Noita komentáře u knih

Vynikající román s řadou zápletek, řadou neznámých a otázek, na které je třeba odpovědi. Komu můžeme věřit a kdo se ukáže jako křivák? Plastický svět a charaktery a výborný příběh. Stále se na povrch dere otázka, zda čaroděje zachraňovat a nebo je lépe, že jsou vyhlazováni. Z některých talent udělá to a z jiných ono...takové "ono", jaké by vážně člověk potkat nechtěl a už vůbec by nechtěl, aby měli jakoukoliv moc a vliv na jeho vlastní život.

4 28.08.2017

Někdy si myslívám, že příběh muže je příběh lásky k ženě. Vzpomínky na celou mou minulost, které nyní vypisuji, jsou vzpomínky na mou lásku k ženě. Miloval jsem ji vždycky v těch deseti tisících životů a podob. Miluji ji nyní. Můj spánek je jí plný, mé probouzející se představy, ať začínají kdykoli, vedou mě vždycky k ní. Není úniku před tou věčnou, skvělou, vždy novým leskem zářící postavou ženy.

Übermensch Koniáš - ochránce chudých vdov a sirotků. Přestože se kolem něj dějí různé zhůvěřilosti, tak se v jeho mysli nikdy necítím trapně - tím se pro mne stávají jeho příběhy prudce čitelnými bez zádrhelů, nemusím se přes nic přenášet. To se mi u hrdinů modernější literatury nestává často. Proto je pro mne velmi příjemné dívat se na svět, jakkoliv je zvrácený, uvažováním stejně prostým a přímočarým jako vlastním.
Ano, má to stín brakové literatury a Žamboch si dokáže udržovat půvabný nádech amatérismu. A přesně takovouto útěchu krásně vykresleného světa potřebuji. Olda Šetrný pro dospělá léta.

4 07.08.2017

Praštěné, milé, secesní a komplexní. Z toho si nic nedělejte, odpovídá to obsahu :-)

3 07.07.2017

Vynikající kniha o výjimečném člověku. Kdo byl vlastně ten člověk, o němž se učíme ve fyzice už na základce. Ne méně než zásah samotného císaře je třeba na zastavení církevní mašinérie, když jde o to zachránit nevinnou ženskou před upálením zaživa. Ale osud celé jeho rodiny byl dosti tragický a sám mnoho štěstí a radosti v životě nezažil.
Četla jsme to v dobách školních a Keplerova osobnost mne okouzlila.

16.06.2017

Rozum a cit není ani oslnivý bohatý pan Darcy ani půvabná oduševnělá Elizabeth. Edward Ferrers je zakřiknutý, nepříliš hezký, s ustupující bradou a trochu ňouma, ovšem jeho devizou je silný charakter, smysl pro čest a povinnost, stálost a oddanost. Elinor je všedně pohledná, racionální, empatická a oplývající taktem. Táhne je to k sobě, protože jsou jeden pro druhého poklidným něžným přístavem, čehož si nadevše cení. Nic strhujícího, srdceryvného, co by vydojilo emoce z Hollywoodem odkojených, kteří mají o lásce podobné představy jako druhá sestra – Mariana. Krásná, hudebně nadaná, silně emocionální, leč bez empatie, ve svém citu až sobecká a beztaktní, hledající lásku na život a na smrt. Třetí nejmladší Margaret neoplývá ani bystrostí ani šarmem. Matka je laskavá a tichá, nicméně stejně emocionální jako Mariana. Paní Jenningsová je hlučná, familiární drbna, ovšem jak někdy leze na nervy, stejně pak dojímá svou dobrotou, štědrostí a snahou pomoci. Lucy Steelová je pohledná a chudá, avšak nevzbuzuje v nás sympatie, protože jde o kariéristku a zlatokopku. Zatímco její sestra Nancy je komická figurka, která oživuje romantiku příběhu. Stejně tak jsou vykresleny i další charaktery.
Příběh nám předkládá myšlenku, že emoce nemusí stříkat jako potoky modré krve, ba někdy je to přímo na škodu, jak se Mariana přesvědčí. A že city se nemusí předhazovat davu jako houska v krámě a přesto jsou silné a všeobjímající.
Zkrátka nutí mne to číst ho opětovně, zatímco Pýcha a předsudek nikolivěk :-)

