Mitsuko
komentáře u knih
Nezapomenutelná cesta
Nicholas Sparks
Na knihu jsem čekala 2 roky zatímco jsem si pořád pouště film, který mě velmi oslovil. Byla jsem sice trochu zklamaná, že film není tak úplně podle knihy, ale co už. Jediné, co mi vážně na knize vadí je to, že dlouho dělají jakože nic...a najednu: Bum! jedna akce, druhá akce. A je konec knihy.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Ke knize snad ani není co dodat. Už první kapitoly nás přenášejí do fantastického světa bojů o moc, o život. Knihu jsem měla poměrně rychle přečtenou a občas váhám zdali ji nemám otevřít znovu. Ale toto potěšení si nechám až na později, protože tato kniha mi dala za všechny ty roky něco speciálního a stále ještě z toho žiji.
Hostina pro vrány
George R. R. Martin
Knihu mám sice hrozně ráda, ale většina příběhů v knize mě vůbec nezaujala. Možná to bylo proto, že jsem jim ani nefandila, nepatřili k mým oblíbeným a takovou Cersei jsem chtěla zaškrtit už v prvním díle, natož sledovat její myšlenky ve čtvrtém. Pan Martin samozřejmě ukázal, že umí udělat nádherné napětí a zamotat příběh tak, aby jej už nikdy nikdo nerozmotal, ale antipatie k někteýrm postavám mi tu knihu spíše znepříjemnily.
Tanec s draky
George R. R. Martin
Pátý a předposlední díl série Písně ohně a ledu. Pamatuji si, jak mi o tom znám ívykládali (tehdy sledovali ještě seriál)...a tak jsme se rozhodla přečíst si knihu. Za Vánoce jsem přečetla první díl, během dalšího týdne druhý. V létě (tedy po půl roce) jsem dočetla Tanec s draky a můžu říci, že už od poslední kapitoly se těším na poslední díl. Člověk jako já, žije příběhy spolu s postavami. Sleduje rozhodnutí a strachuje se spolu s hrdiny. Já si velmi oblíbila Aryu, Sansu, Jona Sněha, Tyriona a dokonce i Theona. Vadí mi, co autor dělá někteýrm postavám, ale jinak nemám celkem co vytknout. Pan Martin posunul fantasy zase o něco dál.
Divergence
Veronica Roth
O knize jsem zprvu někde četla a byla hodně doporučovaná, takže hned druhý den jsme se ji rozhodla koupit. Za 2-3 dny nebylo co číst. Nejvíc mě v knize naštve, když to skončí uprostřed děje a nikdo netuší, co bude a jestli vůbec něco bude dál. Jasně, většinou tsi v knížce nechávají nějakou pojistku na další díl, ale tohle mi přišlo, že to utnuli v půlce knížky. Často jsem četla srovnání, že je to lepší/horší než Hunger games. U mě na plné čáře vyhrálo Hunger games, protože se mi líbí, že tamní hrdinové nejsou předurčeni k velkým věcem, prostě se stanou. Divergence se mi stejně líbila, je to zajímavé čtení a donutilo mě to přemýšlet nad společností, který se v ní odrážela.
Vraždy podle Shakespeara
Jennifer Lee Carrell
Byla to ta správná dávka napětí, akce, tajemna a historických reálií, která mě přiměla ohodnotit nejlepším hodnocením. Jistě, mohla bych si stěžovat na rychlé střídání kdo je dobrý a kdo zlý, ale alespoň jsem byla stále vtažena do děje a snažila se na to přijít (kromě toho, že mi už od začátku bylo jasné, že nikomu nemám věřit). Mohla bych si stěžovat na nevysvětlený konec, ale ta tečka na závěr (tedy těsně před závěrem) byla logická, nutí lidi se zamyslet a přesto neřekne víc než by měla. Jediné, co mi tedy docela vadilo, byly mezihry, kdy díky absenci jmen jsem měla docela potíže se orientovat.