Modré stíny

Námět je dobrý, tým vyšetřovatelů je skvělý, všechny postavy jsou úžasně vykreslené, jenže bylo to až moc zdlouhavé, protahované, chvílemi jsem se nemohla od knihy odtrhnout a chvílemi jsem se nudila, za mě takový slabší průměr.

Sice se zdá, že se vše vláčně táhne. Že do příběhu vstupují i věci s vyšetřováním nesouvisející, ale ono to tak nějak do sebe zapadne, že když si na ten styl zvyknete, nechcete už jinak. Pohodová detektivka na horké letní podvečery. A díky zfilmování ČT tam pořád vidím K.Melíškovou, pana Krobota nebo Terezu Ramba. Jen ten Stanislav Majer jako Edelweiss mi moc neseděl. A David Novotný jako Karel Baran, skvěle to sedělo!
Jdu hledat další díl série.

Tuhle detektivku byla radost číst. Oblíbil jsem si celý tým od Nejsvětější Trojice, ale nejraději mám Marii Výrovou, kterou vidím jako Kláru Melíškovou. Velmi se mi líbí, že je kniha poměrně rozsáhlá, každá hlavní postava má propracovaný osobní charakter a dostává i dost prostoru pro zobrazení soukromého života. Příběh byl zajímavej a konec docela dramatickej. Žádnou negativní připomínku k tomuto románu nemám, ale možná to bude tím, že můj pohled na tuhle krimi je nekritický. Těším se na další případ.
Citace: Jsou všechny ty papíry a knihy i nadále cenné? Budou pro někoho mít stejnou důležitost jako pro předchozího majitele? Co se s tím vším stane? Skončí knihy v kontejneru, antikvariátu, v knihovním depozitáři?

Na rozdíl od komentářů níže, já si tuto knihu fakticky užila. Má svižné tempo, realistické a skvěle vykreslené postavy a hlavně je napsaná stylem a jazykem, který mi mimořádně "sedí". Za mě velmi nadprůměrná kniha.

Nebylo to špatné, příběh zajímavý, ale měla jsem trochu problém se do toho začíst. Styl mi přišel chvílemi zdlouhavý, u gialogů jsem se chvílemi nudila.

Není pochyb o tom, že autor umí vymyslet pěknou zápletku, detailně ji realizovat, dovést do konce a vyšperkovat každý detail. Napsal to dokonale, ale čtenáři se to nemusí líbit. Ten chce přímý tah na branku a jakékoliv zdržovací taktiky nepřijímá bez diskuzí. A proto to není na 100%, ale o hvězdu méně!

Tentokrát se příběh rozjíždí na půdě univerzity, kde je jednoho rána nalezen zastřelený docent ve své kanceláři. Nebyl to zrovna oblíbený člověk, ale zároveň patřil k těm, kteří se nebáli ozvat – hlavně když šlo o podezřelé hospodaření a věci kolem rekonstrukce budov. A právě tady se začíná ukazovat, že jeho smrt možná nebyla náhoda.
Vyšetřování se postupně zamotává víc než jsem čekala. Nejde jen o to, kdo měl k docentovi osobní problém, ale hlavně o vztahy uvnitř univerzity – kdo s kým drží, kdo komu něco dluží a kdo má zájem, aby se určité věci neřešily. Do toho se přidává i politické pozadí, které už zasahuje mnohem výš, než by se na začátku zdálo.
Co mě na knize bavilo, bylo právě tohle rozkrývání vrstev. Nejde o jednu jasnou stopu, ale o víc směrů, které se postupně propojí. Občas jsem měla pocit, že se v tom všem už ztrácím, ale nakonec to začne zapadat.
Postavy působí dost uvěřitelně – žádní hrdinové bez chyb. Každý má nějaký svůj zájem nebo motiv a i ti „slušní“ občas nejsou úplně čistí. Marie Výrová si jede svoje tempo a není to typ vyšetřovatelky, která všechno vyřeší jedním nápadem.
Jediné, co mi úplně nesedlo, bylo množství těch zákulisních her. Chápu, že to k tomu patří, ale místy už jsem měla pocit, že je toho moc najednou. Na druhou stranu to právě dělá ten příběh uvěřitelným. Celkově je to detektivka, která stojí spíš na prostředí a vztazích než na akci. Pokud někomu sedí příběhy, kde se víc mluví a přemýšlí než běhá s pistolí, tady si přijde na své.

Na závěr děkuji nakladatelství Host za laskavé poskytnutí recenzního výtisku.

Postavy jsou tak dokonale vystiženy, že snad musely mít skutečnou předlohu.

