Ricardus komentáře u knih

Kniha má cca 100 stran vč. mnoha obrázků. Hlubokou analýzu do všech možných i nemožných tajů tibetských mís nečekejte. Přesto knihu hodnotím 5 hvězdami - neboť v jednoduchosti a krátkosti dokázala vystihnout nejdůležitější aspekty užívání tibetských mís - jejich teorie i praxe. Kniha tedy dosáhla cíle: dala nám, západním laikům, dobrý základ pro práci nejen s tibetskými mísami, ale kniha pojednává také o práci s tibetskými činelkami a zvonky. V knize mi chybí akorát nějaké krátké pojednání o užívání tibetských gongů, kterým se autorka vyhnula, což je škoda. :) Pro začátek to je vynikající kniha skoro pro každého. Druhá výtka, kterou musím učinit, je ta, že začátek zájmu o východní nauky přisuzuje autorka 60. letům 20. stol. - generaci Hippies. To je ale omyl. Je sice možné, že za generace Hippies se východní nauky nejvíce masově šířily na západ. Nicméně, jednu z největších zásluh o přinesení východní moudrosti na západ má duchovní učitelka Helena Petrovna Blavatská, která duchovní moudrost východu přinesla na západ již v 19. století - to pak tvořilo základ pro onu revoluci mezi Hippies. Blavatská byla o 100 let dříve příčinou, Hippes pozdějším důsledkem. A před Blavatskou zase vytvořili úrodnou půdu pro východní moudrost učitelé z doby Renesance. Doba učitelky Blavatské byla pochopitelně těžká a východní moudrost se na západě ještě nemohla masově šířit, jak kvůli špatné sociální situaci Evropanů, šíření ideologie marxismu a materialismu, tak kvůli tehdy ještě mocné anglické i katolické církvi, které se novotám tvrdě bránily. Přesto dokázala Blavatská a mnoho dalších učitelů prolomit tuto zeď ignorace a 2. polovina 20. století již mohla masově čerpat z východní moudrosti poučení.

05.09.2021

(SPOILER) Kniha, kterou vydal hermetický duchovní mistr Otakar Griese před více jak 113 lety, je stále aktuální a neztratila nic ze své nadčasovosti. Ukazuje se, že některé univerzální pravdy prostě nemohou zestárnout. Otakar Griese v této knize přibližuje 2 témata, která nás provází od nepaměti. Popisuje zde různé způsoby, jakými mohou čarodějové očarovat své oběti a také přibližuje možnosti, jak se očarování bránit. Mumiální a hermetická léčba je téma s očarováním související, ale je to spíše záležitost pro někoho, kdo by se chtěl na tuto léčbu specializovat - jedná se principiálně o to, že různé předměty, které lidé používají, tak je tímto nasycují vědomě či nevědomě svým ódem, což je jakási jemně hmotná energie či záření, kterou do prostoru uvolňuje každý z nás. Ódem osobou nasycené předměty jako např. oblečení, hřebínek, tělesné tkáně (vlasy, chlupy, kůže, apod.) pak mohou být zneužity k očarování nebo naopak k léčbě, pokud se rituálně správně využijí (např. za předepsaných časových astrologických korespondencí a jejich umístěním do léčebného místa - např. do jádra kmene dubu).

05.09.2021

Knihu hodnotím jako velmi dobrou a dost nechápu její nízké hodnocení. Pochopitelně první 4 díly byly TOP a hlavní příběh s porážkou Galbatorixe byl ukončen. Avšak ani tím nekončí život Eragona. Právě naopak - smrtí Galbatorixe život Eragona začal. Je třeba vytvořit novou generaci Jezdců a Draků, sbírat novou moudrost a zkušenosti. Jsem rád, že po letech jsem si mohl přečíst něco ze života Eragona, který se odebral do nového kraje mimo Alagaesii. V příbězích je také vidět, že Paolini duchovně dosti vyzrál a do příběhů (zejména Červ) dal něco ze svého vyššího Já. Těším se na další pokračování z Eragonova života. Ostatně i v názvu knihy je psáno "Díl 1". :)

