mixelle komentáře u knih

To, co se mi při čtení Prázdného místa nejvíc vrylo do paměti, je myšlenka, že je kolosální pitomost soudit někoho, aniž bychom znali jeho příběh. Byla jsem přesně ten nechutnej typ, co předem odsoudil Krystal, Terri a Cubbyho - čím víc stránek jsem ale otočila, tím intenzivněji mě mrazilo v zádech a styděla jsem se za předsudky.
Pro spoustu lidí může jít o zbytečně roztahanou knížku bez pořádnýho děje. Podle mě je ale Rowlingová naprostá špička ve vytváření živoucích charakterů, v prozkoumávání lidskýho jádra a jeho pohnutek. Naprostá lahůdka, pokud se rádi hrabete lidem v hlavě (metafora, není to GoT!).

3 01.11.2015

Naprosto souhlasím s komentářem od Grafoy. Tahle série je takovej film s Lidsay Lohan - víte, že je to strašně hloupý a že vám to nejspíš pár IQ bodů umaže, ale je tak krásný na chvíli vypnout mozek a nechat se tím unášet. Stejně se ale nemůžu zbavit pocitu, že z toho nápadu šlo vytřískat mnohem víc. Jako kdyby autorka jen přepisovala něco, co se před ní dělo, nakupená slova bez nějaké umělecké šťávy.Trošku mi to připomínalo anglické knížky pro začátečníky - osekaná verze s jednoduchými výrazy a slovními obraty.
Každopádně, chtěla jsem si odpočinout u něčeho pohodového a to knížka splnila na jedničku :)

P.S. Z duše nenávidím Americu!

19 31.08.2015

Rowlingová napsat návod k myčce, tak u toho stejně ležím a hltám každý slovo! Jako útlocitná osoba (i když už byly okolnosti přece jen trošku brutálnější) vážně oceňuju, že někdo ještě pořád hraje na dialogy a klidnější, přemýšlivější tempo - z mrtvol naložených ve vodních postelích se mi už z poslechu dělá fakt špatně. A navíc jsem mááálem uhodla.. Nemůžu se dočkat třetí a to už dám, fakt. :)

3 10.04.2015

Můj první střet s Murakamim a sakra, bolelo to. Aspoň ze začátku. Ač podobně tlusté knížky zmáknu za 2-3 dny, Konec světa jsem první týden jela 20 stran/den a ne a ne se začíst. V půlce přišel zvláštně ambivalentní pocit - strašně jsem se nudila a chtěla to mít konečně za sebou, zároveň jsem ale cítila, že mám v ruce něco úžasného a k hrdinovi jsem přirostla tak, že jsem vlastně potřebovala vědět, jak se to teda rozmotá. Posledních 200 stran jsem nakonec zatáhla naráz a pak hodinu zírala do stropu a přemýšlela. Takže můj výkřik pro ty, kteří budou taky nevěřícně kroutit hlavou, že čtou už věčnost a jsou teprve u druhé kapitoly - nevzdávejte to! Jemný humor, materiál k přemýšlení a tipy na knížky i hudbu vám budou odměnou :)

5 04.04.2015