"Tady někde musela vést římská cesta."
Dawkins je angloafričan, rozený Keňan, což ukazuje, jak korektně hloupé je takové označení užívat pro barvu kůže.
Pokud jsem si myslela, že Gerald Durrell pochází z potrhlé rodinky, jak vystřižené z Wodehouse či Jeromeho, tak Dawkins mne ujistil, že se to vztahuje i na anglickou aristokracii. Jemný humor a satira jsou mu po spisovatelské stránce vlastní a je objevné podívat se na něj z té lidské stránky po přečtení jeho odborné literatury.
Stejně jako jeho táta či děd vyrůstal na internátní škole a rodiče vídal i jednou za pár let, ranní budíčky, kdy i ve velmi chladných ránech nazí nastupovali na mytí v ledové vodě, nešetřili na ně rákoskou, spíše jídlem....ale nepozorovali na sobě, že by strádali a trpěli nebo neměli láskyplné rodinné vztahy, protože jim to psychologové ještě nestihli říct :-)
Kniha odpověděla na otázku, jestli se zná s Attenboroughem - ano, už v devíti ho vzal na chytání pulců, protože David je rodinný přítel a jezdil k nim často.
Kromě všech informací a humoru na mne ještě dýchla ta atmosféra "staré Anglie" jako v Poirotovi nebo Třech mužích ve člunu.

7 12.04.2017

Autor má problém s výjimkami ze shody podmětu s přísudkem. Hned na dvou místech. Pro výjimky platí vzor: "Děti mě sraly."
Jinak píše velmi dobře a zajímavě. Postavy jsou vyvážené, různorodé a dobře popsané.
Kristýna je nevzdělané střevo, Mirek Dušín si nechá nakukat všecko a Marie je nejlepší těžko říct proč, když má problémy sama se sebou.
Pohlaví si nebudou rovna, dokud nebudou ženské sprinterky porážet mužské sprintery a ženské zápasnice či vzpěračky mužské protějšky.
Proto tam, kde je fyzička pro střet se zločincem důležitá, ženské nepatří! O genderové rovnosti si můžeme povykládat na akademické půdě, ale pro dobro společnosti to neuvádějme do praxe.
Jinak příběh je úhledně zametený pod kobereček, aby se někdo neurazil :-)

2 12.04.2017

Naprosto vykradená detektivka od Edgara Wallace, která mi pokazila čtení orginálu.

Příšerný překlad nedává smysl a naprosto zabíjí příběh.

Příběh pochází z 12. - 13. století a pro tu dobu je typicky naivní. Ve srovnání s dalšími díly jako Artušovské legendy, trubadúrské balady, legendy o Rolandovi, El Cidovi či Tristanem a Isoldou není o nic více či méně. Je zajímavé a poučné pozorovat tu stylizaci a zároveň se zasmát kouzlu nechtěného.

V práci mi na ni náhodou padla ruka Jessie a Morgiana - co to je? Kovbojka? Ne je to ruské. Ruská kovbojka? Cože to vlastně je?
Co to je? Hm brilantní dílo vrcholného ruského romantismu, ale žánr? Všechno a nic konkrétního. Skvěle vykreslené charaktery, myšlenkové pochody.
Ale nadevše ten závěr. Poslední pětina knihy, která ve filmu vůbec není.
Poslední pětina je tak typická pro ruskou literaturu.
Jenom láska nestačí. Ani ryzí charaktery, vášeň, záchrana života...proti společenskému stereotypu. Jsou situace, které dokážou z lidí vykřesat to nejlepší i to nejhorší, leč v rutině práchniví. Závěr z toho dělá mistrovské dílo.
Která ze sester vlastně dopadla lépe?