3 01.12.2019

Na konec této tetralogie (4. poslední díl s názvem Inheritance) se trochu rozepíšu, přidám své zážitky + duchovní a psychologické postřehy:
Je tomu dávno, kdy jsem byl na ZŠ a kámoš přinesl knihu Eragon a zasvětil mě do této četby. Poté jsem ještě jako dospívající dítě s nadšením přečetl Eldesta a jen nakousl Brisingra. Léta ubíhala a já nevyužíval svůj introvertní potenciál. Nyní po asi 15 letech jsem se k Eragonovi vrátil s cílem: „přečtu ho od záčátku, a tentokrát celého až do konce vč. knih o Eragonovi a o filmu.“
Pár zajímavostí a zážitků:
Během čtení této tetralogie jsem brečel asi 3x, možná 4x. Zasáhla mě smrt Broma (1. díl), dále pak něco ve 2. nebo 3. dílu, a zejména pak Eragonův návrat k hrobce Broma (jeho vlastního otce, jak zjistil později) ve 4. dílu. Tam jsem brečel hodně, podobně mi ukáply slzy na konci 4. dílu, kdy Eragon opouští Aryu, kterou miluje (ta má závazky vůči elfům, on zas vůči drakům, které musí cvičit mimo Alagaësii a musí se na čas s Aryou rozejít) a také opouští svou zbývající rodinu (Rorana, jeho ženu Katrinu a jejich dítě Ismiru), stejně tak Nasuadu, Angelu, Orika (svého nevlastního bratra trpaslíka)… Příběh mě prostě chytil za srdce. Pomohl mi zároveň pochopit něco na mých meditacích – rozdíl ve vnímání jednolivostí v okolí vs meditační (pokročilejší) vnímání okolí jako celku (neulpět při meditacích na vnímání 1 věci, i když z počátku to je nápomocné – např. soustředění na dech či na myšlenku moře). Eragon měl mít 3 díly, ale Paolini pochopil, že příběh by nebyl rozpracován tak do hloubky a přidal 4. knihu. Nápad s ohnivým mečem byl nápad jeho otce.
U autora Paoliniho je poznat, jak postupně vyzrává, podobně jako dobré víno. Totiž první díl Eragona psal cca ve věku 15-19 let, ostatní díly mnohem později. V Eragonovi je ještě cítit jistá dětskost (ale není nijak na škodu!), zatímco v dalších 3 dílech je vidět, že se autor velmi rozvinul duševně a duchovně (Rimgar elfů jakožto naše jógická cvičení, vnímání zážitků v přírodě, jakožto Paoliniho mystické zážitky při meditacích). Autor projevuje v knihách svoje Alter-ego. Dítě čte pouze fantasy, dospělák-omezenec čte pouze fantasy, kterým se prý nemá smysl moc zabývat, dospělý člověk neomezený předsudky čte fantasy a zároveň může rozjímat nad hlubšími myšlenkami dospělého autorova alter-ega, který se v projevuje v poučkách starších (elfové, Glaedr, Oromis, Orik, Arya…) nebo v Safiře (mateřská/ženská moudrá stránka nitra Ch. Paoliniho, kterou integruje do svého „Jungova“ Selbst). Mnohokrát jsem si udělal i pár výpisků s myšlenkami k dalšímu rozjímání. Přesto se ale jedná o spíše relaxační fantasy četbu (např. v porovnání s vrcholnými mystickými romány Gustava Meyrinka), která ale chytne za srdce děti i dospělé a odvede je od bezútěšného technokratického světa 21. století. Odvede je od tabletů a PC a od železebetonových monster do přírody a hor a zase ke knihám podobně jako to umí Harry Potter a snad i pohladí na duši, která v dnešním světě tak strašně prahne po magickém myšlení, od kterého se moderní civilizace tak násilně odtrhla, když už nám toto myšlení neumí zprostědkovat ani duchovní instituce, které by měly…
A v tom tkví Eragon, Harry Potter či „Tolkien“, u něhož mnozí lidé nechápou „literární význam“… Nevidí vodu, která má svlažit vyprahlé hrdlo člověka 21. století.
PS: Někteří vyčítají autorovi Paolinu (spíš ze závisti podobně jako Rowlingové), že si mastí kapsu na okopírovaných myšlenkách jiných sci-fi/fantasy autorů. Ale my všichni dnes tak trochu kopírujeme… Ale plagiátoři to rozhodně nejsou. Čtenosti tito autoři dosáhli díky svému nadání, schopnosti vytvořit čtivý příběh, který se jiným tak docela nepovedl…

4 09.04.2019

Dávám 5 hvězd. Knížka se dá "přečíst" tak za 15-30 minut. Je to komiks beze slov. Připomíná mi dětství, kdy běžela Moucha jako seriál na SuperMaxu. Pohádka to je poměrně vtipná, poučná, dává člověku možnost pohledět na život na tomto světě a v civilizaci z pohledu hmyzu.