Mám já to ale štěstí. Poslouchal jsem toto pokračování v dramaturgii Českého rozhlasu Olomouc z roku 2015, naprosto skvěle interpretováno Františkem Strnadem. Jak jsem pochopil, verze to byla krácená, jinými slovy z toho vypadly přesně ty prvky, které tu někteří kritizují, včetně osobních story a všudepřítomného Dylana. Takže prořezání z toho udělalo moc pěkný čtenářsko-posluchačský zážitek.
Budu se opakovat (je to má čtvrtá Sýkorova knížka), ale líbí se mi naprostá civilnost vyprávění, která nedělá z nikoho supermana, ale nikoho ani neshazuje, a vychází z reálných situací. Tentokrát k tomu přibyla i jistá hloubavost, kdy autor nabízí alternativní pohledy na to, co je dobré a co špatné. Ne vždy je to totiž tak černobílé, jak se může zdát.
Nesnáším politiku a tady je jí celkem dost, ale kupodivu to nevadí. I konec je typicky Sýkorovský - člověk by čekal pořádnou odplatu za zlé skutky ale ne, jen se převlékne kabát a mizera se posune výš v hierarchii. Za to půl hvězdičky dolů, správně měl vypadnout z okna ministerstva do Vltavy a být roztrhán extrémně dravými kapry.
Jinak souhlasím s ddkk, která souhlasí s marlowem:)

Dobrá "angažovaná" česká detektivka.
Jsem stále více potěšen, že pro dobrou detektivku nemusí našinec sahat někam do Skandinávie či Anglie ale stačí zůstat u nás. Počet dobrých českých autorů stále pro mne roste. S Martinem Sýkorou jsem se seznámil touto knihou a už vím, že si přečtu či poslechnu všechny jeho doposud vydané tituly.
Modré stíny je dobrá detektivka, která má v sobě vše co má dobrá detektivka mít, včetně nečekaného rozuzlení. Tady bych ovšem autorovi vytkl, že v závěru nám řádně neobjasnil roli pana Klesnila. Věřím tomu, že takto to ve státní správě i samosprávě fungovalo i v nějaké sofistikovanější podobě existuje dodnes. Autor si vzal zcela "neskrytě" jako předlohu ministra Gelnara jistého již (doufám navždy) bývalého politika. Olomoučáci jistě vědí své.

Zajímavé a napínavé. Dobře propracovaná zápletka.

Oproti exorcistovi mají Modré stíny propracovanější zápletku. Nekalkulují s wau efektem, hektolitry krve a zvrácenostmi všeho druhu. Akademické prostředí a politické zákulisí nenadchne každého,ale je to slušná,velmi dobře vypointovaná detektivka.

Další moc pěkná česká detektivka od Michala Sýkory z prostředí olomoucké univerzity. osobně se mi líbila ještě o chlup víc než předchozí Případ pro exorcistu. Celkem reálný vhled do korupčního a klientelistického prostředí univerzity plného osobních animozit, které také trochu znám a myslím, že autor to vystihl velmi dobře. Kniha se dobře četla, děj je logicky vystavěn a závěr nepostrádá i trochu napětí.

První čtené setkání s Michalem Sýkorou - doposud jsem ho (a Velkou Sovu) znala jen z poslechu na ČRo. A nejdřív se mi to teda nelíbilo. O politiku se zajímám, nejsem skeptik, ale realista a myslím, že pravdu měl můj děda, který pravil, že kdo s čím dělá, to mu zůstává za nehty. Zcela eliminovat to nejde, jen je potřeba mít zavedeny mechanismy, které to omezí a udrží v nějaké míře.

Takže číst ve volném čase o machinacích, které mají politické pozadí, mě nejdřív moc nebavilo. Nicméně příběh dostane takové linie, že to není nuda. Skutečné události, které posloužily jako inspirace příběhu jsem si nevyhledávala, závěr koresponduje s dějem. Není třeba se nad tím příliš rozohňovat, tak to prostě je. Jen se to s tím účelem, který světí prostředky, nesmí přehánět a je třeba neztratit snahu dělat věci lépe a chovat se jinak.

Tento díl je rozhodně lepší než ten první. Doufám, že to bude pokračovat. Řekl bych, že vše je reálně možné a nic tu není přehnaně akční, napjaté kvůli "čtivosti" a zapůsobení. Napětí tu je, intriky tu jsou, akce tu jsou, soukromí tu je, ale ne přehnaně. Je ten začáek je trochu delší a nijak nesouvisí z vlastmím případe.

Vynikající česká detektivka, zajímavá zápletka, univerzitní prostředí. Doporučuji.

Mám ráda Marii Výrovou, i když v knižní předloze seriálu Nejsvětější Trojice si ji představuju malinko jinak než jako Kláru Melíškovou v televizi. Ale to ničemu nevadí. Obě moje Velké sovy jsou fajn :-)

Druhý případ série se zaobírá politikařením a korupcí na olomoucké univerzitě (to by mě zajímalo, jak moc rádi tam mají Michala Sýkoru ?!?). Samozřejmě jde o prachy, zbytnělé ego i o minulost...

Jinak ve všem souhlasím s Marlowem a dávám za čtyři.

Poměrně slušná česká detektivka, dobře se čte.
Televizní zpracování není špatné, hodně se knize podobá.

Opět slušná česká detektivka. Bála jsem se, že v knize bude moc politiky, naštěstí ne. Jen ty čachry uvnitř oddělení se mi nelíbily.