Niuk
komentáře u knih
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Četla jsem originál a ráda bych jen upozornila ty, co české verzi vytýkají špatný překlad, že ten za minimalní slovní zásobu autorky a jednoduché opakující se věty skutečně nemůže. Překladatel by musel být kouzelník, aby s nečím takovým dokázal něco udělat. Text je sotva na úrovni žáka střední školy, což by se dalo přežít při rozsahu školní slohové práce, ovšem já jsem si po dvaceti stranách měla touhu začít trhat vlasy na hlavě. V tom lepším případě.
Primitivní děj typický pro tu nejspodnější brakovou literaturu červené knihovny, budiž, také si ráda odpočinu u braku, byť jiných žánrů. Naivní erotické scény také budiž, ačkoliv se na internetu v této oblasti pohybuje celá řada mnohem nadanějších povídkářů. Ale jak se tohle všchno v kombinaci se strašlivou jazykovou a slohovou úrovní mohlo stát masovým bestsellerem, to mě docela děsí.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Důstojná kniha. Nicméně s ní mám stejný problém jako pavlinka91. Přečetla jsem ji omylem dvakrát, neboť když začla být kniha populární, měla jsem urputný dojem, že jsem ji napoprvé nedočetla dokonce. Jenže dočetla. Nejspíš mi zůstalo v paměti, že nás vypravěčka celou dobu připravuje na velké vyústění, které ale pak celé vyšumí, ztratí se ve zmateném popise a časových přesmyčkách. Je to škoda, jinak by dojem z knihy mohl být silnější.
Ale rozhodně tleskám autorovi za to, jak dokázal někdy jednoduchými větami navodit atmosféru a různé pocity. Za to má můj obdiv.
Lavondyss
Robert Holdstock
Od doby, co jsem si přečetla tuto knihu, se při každé příležitosti v lese i jinde dívám po vhodných kusech dřeva a kůry. A láká mě a zároveň se bojím si vytvořit svou vlastní Hloubenu.
Divergence
Veronica Roth
Mno, kdyby mi bylo patnáct, tak to možná ohodnotím lépe. Ale Lancovou a jí podobné už jsem číst přestala. A i v té Lancové byla pokaždé aspoň pořádná erotická dvoustrana. Nezbývá mi, než doufat, že při množství skvělé literatury všude kolem už se mi takováto ztráta času do rukou nedostane.
Eragon
Christopher Paolini
Jednoduchá oddechová fantasy pohádka. Sem tam dýchá onou naivitou mládí, ale to není nijak na škodu. Pro mě příjemné lehké čtení, nicméně nic, k čemu bych se chtěla vracet. Řekla bych, že knihu prodal hlavně autorův věk.
Atlas mraků
David Mitchell
Trvalo mi dlouho, než jsem si zvykla na pro mě nezáživný styl psaní. U knihy jsem vydržela jen díky tomu, že jsem prvně shlédla film a věděla, že se nuda a zmatené vyprávění pravděpodobně změní. Což se také stalo a knihu jsem si nakonec užila. Je méně černobílá, více surovější, než pohádkové filmové zpracování, čehož si cením.