1 11.02.2019

Vynikající kniha pro DrD 1.6 s propracovaným dobrodružstvím. :)

13.12.2018

Na ZŠ, SŠ i VŠ - vynikající kniha s dobrodružstvími pro DrD 1.6. :)

3 12.12.2018

Na ZŠ, SŠ i VŠ - vynikající kniha s dobrodružstvími pro DrD 1.6. :)

2 12.12.2018

Dovolím si krátký komentář, neboť zde máme knihu velkého formátu.

Nejprve k hermetismu - je to velmi málo známé duchovní vedení, lépe řečeno duchovní filosofie, poměrně tolerantní vůči jiným náboženstvím. Člověk může být křesťan a psycholog, stejně tak i křesťan-hermetik. Název hermetismus je odvozen ze jména Hermes Trismegistos (Hermes třikrát mocný), což bylo ve starém Řecku jméno pro staroegyptského Boha Thovta a jeho duchovní moudrost. Základy hermetismu tak spadají minimálně do doby Starého Egypta, možná i do doby dávno zapomenuté... Součástí hermetismu jsou 3 vědy - alchymie, magie, astrologie...

O čem kniha je? Kniha je o hermetismu v Čechách v letech: od konce 80. let 19. století ("1880"), defacto až do r. 1989. Mapuje tak vývoj tohoto vzácného, avšak účinného, druhu duchovního vývoje u nás za přibližně 110 let. Většina práce však u nás byla vykonána v tomto oboru v prvních 50 letech - od roku 1891 do r. 1941 - pak nástup nacismu (Akutní infekce pro duchovno), pak nástup komunismu (chronické onemocnění duchovna)... Během komunismu už přežívali jen jednotlivci (Zejména F. Kabelák, Theophanus Abba, ...). V knize jsou zmíněny i souvislosti s vývojem hermetismu v zahraničí - zdrojem této moudrosti pro Čechy byla Francie (zejména moudrost E. Léviho a navazujících - Papus, S. de Guaita, P. Sédir, ...). Čeští hermetikové tuto moudrost uchopili velmi správně (triáda hermetiků Kefer, Kabelák, Lasenic).
Tato kniha je pro nás nejdůležitější v tom, že autor prof. Milan Nakonečný zachytil novodobý český hermetismus u nás tak říkajíc "za 5 minut 12". Neboť skoro neexistují instituce, či i jednotlivci, kteří by se tímto oborem u nás zabývali a sbírali tak zanikající informační/historický materiál pro budoucí pokolení. Milan Nakonečný byl jediný, kdo léta sbíral materiály, procházel archivy a získával živá svědectví přeživších po 2. světové válce, za tvrdého komunismu (duchovní dobrodružství - tak to sám nazývá). Navíc je prof. Nakonečný nejen poučený teoretik a historik (mj. i psycholog), ale i praktik v tomto duchovním odvětví. O to větší má jeho kniha váhu. Kdyby nebylo tohoto materiálu od prof. Nakonečného, tak by dnešní "Dokumentační centrum českého hermetismu" nemělo tolik materiálu, kolik má... Totiž nebylo by ani materiálu pro rozvoj tohoto oboru po sametové revoluci r. 1989, kdy chronická komunistická infekce duchovna skončila. Velmi těžko by se dnes znovu konstruoval celkový obraz a materiály našich hermetiků první pol. 20. století, nebýt této knihy... :) A byla by to velká škoda, neboť by nezaniklo "pouze" pár historických fakt, ale zanikla by zejména hluboká, nadčasová, duchovní, hermetická moudrost, která umožňuje lidstvu posunout se evolučně výše - na vyšší duchovní stupeň.
Za mě tedy hodnocení 5 hvězd - 100 %!

8 02.10.2018

Kniha malá formátem, ale obrovská duchem - duchem O. Grieseho.

1 15.08.2018

Krátká, úderná, poplatná své době. Kdo čeká detailní instrukce, jak se chovat při "té či oné" katastrofě, bude asi zklamán. Nestane se z Vás profesionál na přežití v džungli "skaut-zelený baret". Cíl knihy bych spíš nazval "stručně osvětový". I přesto, že je kniha krátká, tak obsahuje velké množství důležitých a zajímavých informací - na většinu těchto věcí většina lidí i přesto kašle a cítí se neohrožena. Kolik lidí, když cestuje do islámského zahraničí, je zaregistrováno v DROZD, kolik má rozdělené peníze na mnoha místech, kolik má po ruce nouzová čísla např. na české konzuláty aj ? Kolik lidí při Blackoutu uteče chytře někam do sadu stromů a na venkov a kolik půjde radši rabovat supermarkety? Kolik má doma zásob vody a jídla na týden, alternativní zdroje energie...? Kdyby lidé nastudovali a hlavně PRAKTIKOVALI i jen tohle málo, ČR by byla bezpečnější... Ale to už by byli za "podivína"... ;)

