proužek komentáře u knih
Pokud ke svému "životu po smrti" potřebujete peklo, pak vám Cucui nabízí variantu, nad kterou se můžete zamyslet. Je to kaleidoskop pestrých osudů a postav, jako je podřízený/nadřízený, jakuzák/obchodník, bohatý muž/bezdomovec, nevěrný/nevěrná.
Četla jsem to poprvé někdy v 70. letech a je to opravdu nezapomenutelná kniha. Elliott si dal práci se všemi detaily, ověřoval je v archivech, takže je to i učebnice. :-)
Tohle říká Cochise Jeffordsovi: „Tázal ses mě, zda se člověk může odtrhnout od svého vlastního já, zda může trvat přátelství mezi dvěma muži, jejichž národy proti sobě válčí. Odpověď je dvojí a možná že to vůbec odpověď není... Den za dnem postupuje člověk blíž k smrti, a jeho smrt je posledním úsekem jeho života, snad tím nejvýznamnějším úsekem, ale s přítelem po boku se pohybuje s čtyřma očima místo s dvěma, s čtyřma nohama a čtyřmi pažemi, a co je nejdůležitější, s dvěma srdci.“
"Nejste jedinou osobou v domě, která má mozek."
"Nepřesvědčujte svou manželku, aby vám dala peníze, které jsou její vlastní, na vaše investice."
"Nikdy si nemyslete, že manželství zkazilo vaši kariéru - že kdybyste nemusel živit manželku a děti, mohlo by se vám dařit lépe. Myslete raději na štěstí, kterému jste se celá léta těšil a o něž jste mohl být ukrácen."
Ano, jak vidíte, jsou tam také rady, které dnes nejsou upotřebitelné, ale zároveň i rady platné stále. Malé, milé počtení.
Ač to tak podle názvu moc nevypadá, v této Terryho knize se na Zeměploše zrodí sedmá velmoc – bulvární tisk.
SENZAČNÍ ODHALENÍ PRAVDY O „PRAVDĚ“! ČTĚTE DÁL!!!
Mnohé z textu knihy reaguje na to, jaká byla tehdy doba, přesto je zarážející, co všechno by se dalo oprášit. Malá ukázka, jak vypadal sport v Paradoksech:
B (sedá si na židli a rozdává bankovky).
A: Co to děláte?
B: Hraji paradoksní fotbal.
A: Se stokorunami?
B: Když u nás fotbalisté běhají po hřišti za míčem a berou, tak paradoksní fotbalista sedí bez míče a rozdává... ne?
Výborné povídky, jen trochu nesourodě vybrané. Hrdý Yaqui, Hrdý otrok, Tygr a pravděpodobně i Stopař vlků jsou jakoby místní lidová vyprávění, která tak díky ZG nezanikla. Tappanův mezek a Lovec gumy jsou životními příběhy osamělých mužů. A Don - pes Don se vyskytuje u Zaneho ve více knihách, musel na něj zapůsobit opravdu nesmazatelně.
Skvělé čtení o kouzelnickém učni a džinovi. Tenhle džin NENÍ tím obtloustlým džinem z láhve, který z vděčnosti splní každé přání. Mladinký učeň není roztomilým bezbranným chlapečkem ani kopií Harryho Pottera. Dva namyšlení spratci, kterým jde o krk, přitom ten starší neztrácí v žádné situaci vtip.
Kniha s krátkými příběhy a jejich rozborem - jako studánky s živou vodou podél Cesty.
"Neočekávejte, že všechno "dávání" bude na jeho straně a všechno "braní" na vaší."
Dávám 4 hvězdičky, 3 za to, že Otto si do této doby dokáže propašovat funkční motorovou pilu, s plnou nádrží a nabroušeným řetězem. Čtvrtou získal JFK za to, že se na kříži spokojil s místem Krista, skromně přenechávaje Bondovi roli vedlejšího lumpa.
Taky bylo dobré, když Boorman byl v kapitánské kabině a povídal si s autopilotem. :-)