkem vkusně a jsem s ní spokojen. Takže závěrem - přes uvedené výhrady, nevěřím, že by to někdo odložil nedočtené.

8 21.12.2016

Bylo tam kouzelné naznačení vztahu jejího tatínka s paní učitelkou, Šmahelová mu věnovala přesně tolik místa, kolik mu věnuje dětská hlava. To jen rodiče čekají detaily, a ono nic :-)

3 24.03.2017

Jako dítě jsem jednou slyšel z rádia číst z téhle knížky Vlastimila Brodského. A přišlo mi to naprosto úžasné - jenže jsme ji nikde nesehnali. A pak už bylo pozdě, pohádková planeta nebyla ještě plnokrevné scifi :-)

2 24.03.2017

Moje srdcová záležitost, Míťa courá železárnou a malý čtenář je nenásilně školen o výrobě železa. Vůbec mi to tenkrát nevadilo.

2 24.03.2017

Možná nejlepší, co v Jiskřičkách vyšlo, Ryska byl prostě Mistr. Škoda, že nenapsal pokračování. A ten film byl krásný taky! :-)

1 24.03.2017

Od Váňové se mi líbila nejvíc, i v rozhlase jako hra. Škoda, že jsem ji četl mnohem později, než bylo třeba :-)

1 24.03.2017

Neznám knížku od Rysky, která by se dětem nelíbila. Jen jsme nesehnali první díl od Aničky (Anička a její přátelé ???)

1 24.03.2017

Ale jako by bylo neslušné napsat kdo těch pět knih přeložil. Nebo snad Howard šel tak ve svých podivnostech daleko, že psal česky?

Jarmilka zajistila rychlou výstavbu drůbežárny. Naštěstí je tam ještě pár hezkých míst, která to vyvažují, takže to je pořád dětská knížka a nejen podle obrázků.

24.03.2017

Od Blažkové mám raději Tonda, já a mravenci.

24.03.2017

Olga Hejná to tenkrát vymyslela asi jako veliký vtip, protože tam nic nedává smysl. Dítě je zmatené a dospělý neví...

Nějak jsem tomu nepřišel na chuť, jakoby v tom scházely kapitoly.

24.03.2017

Četl jsem to v těch sedmi nebo osmi letech a nejvíc se mi líbily obrázky. Vím, že příběh mi tenkrát připadal málo napínavý, ale oproti jiným knížkám mi tahle v paměti utkvěla pevně.

24.03.2017

Vyprávění o cikánském klukovi ze slovenské vesnice, který pomáhal partyzánům. Úvodní titul edice, který je trochu poplatný době a mezi ostatními knížkami z Jiskřiček ční. Ale je to dobře napsaná a poctivá knížka.

24.03.2017