1 28.04.2018

Co dodat? Prostě vynikající díl. Harryho jsem dříve nikdy nečetl, a teď čtu každý rok 1 díl HP, který je nově ilustrovaný Jimem Kayem. Ilustrované verze jsou rozhodně lepší než ty staré. Dodávají při čtení jistou atmosféru. Někdy je dobré si vzít knihu dokonce i jen tak do ruky a listovat mezi jednotlivými obrázky. Je to velká inspirace a mj. i vynikající prostředek pro relaxaci introvertů. :)

2 08.03.2018

Někteří recenzenti se zde pozastavují nad "chaosem" v knize a neporozumění. Skoro je mi až líto, když se zde objevují urážky Meyrinka, jako "výplody chorého mozku", či "matroš, který Meyrink hulil". Dokážu to však pochopit, neboť knihu může číst a tím hlouběji chápat jen ten, který již pro Golema "dozrál". Člověk musí být opravdu vyzrálý a zároveň i vzdělaný v mystických/duchovních základech, aby pochopil symbolický jazyk Meyrinka a jeho "obrazy", na kterých je kniha primárně založena. Pak jej dokáže čtenář i hluboce ocenit. Pro pochopení jeho symbolického jazyka doporučuji přečíst knihu Evy Markvartové (Alchymie a tarot - klíč k Meyrinkovi) nebo Františka Ročka (Gustav Meyrink - Mystik) nebo D. Ž. Bora (Bdělost, toť vše!). Vysvětlím zde krátce některé symboly, aby to bylo jasné:
- Symboly 4 živlů (voda, země, vzduch, oheň) - nutnost vytvořit v člověku živlovou rovnováhu při duchovním vývoji - na začátku můžeme číst o dešti (živel voda), či o Golemovi z hlíny a ze země (země) či o větru, který rozpohybuje neživé (vzduch), tedy živly, které člověka "rozpohybují" směrem k vývoji (mravnost, pravdomluvnost apod.) a nakonec oheň (spaluje staré a zrodí se nové - spálení starého Pernatha a znovuzrození lepší osobnosti) na konci.
- Buddhismus - hned v první kapitole píše o tom, že Buddha byl osvícen až ve chvíli, kdy se vzdal askeze. Také jsou tu narážky na přítomný okamžik, či vyčištění hlavy od zbytečných myšlenek.
- Křesťanská mystika - opakované citace z bible či narážky na biblické verše (např. duchovní cesta vede cestou úzkou, nikoliv širokou, kterou chodí "kde kdo").
- alchymie - duchovní člověk/spirituální alchymista prochází proměnou, aby se přiblížil bohu - fáze nigredo (černání), albedo (bělení), citrinitas ("zlacení") a červenání (rubedo). Na začátku převažuje popis tmavých míst a stínů (nigredo), pak bělení (kap. Sníh), na konci pak citrinitas a rubedo (červené střechy domů, žlutá Vltava apod.).
- Alchymie - symboly kovů: nigredo=olovo, na konci transmutované ve zlato (osvícený člověk, transformace vědomí). V románu se také objevuje železo - rez starého a tvoření nového, lepšího člověka.
- Tarot - kniha Golem popisuje i duchovní vývoj skrze tarotovou symboliku - na začátku je člověk blázen (karta blázna - popis franc. šlechtice se špičatou bradou, chaos na začátku románu), během toho se zamilovává (karta Zamilovaný - např. Rosina, Angelina) a na konci karta Viselec ("Vzdání se", přijmutí reality takové, jaká opravdu JE, pád do ohně hlavou dolů) a pak hned následuje symbolická smrt (karta Smrt) a znovuzrození (dům, kde měla osoba shořet, prý nikdy nezhořel - mj. zase živel ohně) - karty Slunce či Svět (úplné osvícení hrdiny, absolutní zduchovnění).
- Mj. Meyrink klade důraz na zodpovědnost jedince za svůj - osud, označuje jej v ději za "umělce" - alchymie označuje alchymistu také za "umělce", podobně i dnešní Toltécké umění Indiánů z Ameriky (Tolték = v překladu umělec).
- Zlé postavy jsou označovány buď zvířecím popisem (nemají pod kontrolou své "pudy" a špatné "zvířecí" vlastnosti) nebo geometricky jako "hranatý obličej, kostkované kalhoty, čtvercovitý apod." - č. 4 je narážka na materialismus (i 4 živly z materiálního světa, mezi nimiž musí být vytvořena rovnováha), naopak č. 3 - duchovní číslo/Bůh.
- Dále je zde i Kabala - židovské esoterní umění - např. narážka na kišuf (černá magie a čarodějnictví) vs. bílá magie apod. Kniha Ibbur - přinesená Golemem (olovo, počátek duchovní cesty) = hlava plná zbytečných myšlenek/"duší" - počáteční utrpení hrdiny, a jiné kabalistické termíny.
- Všechny postavy v románu jsou v podstatě části vypravěčovi duše (Hillel - dobré, magické alter-ego, podobně i Mirjam, naopak Angelina a Rosina - nespoutanost a sexuální žádostivost, Wassertrum - ďábel, mj. i karta tarotu = lakota, nenávist a další).
Podobných a dalších symbolů je plná kniha, tak snad teď budou mít někteří recenzenti co k přemýšlení.

