panaitios komentáře u knih

Autorka si hraje s představou single života: s melancholií i s jeho možnostmi, časem na detaily. Pak jsou i všední situace překvapivě vypointované, dávají hlubší smysl.

1 06.10.2023

Četla jsem kdysi jen titulní povídku, tak nehodnotím. Ale při způsobu, jakým si autor přivlastnil reálný příběh pána jménem Geerat Vermeij, mi naskočila slova "parazitická literatura". Tak si je tu teď odložím, když řešíme kauzu Mornštajnová...

Kdybychom tenhle příběh (v současných kulisách) neměli od MF, museli bychom si jej vymyslet. Moje dojmy se ztrácejí v zmateném překladu (původním, od HN), časem si budu muset přečíst jiný, tak jen pár poznámek. Hrdinův cit mi výjimečný nepřipadá, ani není křiklavě plytký, zaplaťpánbůh je docela běžný: prostě se mu líbila, měl ji rád a chtěl ji ošukat. Trošku moc prostoru zabírá fňukání zhýčkaného buržousta, že mu to či ono nesedí. A Mr. Faber fakt není architekt :) Jazyk a forma kolísá, ale to bude překladem.

08.04.2023

:) Tohle mě v dětství formovalo. Asi se mi ten Jacek líbil taky. Jen by mě zajímalo, kdo vymyslel tak blbej titul v češtině. Originál je, jesli se nepletu, citace polské klasiky - ale dala se využít, neb se to podstatné odehrává v pavilonu nějaké léčebny. A bylo by zajímavé vidět překlad Fr. Halase.

1 01.04.2023

Volně, i když většinou dost rychle plyne - pak najednou rým jako rána bičem:
"Lži jak husí vole
Visí z věty holé"
Sychravá atmosféra absurdního prostředí, občas světélka vztahů, setkání, vzpomínek. Kalná řeka pod oknem. Metafora na každém kroku, ale vychutnávám si extra speciálně název sbírky.

12.02.2023

Prototyp kýče. Na druhou stranu, děti ho mají rády a je neškodný. A nebojte, Citadela je v tom blazeovaném chrlení moudra horší.

1 08.02.2023

Ústřední povídka (OK, novela) je samozřejmě top, jako celek i jednotlivé nápady: "historické" digitální hodiny do vaší kanceláře! Jinak jsou tam věci evidentně osobní i slohovky, které působí jako vata. Jazykově podobně - chvílema je dobrej, chvílema se fláká. A z historky se sanitkou dostává zdravotník osypky - chtělo by to malou rešerši, jak takový transport probíhá, než si začnu vymejšlet.

08.02.2023

Fascinující osud, fascinující energie. Tématy s přesahem do dneška jsou pro mě výchova postiženého dítěte - v případě Lusseyranových antroposofická a obdivuhodně osvícená - a kolaborace a její dojezd po osvobození (o tom už kniha není, ale pro autora nebyl ve Francii po válce prostor, působil v zahraničí). Překlad trošku nap*d, i když se paní snažila (četla jsem napřed část v angličtině, kdybych začala českou verzí, asi bych nevěděla, která bije). A naštěstí ten šerednej přebal byl v Klementinu úspěšně zničen, knížka je v bílém plátně :)

08.02.2023

Archetypy až stereotypy uvěřitelné a jakoby důvěrně známé, i když mají neuvěřitelná jména. Poskládané do skvělé mozaiky. Četla jsem dávno, mezitím se mi narodila Helenka, která šla brzo do školy. Těším se, že se ke knize vrátím.

4 04.02.2023