petra.kosiky komentáře u knih

Místy docela drsné příběhy z tajgy, úplně pro nejmenší tato kniha není. Přejmenovaly jsme si ji s dětmi (9 a 11, četly jsme před spaním) na "zaječí sádlo". Některé příběhy nás ale potěšily.

Přečteno jedním dechem. Úžasné! Jsem nadšená! Kniha napsána velmi čtivě, rozhovory postav skvělé, téma lákavé... Kdyby byli všichni pamětlivi příběhů z historie, dělo by se to, co se teď děje? Zapomínáme příliš snadno...
A aspoň malinký výpisek (str. 190- rozhovor Přemysla Otakara II. a Záviše z Falkenštejna): " "Jsem králem té země. Ještě pořád jsem jejím králem. A čest krále je trochu také ctí království. V tom je mezi námi rozdíl. Země, v níž by museli plivat na svého vlastního krále --- to je možná lepší, když ta země hoří. Máš jistě pravdu, ve světle požárů čest bledne rychle. Ale přece je ještě něco horšího. Přihlížet požárům bez cti. Žvaníme, Falkenštejne. Bylo by moudřejší ještě jednou prohlédnout zbroj a zkusit ostří meče. Já na téhle, ty na druhé straně." "

1 29.04.2022

Pejskování s Polynou jsem četla dětem před spaním, moc jsme si knížku užili, četla se úplně sama. Kraťoučké kapitolky jsou lákavé i pro začínajícího čtenáře, vtipné obrázky čtení také zpestří. A jako majitelé pejska (čistokrevný voříšek) můžeme jen potvrdit, že takhle to s pejsky opravdu chodí :-).

1 19.04.2022

Přečteno dětem před spaním - s nadšením a velkou odezvou. Milé, dětské, představitelné, přímočaré, chytré.

1 23.03.2022

Pohádky netradiční, i když některé motivy známé. Text se čte dobře, není třeba při přednesu nic upravovat, jako tomu často je u některých pestrobarevných dětských knížek vytištěných na křídovém papíře (a překládaných hodně horkou jehlou). A ilustrace jsou nádherné! (Jediná vada knížky, kterou jsme zrovna my měli doma, je špatná vazba. Tedy spíš špatné lepidlo. Knížka se mi prostě rozpadla v ruce, snad 30 listů mi z ní vypadlo. Škoda. Ani nevím, jak bych tolik listů vlepila zpátky.)

1 20.09.2021

Souhlasím s komentářem Atuin, Miriam i Slůníka.
Příběh z hlubokého dávnověku, příběh oživující strnulé formulky z učebnic dějepisu, příběh odehrávající se v kamenných zdech ponurých hradů i temných síních ubohých chat nejprostších osadníků. Zprvu mě udivoval ten souboj pohanstva a křesťanstva. Autor svým líčením ale vlastně jen potvrzuje všechny ty známé myšlenky o uchvacování krajiny i lidské duše křížem. Ach ty souvislosti s obrovským tisíciletým přesahem. A nad tím vším světlá kněhyně Drahomíra, Drahuška, dcera Přemysla Otakara I., později mocného krále, který svou dceru pojmenoval po vražedkyni Drahomíře proto, aby usmířil bohy a Boha, aby zrušil její prokletí. Drahuška se později stala královnou Dagmar, sluncem dánského lidu.

Jen malinký citát ze str. 299: „Mladistvá královna dánská se zasvěcovala smrti pro bratrský smír … Takovéto vládkyně ostrovy zdejší ještě nikdy neměly.“

Máte-li jen trochu rádi historii a české dějiny, věřím, že budete knihou stejně uchváceni jako já.

A dovětek: Královna Dagmar vyšla poprvé roku 1883. Já četla vydání z roku 1970 a bylo to vydání již dvanácté (!) – s nákladem 50 000 výtisků.

1 09.08.2021

Jazyk kouzelný, básnivý, snivý, pestrý, ale děj smutný, tak smutný, až se ho člověku místy až nechce číst...

1 05.05.2021

Hodně již bylo řečeno v komentářích pod knihou. Připojuji citát ze str. 77:
"Mně je to jedno - umru-li, aniž z mrtvých vstanu. Nepokládám se za žádnou takovou osobu, abych chtěla přečkat všecky věci a ještě býti, když ani snad žádného již světa nebude. Když tu ještě několik let v zdraví a spokojenosti potrvám, ze všeho jaksepatří rozumu nabudu, co tu krásného, z toho hodně se potěším a od dobrých lidí pochvalu a lásku utržím, tu si pomyslím, že jsem tu marně nebyla, a ráda odejdu, aby na moje místo postoupil zas jiný a zde také v radosti poznal a užil, čeho jsem poznala a užila já."

1 22.04.2021

Taková vzpomínka na dětství v socialistické Praze. Některé pasáže už jsou pro dnešní děti nepochopitelné.

1 29.12.2020

Jak moc záleží na pojetí. V moderní literatuře by byl takový příběh (dle doslovu se jedná o skutečný příběh ze 16. století) zpracován jako thriller. V pojetí Selmy Lagerlöfové vybarvený s jemnou poetičností a zarámovaný pohádkovou scenérií však vyzní spíše jako balada, pohádkově realistická báseň v próze.