12 29.08.2017

Do sbírky pro fanoušky HP je to výborná kniha! Dává možnost podívat se do zákulisí natáčení, za oponu. Jak se stavěla motorizovaná kostra Fénixe, baziliška, akromantule či draků? Jak vypadaly návrhy všemožných stvůr ze strany různých umělců, kteří pracovali na filmu? To můžete v knize vidět. Kniha je sice textem krátká, lze ji s trochou snahy přečíst i za 1 večer. Byla by ale chyba to jen rychle přečíst - zážitek této knihy tkví v tom, že se kocháte spoustou nádherných fotek z natáčení a obrazů umělců. To vše je totiž plné nepřeberných detailů.

1 26.08.2017

Je pravda, že kniha byla krátká. Ale na druhou stranu její velmi zajímavý příběh mě pohltil. Přišlo mi to místy i dost napínavé. Proto dávám 5 hvězd.

Jen jako osobní názor musím říct, že mě sice fascinují filmy a knihy, kde se prolíná tématika času (cesty do minulosti apod), ale zároveň mě to i velmi znepokojuje. Autorka si s příběhem při "cestování časem" sice neporadila úplně špatně. Ale celkově si myslím, že už je to s obraceči času trochu přehnané - takhle to budí dojem, jakoby šlo v příběhu Pottera měnit cokoliv a kdykoliv. Celá minulost Harryho jakoby najednou stála na "vodě". Vypadalo to, jakoby obraceč času vlastnil "kdekdo", trochu nelogické je pak v tomto kontextu to, proč vlastně Voldemort obraceč času sám nevyužil k vítězství? Sice se lopotil se složitým, snad mnohaletým, tvořením viteálů, ale obraceč času zneužít nechtěl? A proč jej někdo naopak nepoužil proti Voldemortovi? Nebo použil, ale v příběhu to bylo utajeno? Na místě autorky bych tedy obraceče času omezil, např. možnost cestovat časem jen 24 hodin zpět, či skoro nemožnost jej sestrojit, nebo jeho možné použití jen místně apod. Ale to už by nevznikla tato kniha. A to by byla škoda. :) Proto dalšího filosofování zanechám...

2 19.08.2017

Perfektní kniha pro každého, kdy již nějakou dobu pilně pracuje sám na sobě, na svém hlubokém sebepoznání (svého ducha, svého hlubokého nevědomí, selbst-bytostné Já dle C.G. Junga). Pro člověka, který chce více prohloubit své duchovno, jsou iniciační romány Gustava Meyrinka perfektní do začátků, především pro adepty esoterního okultismu. Jazyk Gustava Meyrinka se ale vyznačuje hlubokou symbolikou a obrazností, kterou nezasvěcený člověk nemusí pochopit. Zatímco tedy nezasvěcený čte Meyrinkovy romány spíše jen jako Sci-fi a fantasy, tak člověk zasvěcený do symboliky, vidí v jeho románech obrovský potenciál pro svůj osobní a duchovní rozvoj. A právě pro pochopení Meyrinkova jazyka je důležitá tato kniha. Autorka Eva Markvartová v ní vysvětluje základy Alchymie a Tarotu, a jejich symboliku užitou v románech Golem a Bílý dominikán. Díky detailnímu rozboru symboliky těchto 2 románů však může jedinec pochopit symboliku i v mnoha dalších Meyrinkových románech. Některé základní motivy se totiž v jeho románech opakují - např. několikastupňový duchovní vývoj adeptů a cykly, jejich potřebu najít mistra (svého ducha, Boha) apod. Autorka se při popisu alchymie a tarotu také opírá o bohatý zdroj náboženské a esoterně okultní literatury.

1 17.08.2017