MP17
komentáře u knih
Neználek na Měsíci
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Kapitalismus tady dostal pořádně na frak! Tento Neználek už není rozhodně pro malé děti, ale ty větší určitě bude bavit. Jen té propagandě nesmí podlehnout v reálném životě.
Dobrodružství veverky Zrzečky
Josef Zeman
Nádherné ilustrace, promyšlený příběh, barvitý popis lesa a jeho obyvatel. Povedená kombinace naučné knihy a pohádky.
Akce Heydrich - Příliš mnoho otazníků...
Karel Sýs
Co čekat od bývalého(?) komunisty? Tendenčně psaná kniha, autor víceméně popisuje všeobecně známá fakta, která doplňuje vlastními konspiračními teoriemi. Jednou přečíst a dost.
Kubula a Kuba Kubikula
Vladislav Vančura
Jako malý jsem si cestu ke knize nenašel a jako dospělý (při pokusu číst knihu dětem) jsem pochopil proč. Použité vyjadřování pana Vančury je pro děti prostě složité na vstřebání a nebýt povedených obrázků Zdeňka Millera, knížka by je nezaujala vůbec. Skončili jsme někde v polovině a nejspíš jí ani dočítat nebudeme.
Chytré pohádky pro malé rozumbrady
Jiří Žáček
Pro čtení dětem jedna z nejlepších pohádkových knížek - pohádky jsou svižné, vtipné a většinou nějakým způsobem morálně poučné. Díky většímu fontu se lépe čtou i dětem samotným a kresby pana Borna jsou (jako vždy) skvělé.
Mráz
Bernard Minier
Ráno jsem si přečetl recenzi v Lidových novinách, odpoledne jsem zaběhl do knihkupectví a hned první večer jsem měl přečtenou téměř čtvrtinu knihy. Nic jí nepomohlo to, že jde o pořádnou "tlusťošku" - jedná se o tak strhující příběh, že mi na ní stačilo několik večerů. Úzkost, zmar, strach a všudypřítomná zima, to jsou hlavní atributy, které Bernard Minier servíruje opravdu chutným způsobem. Nevím, kdy naposledy jsem si tyto pocity při čtení tak užíval. Stejně tak nezůstane čtenáři lhostejný osud hlavních (kladných) postav, které jsou jen obyčejnými lidmi s běžnými starostmi, ale zároveň přistupují ke svěřeným úkolům opravdu obětavě a za každých okolností si zachovávají čistý morální štít.
Opravdový svěží vítr v porovnání s valnou většinou "severské produkce"...
Půlnoční palác
Carlos Ruiz Zafón
Mé první setkání s tímto autorem a opravdu nedopadlo dobře. Úvod knihy jakž takž, ale poté, co jsem vytušil rozuzlení knihy už v její první čtvrtině, stalo se pro mě čtení jejího zbytku skoro až otravným (i když samozřejmě ne jen kvůli tomu). Pokud bych měl použit filmovou terminologii pro označování úrovně jednotlivých snímků, tak by tato kniha lavírovala někde na pomezí B a C. Příběh není kdovíjak strhující, postavy nevýrazné, nikterak sympatické a hlavní záporák naprosto bez aury. Dávám do bazaru.