RonnieSmithx
komentáře u knih
Hřbitovní kvítí
Jan Neruda
"Mnohé srdce milovalo,
láskou blaze kvetlo,
jenže zjara dchnutí mrazu
bílý zvonek zhnětlo.
Hrůzné nemilosrdenství
srdce v poušť vyvrhlo,
a když v bolu churavělo,
smích si z něho strhlo."
V zámku a v podzámčí
Božena Němcová
Překvapivě se mi V zámku a v podzámčí líbilo z těch pár děl, které jsem od Boženy zatím četla, nejvíc. Bylo pro mě rozhodně nejzajímavější. Děj nebyl zdlouhavý, rychle mi utíkal a neměla jsem až takový problém udržet pozornost. Vrtochy paní Skočdopolové mě bavily a k Vojtěškovému životnímu příběhu jsem rychle přimkla. Konec je dost zidealizovaný, ale to už se dá tak nějak čekat.
Divá Bára
Božena Němcová
Je to milá povídka, která neurazí, ale taky nemohu říct, že by mě nadchla. Líbil se mi vztah Elšky a Báry. Bylo to takové čisté přející přátelství, že kdybych nevěděla, v jakém století bylo dílo napsáno, tak bych si myslela, že se bude ubírat jiným směrem. Božena tu nahlodává téma postavení muže a ženy ve společnosti, pověrčivosti a zabývá se vesnickým životem. To nalezení lásky s myslivcem jí ale moc nevěřím. Přišlo mi hrozně na sílu, aby ta divá holka teda s někým skončila. Tím nemyslím, že by si nezasloužila lásku, ale že si ji spíš dokážu představit jako svobodnou a šťastnou ženu.
Epigramy
Karel Havlíček Borovský
"Odkud vzalo zkouším žáky
jméno Rakous počátek?
Od raků, neb oni taky
chodí pořád nazpátek."
"Bože milý!
Jsi-li?!
Chraň duši mou!
Mám-li jakou!?"
"Zloděj bližního prý nemiluje,
vždyť on se s ním rozděluje."
Banger.
Zlatovláska (a jiné české pohádky)
Karel Jaromír Erben
Oblíbené pohádky dětství. Vtipné, čtivé a nezapomenutelné.
Paličova dcera
Josef Kajetán Tyl
Drama se zabývá hlavně tím, jak mohou lidské předsudky ovlivnit (zničit) život jedince. Bylo to místy úsměvné, ale neřekla bych, že mě to něčím uchvátilo. Líbila se mi slova Antonína Jedličky:
Vy jste moje myšlénka, když ráno oči otevřu a vy jste moje myšlénka, když je večer zavírám."
Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
VŠUDE DOBŘE DOMA NEJLÍP...............................
Tři knížky lidového čtení
Alexandr Stich
Některé pasáže jsou velice zajímavé, ale většinu času mě to bohužel hrozně nudilo.
Zlomená duše
Antonín Sova
Ke Zlomené duši mám na srdci mnoho a zároveň nic. Ještě předtím, než jsem šla číst, jsem si knihu vyhledala a polekala se smíšených recenzí, ale o to víc se mi dílo líbilo, když jsem zjistila, co to tedy ve skutečnosti je. Cítila jsem se, jako kdyby mě při čtení opravdu doprovázel chmurný déšť, tak dobře Antonín Sova maluje obrázek událostí. Měla jsem pocit, že dívku, jejíž jméno si vypíchal špendlíkem do zápěstí, znám taky a že přesně vím, kde se jaká věc odehrála. Důvěrná hodina se zdála příliš důvěrnou stejně jako mně se zdála tato kniha. Dovoluji si využít Antonínova slova a zvolat: Jak horečně mne bolí tyto dny! Dovoluji si je využít, protože mě bolí, že jsem se na knihu nezmohla zaměřit více, neboť mou hlavu sužují myšlenky na to, kolik zkoušek mě ještě čeká a kde jsem vlastně dneska měla být, abych všechno stihla. Konec S rozpitvanými nervy se mi hrozně líbil. Celá tato poetická symfonie spletených řevů hrála na správnou notu mé vlastní melancholie a já se moc těším, až se k ní dostanu znovu, abych se znovu probrala tímto krásným zachmuřelým vodopádem slov, protože teď už nemám čas a také:
Má hlava třeští mnohdy, divoce se rozkočiti chce,
mé srdce bije jakousi úzkostí,
má prsa sevřená chorobou nikdy nezpozorovanou
(či zdá se mi jen) hypochondricky mi pobolívají
Konec dobrý, všechno dobré / All's Well That Ends Well
William Shakespeare
Příběh první femcelky.