petrpospa komentáře u knih

Po knize jsem sáhl jako po tutovce. Koontz má v mé paměti hodně zářezů. Dobrých, pochopitelně. Slabé knihy a autoři si zářez nezaslouží. A bude tomu tak i v tomto případě. Jako materialistu, který studoval exaktní vědy, mě tento příběh, balancujíci na hranici reality a mystiky, nenadchl. Pejsci dobrý, psí útulky OK, zachraňování týraných, opuštěných nebo jen momentálně nehodících se psů - jsem pro (a těm páníčkům, co to všechno mají na svědomí, bych zkopal pr...). Ale tady toho bylo moc, zejména pro thriller. Knížku jsem dočetl do konce, abych ocenil práci, kterou si s tím autor dal, a protože to tak dělám vždy. Ale teď, když píšu svůj názor, jsem si při vyhledání jejího názvu musel pomoci s rejstříkem Databáze. Tak moc mě (ne)zaujala.

1 15.01.2017

Po pěti letech jsem opět sáhl po Childovi. Nebo Reacherovi, jak chcete. Nemyslím si, že jsem za těch pár let změnil vkus, příliš zestárnul nebo nedej Bože trochu zmoudřel. Ale cítím, že tentokrát to nebylo ono. Doby, kdy si Jack na všechno stačil sám, jsou pryč. Bohužel. Tehdy jsem ho měl nejraději. Teď už potřebuje pomocníky. Ale proč to sakra musí být baby (feministky ať mi, prosím, prominou. Díky)? Jako Mulder a Sculyová. Taky mě napadá, že Jack měl pro mne větší cenu jako idol v mé vlastní fantazii. Jenže pak se to stalo. Přišel film a ať se snažím sebevíc, vždycky mi z toho vyleze Tom Cruise. A aby toho nebylo málo, po pár prvních stránkách mi do palice leze i Bruce Willis jako Šakal a Richard Gere jako zachránce prezidenta De Gaulla. A tím se dostávám o dvacet zpět, kdy Frederick Forsythe napsal svého Šakala. Jenže to byla úplně jiná liga, ve srovnání s níž, je tento Child jen okresním přeborem. Možná krajskou soutěží.
Ale jen proto, že mám Childa rád:-)

3 15.01.2017

Tak jsem si dnes uplácal sněhuláka. Žádný velký monstrum, jen takovýho malýho. A ani trochu jsem u toho nemyslel na Harryho. Ani na zločinem prolezlé Oslo a už vůbec ne na nemanželské děti. O původ těch svých obavy nemám, jsou celý já, prostě boží. Stejně tak se netrápím tím, kdo je Sněhulák a je mi upřímně líto těch, kteří ho se stoprocentní jistotou odhalí na sté stránce. Pak už to pro ně musí být nuda, kterou zahánějí hledáním nedostatků v Harryho životě, v policejní práci celého osloského oddělení, v náhodách, které tu a tam příběh popoženou. Já mám Harryho rád a vydržel jsem s ním celou sérii. A mám rád Nesba, jinak bych neskočil po knihách, kde Harry chybí. Všechny jsou napsány výborně a napínavě, Sněhuláka nevyjímaje. A proto vím, že až se mi můj sněhulák rozpustí, postavým si novýho. A stejně tak i příští rok a roky následující. Sněhulák se totiž dostane pod kůži, vryje do paměti a zaslouží si místo v každé knihovně mezi nejlepšími detektivkami.
Doporučuji!

10 15.01.2017

Stále stejné schéma, příliš rozvláčné, zbytečné zamlčování informací, nereálný děj, primitivní jazyk typický pro většinu severské krimi ....a spousta dalších blábolů, na něž jsem narazil v řadě recenzí a komentářů na tomto webu. Jak je tedy možné, že jsem vydržel cca 5000 stránek Harryho série? Napsáno krásnou norštinou (a přeloženo ještě krásnější češtinou), napínavý příběh s gradujícím závěrem, nenásilné a vtipné hlášky.... A spousta dalších důvodů, proč se do HH pustit. Odpusťte autorovi, že Vás napíná až mate, že vrahem není zahradník, jak jste si původně mysleli, ale úplně někdo jiný. Jeho styl už je prostě takový a dějová linka běží úplně jinak než třeba v televizním Colombovi. Těm detailistům, kteří stejně jako já chtějí znát všechny vazby doporučuji začít sérii Netopýrem a nepřeskakovat. Já to sice neudělal, hlad po HH byl silnější než dostupnost požadovaných dílů, ale kdyby šel vrátit čas...
Snad jen jediná výtka autorovi: Tak krutý konec si Harry nezasloužil!
A pro romantiky, pacifisty, idealisty a podobné jedince jedna rada na závěr: Nečtěte detektivky!