1 14.11.2020

Vlastně je tu všechno napsáno a popsáno, rozuzlení vynecháno.
Blíž mám k evropským reáliím, ty africké jsou pro mě příliš nepředstavitelné.
A oba hrdinové jsou tak nezvykle nehrdinští, až se člověk strachuje, co ještě provedou.
Ale detektivky od pana Simenona se mi líbí nějak víc...
A ještě alespoň malý úryvek, který ale napoví jen část nálad hlavního hrdiny Vlaku. Líbí se mi ten jazyk, ty vůně, to řazení slov za sebou:
str. 76: "Kdybych měl to místo popsat, mohl bych mluvit jen o skvrnách stínu a slunce, o růžovém světle a zelené vinici a o keřích rybízu a o své malátnosti, o živočišném blahu, a říkám si, jestli jsem se toho dne nedostal až na dosah dokonalého štěstí."

1 22.10.2020

Mám ráda Anglii, angličtinu, klasické anglické detektivky. I když připouštím, že si vše idealizuji a to, co dnes vypadá jako romantika, bylo dřív pořádná dřina.
Knížka Katovy prázdniny obsahuje příběhy lorda Petra Wimseyho, příběhy obchodního cestujícího Montague Egga a dva další příběhy (Muž, jenž věděl jak na to a Hrátky s fontánou). Ty mě osobně zaujaly nejvíce. Na krátké zhuštěné ploše tu je rozehraný napínavý příběh s překvapivou zápletkou, jako v každé správné detektivce.

1 19.05.2020

Ze str, 215:
"Vykopeš jedno, musíš vykopat druhé," řekl si Wimsey. "Kéž bychom nikdy nebyli vykopali Deacona. Jakmile jednou pustíte vodu, musí někam jít."

Přečetla jsem jedním dechem. Trochu jsem se ztrácela ve výkladech o zvonění více zvony a o hrazenářských dílech na blatech, ale jinak jsem si knihu moc užila.

1 04.05.2020

str. 207: "Ukázalo se, že architektonický návrh, projekt a autorský dozor jsou neoddělitelné. V tomto bodě je profesní realita v naprostém rozporu s představou, kterou má o naší práci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a zákon o veřejných zakázkách ve smyslu rozdělování tvůrčího procesu od samotných zakázek."

Kniha mě nadchla. Architektura, vesnice, tradice, moje témata. Navíc tolik známých míst, tolik myšlenek, se kterými souhlasím a které se někdy tak těžko prosazují. Vlastně je povzbuzující ten pocit, že si člověk vypřemýšlel to, o čem se jiný už dokonce i utvrdil v praxi.

22.01.2024

Z knihy jsem unešená, podobně jako z 451 st. Fahrenheita. Jak moc aktuální a současné v tomhle šíleném světě posedlém mocí a zbrojením. Moc doporučuju přečíst!

01.11.2023

Tuhle knížku jsem obrečela. ("Kde jsi byl, Bože?" str. 118)

08.10.2023

Když mi kamarádka tuhle knížku dala, zrovna jsem hledala odpovědi na spoustu otázek, ubezpečení, že neblázním. Mně kniha pomohla.
Alespoň malý citát (str. 25): "Jakmile však začne partner tyto věci /domácí práce, vaření ap./ brát jako samozřejmost, vzniká frustrace, která brání toku lásky. Protože cokoli, co v našem životě začneme pokládat za samozřejmost, se začne zmenšovat a ztrácet z našeho zorného pole. V takových situacích přestáváme prožívat vděčnost, cítit vnitřní hodnotu. Naopak ten, kdo je na druhé straně, se v tu chvíli začne cítit neviděný, necítěný, nemající hodnotu a odstartuje to u něj drama." A zrovna tak jsem se cítila.

04.10.2023

Nádherné fotografie, ještě dnes stále inspirující. Text ale podivný, snad je to překladem. Váhám, jestli knihu poslat dál, ale kvůli těm fotografiím zůstane ještě nějakou dobu u nás doma.

08.07.2023

Příběh vlastně známý, ale forma dokonalá, neskutečně čtivé, a to je originál z roku 1936!

23.06.2023

Příběh z Anglie z první poloviny devatenáctého století. Příběh z dob dostavníků, večerní pošty, stoletých dubů a ohně plápolajícího v krbu. Příběh pokory, ale i vzdoru, který se nakonec ukáže být skoro hororem, určitě ale detektivkou, historickou detektivkou. Kniha vyšla v roce 1974. Příběh je volným zpracováním stejnojmenného románu, který napsal Joseph Sheridan Le Fanu: Uncel Silas. Poprvé vydáno v roce 1864. Jako kdybych ty poslední dny prožila někde na Bartram-Haughu s Maud Ruthynovou, s její věrnou služkou Mary Quinceovou, s Meg Hawkesovou, a taky s Milly, s Monikou a dalšími. Úžasný útěk.

20.12.2022