Panda-_- komentáře u knih
Poprvý jsem se s touhle knížkou setkala v prváku na střední škole, když mi bylo 15. Dostala jsem na ni povinný referát, byla jsem z ní a z referátu mega zpruzená, chápete. Bylo to nechutný a mý já, který četlo fantasy s happy endama a bez takových nechuťáren, to v tý době úplně nezvládlo. Taky jsem tomu dala 2 hvězdičky **.
Teď je mi 22 a knihu vnímám jako skvělou sociologickou sondu. Nechutný je to pořád, to si nemyslete, ale otázky morálky, hodnot, sociálních rolí, jejich konfliktů, incestu a stereotypizace, jsou rozhodně něčím, co může kniha nabídnout, nejen jako berlička k SZZ. Je neskutečně zajímavý vidět, jak lidé v krizových situacích a situacích, ke kterým nemají naučený vzorce chování jednají, jak prožívají a jak se s nimi vyrovnávají.
Takže doporučuju se na knihu podívat i z jinýho pohledu.
Mně tohle uvědomění trvalo 7 let. :D
Právě jsem knihu dočetla a... Páni. Se čtením jsem ke své smůle dlouho otálela, ale tohle jsem vážně nečekala.
Moje očekávání bylo předčeno a já si užila každou stránku tohoto, jak už se někdo dole zmínil, klenotu.
Propracované, čtivé a realistické.
Tak nějak mám pocit, že jsem četla nějakou zcenzurovanou verzi, kde chyběly celkem důležité pasáže.
Navíc Kotě mi bylo šíleně nesympatický a Bones se chvílema choval jako ženská.
Nápad naprosto super, ale zpracování...
Myslím si, že Charley si nejde nezamilovat. Doufám v pokračování - Fifth Grave Past the Light.
Jak já jsem se u této knihy bavila. Prototyp, punč a roztržená spodnička je skvělá kombinace.
Trošku (hodně) mi vadily skutečnosti, že to, co si myslel jeden, druhý v podstatě následně zopakoval (reakce muže a ženy bez rozdílu) a taky totálně viditelná dějová linie, kterou jsem uhádla i já.
Jedna hvězdička je za žlutého brouka a druhá za odvedení myšlenek.
Stále víc si zamilovávám Flemingovo kouzelné popisy a stále víc mi James přirůstá k srdci.
A i přes pomalý rozjezd, se mi kniha líbila. Tu "nudu" na začátku vyvážila akce na konci.
Tento komiks nedoporučuji číst ani ve škole a zvlášť ne o hodině fyziky. Vybuchla jsem zrovna při hrobovém tichu, když byl před tabulí zkoušen kamarád.
Abych řekla pravdu, kniha je čtivá, ale překlepy v textu byly pro mě vážně mučivé. Rozjetý děj jen zpomalovaly. Ten, kdo to redigoval, by měl dostat dvacet ran na holou, že něco takového pustil.
Ale k ději.
Samozřejmě začátek pro mě byl utrpení. „Ohh, já ho miluju. Ohh, on mě ne. Ohh, tak já začnu chodit s tímhle, aby začal žárlit. Ohh, ale on nežárlí tak, jak jsem si přestavovala. Ohh, už ho nemiluju, ale proto mu zachráním život tím, že zničím ten svůj...“ B-O-Ž-E!
Ale v knize se jako zázrakem našlo i něco smysluplnějšího, než “boj“ hl. hrdinky a to boj padlých andělů – Emigrantů (také označených za „Uprchlíky“, za což asi může slepota) a lidmi s andělskou mocí, kterou jim poskytli andělé – Grigory.
Závěrem.
Kniha byla fajn. Zkrátila mi dlouhatánskou cestu do Loun a zpět a sem tam mě pobavila. Jelikož se považuju za člověka, co rád čte podobné ptákoviny, nebyla jsem až tak zklamaná. Rychle jsem ji přelouskala a nedivila se tomu, že jsem si musela v záchvatu nevím čeho pořídit i druhý díl.
Hodnocení - 5/10.
Po prvním dílu, kterým jsem se celkem prokousávala, jsem druhým proletěla, ani nevím jak.
Tohle není to, co normálně čtu, ale je to nějakým způsobem docela dost návykové a já začínám mít problém s dávkováním.