5 10.12.2016

Čtu komentáře a u každého Nesbøva příběhu s opilcem Harrym někdo napíše, že ten a ten je nejlepší. Tak který tedy? Já mám jasno - ony jsou dobrý všechny. Je dobré začít Netopýrem a postupovat k novějším dílům. Vazby tam samozřejmě jsou. Ale pokud nejste puntičkáři nebo čtete to, co je v knihovně právě k dispozici a tedy na přeskáčku, odpustíte občasnou Harryho vazbu z minulosti a užijete si každý jeho příběh jako solitér. Jde to! (Ale taky mě štve, že jsem přeskakoval:-) ....)
Opět dobře vymyšlený příběh, ne tak náročný na pozornost jako třeba v Července nebo Levhartovi, ale opět s nečekaným rozluštěním. K tomu brilantní jazyk mistra vypravěče, díky němuž se mi v podvědomí promítal neskutečný film, který ale nikdy nikdo nenatočí, protože by se to muselo promítat několik hodin či večerů. Ale jak známe filmaře, oni by to osekali na 90 až 140 minut. A to by byla v případě Nesbøa velká škoda. Knihu doporučuji!!!

5 22.11.2016

Opakuji se, ale ožrala Harry je mi bližší než Supermani jiných autorů. A to jsem skoro abstinent. Je alkoholik a tak mu nevyčítám, že prakticky v každém dílu je jedním z jeho soupeřů i démon alkohol. A že mu v každém díle někoho zapíchnou nebo picnou? I to se mi jeví jako reálnější. Lidé prostě umírají a kriminálním prostředí o to častěji. Oceňuji prolínající se dějové linky, z nichž Nesbø uplete silný příběh. Uznávám, že občas není na závadu nalistovat pár kapitol zpět - postavy a jména se můžou lehce plést, ale finále dá vědět, že to vlastně bylo tak trochu záměrem. Já nerad přiznávám svou nepozornost a nesoustředěnost a svádím vše na severská příjmení, která mohou být méně rozlišitelná než čeští Novák s Vomáčkou...:-) Je úžasné, že Nesbø vymyslel Harrymu příběh ze zcela jiné "bečky". Nápadů má naštěstí v šuplíku dost aspoň se nemusíme bát jednoduchých scénářů typu "Zločinec ukradl či zabil a Detektiv ho chytí". Opět výborné čtení na dlouhé sychravé večery nebo jako v mém případě pro jeden nonstop víkend. Doporučuji!!

7 22.11.2016

Severská krimi se mi prostě líbí. Možná je to přesyceností americkými nemrtelnými hrdiny, možná je mi Evropské prostředí prostě jen bližší. A že to Nesbø začal v Austrálii? Pcha! Nepodstatný detail! Dobře napsáno, nutí mě být ve střehu a trochu přemýšlet a ne jen hltat text a následně zapomínat, co jsem přečetl. Ano, Harry Holle tady teprve začíná a jeho první příběh není zase tak komplikovaný jako příběhy následující, ale už tady je zřejmá pečlivá a poctivá práce norského autora. Nesbø je mistr slova a neuráží čtenáře holými větami. Přitom nechává prostor pro čtenářovu fantazii a představivost. Prvotině nedávám plný počet hvězd jen proto, abych nevypadal zaujatě. Nebo nezaujatě? Doporučuji všem milovníkům textu i napětí...:-)

7 22.11.2016

Patterson už není co býval. Nebo snad ani nikdy nebyl? Možná je vše OK a závada je na mém přijímači. Ale nemohu se zbavit dojmu, žePattersonovy počiny posledních deseti let mají kvalitativně klesající tendenci. Velmi jedoduchý děj, spousty mrtvol, nesmrtelný Alex, který je jako doma už i v Africe a vždy lehce najde vše, co hledá. A když nenajde, pomůžou druzí klaďasové. Ano, má to spád a čte se to rychle a skoro samo. Ale postrádá to hloubku, rafinovanost, něco, co nutí čtenáře aspoň trochu přemýšlet. Já bych dal přednost volnějšímu tempu s poctivěji vykreslenými reáliemi, s reálnějšími postavami a reálnějšími vztahy... I za cenu toho, že to zabere 500 plnohodnotných stran textu namísto stávajících ošizených třech stovek. Ale to budu muset sáhnout po jiných knihách (a od jiných autorů)...:-(

Uz dlouho jsem Pattersona nečetl. Alex Cross mě kdysi bavíval, ale raději z knihy než z filmu. Neznámý soupeř byla jednohubka, bohužel nevalné chuti. Až příliš rychlý spád nikterak komplikovaného děje. Sto kapitol o průměrné délce 2,2 strany se širokými okraji a decentní linkou v záhlaví dokázalo knihu natáhnout na 300 stran! Připomnělo mi to mé studijní roky, kdy jsme podobným způsobem prodlužovali a uměle natahovali nejrůznější referáty a ročníkové práce, abychom snadněji dosáhli požadovaného objemu. Jenže my jsme na rozdíl od Pattersona museli! Neznámý soupeř mi připadá jako filmový scénář. Nepropracovaný scénář, spíše námět. Ale mám pocit, že na hlavní roli by Stevena Seagal určitě neukecali....:-(

21.11.2016