3 05.04.2017

Přepsaná Jana Eyrová...škoda, že jsem nejprve četla tohle a rok na to Brönteovou :(

Eco lechtá ego :-) Čtením této knihy moje ješitnost vrněla, protože není určena běžnému čtenáři se slovní zásobou 200 slov. Skoro jako být členem srandovního tajného spolku - my dva (mrky mrky) přece víme, o čem je řeč (bez nápovědy slovníku). Za to dostává šestou hvězdičku.
Příběh, který si utahuje z lidí, kteří chtějí vidět symboliku a osudovost všude včetně kiosku na rohu. Velmi nekorektním způsobem - sedmá hvězdička.
Nádherné pojednání o "idiotech, blbcích, hlupácích a bláznech".
Četla jsem to po té "cypovině" od Browna a přímo se v příběhu rochnila.
Je v tom však také poučení, jak smrtelně nebezpeční mohou být blázni, kteří věří, že Listerův seznam pro prádelnu je mapou hvězdné oblohy.
Ryze exaktní příběh o esoterice jako takové.
Dobře si rozmyslete, jestli je to knížka pro vás nebo ne :-) A nebo si pak nestěžujte, že je složitě napsaná - Eco a všichni členové výlučně srandovního spolku se vám budou chechtat.

Iritující a zmatené. Opravdu mi do střední Evropy nenasáčkujete krále ALobala. Samoúčelová erotika mne vytáčí. Jediná hvězdička za popis zpracování jasmínu, ovšem bez záruky, že jde o realistickou informaci. Když se amík pustí do evropské historie, vyjde z toho pleva :(

3 10.03.2017

20 let ji mám doma a nevím o takovém klenotu. Kdysi dávno mne kdosi odradil, že prý není tak dobrá jako ostatní Pratchettovky...odkud se ten žvást bere? Napsáno s lehkostí a citem. Když srovnám, jak se plácám s "Pod parou" v srdceryvných právech skřetů a právech všech na všechno a ne a ne to dočíst, protože už se mi nechce číst o ničích právech! A tady o nomech krásná knížečka (vlastně celá trilogie), která si na nic nehraje. Zanechala velmi příjemný dojem a urputně zápolí s Kmotrem o knihu měsíce :-)

3 03.03.2017

Skutečně není mnoho seriózních a obsáhlých knih na slovanské téma. Tato je zatím suverénně nejlepší, co do obsáhlosti a věcnosti faktů. Mám z ní velmi příjemný pocit, kdy se mi autor nesnaží podsouvat své teorie a raději se drží věcných sdělení.

4 03.03.2017

Četla jsem knihu až v dospělosti a v některých úsecích mne dojímala. Když mám někomu líčit část se svěřováním novinového výstřižku, tak mi vždy hrknou slzy do očí a rezechvěje se hlas - nevybavím si jiný příběh, kdy by se mi to stávalo. Tak silný dojem na mně ta scéna zanechala.

02.03.2017

Autorka není profesorka historie, pouze historii vystudovala, ale nikde se nepíše, že by dávala ve škole pozor :-))

Zmínila jsem se před kamarádkou, že jsem právě dočetla knihu o boji císařovny Matyldy s bratrancem Štěpánem z Blois o anglický trůn, že mne to velmi zaujalo a tak dál a ona vyskočila, že si musím přečíst tuto knihu, protože je úžasná.
Za co! Nejsem cílová skupina, ale to bych prominula, ovšem ta děsná slátanina je z pohledu faktografického k nesnesení. Kdybych předtím nečetla ta fakta, kdybych byla tolerantnější k nedoukům, kdybych se tak netěšila na další informace na téma, které mne zrovna tak zaujalo...jenže to všechno v kombinaci s kližkovitým dějem ( = klišé), samoúčelovou erotikou a esoterickými vlky plky. Ne, odpad je adekvátní hodnocení.