Minas komentáře u knih

První dílo, ve kterém jsem se setkal s Panem Sapkowskim. Nejdříve jsem měl v úmyslu začít Zaklínačem, ale ten si mi dlouho nedostal pod ruku a tak volba padla na trilogii z husitské doby. A musím toto dílo náležitě pochválit. Ze začátku musí mít čtenář opravdu pocit, že čte pouze historický román. Jednoduchý děj na úkor sáhodlouhému vyjmenování postav doby, kterých je opravdu přehršel. Taktéž jsem měl zpočátku dojem, že autor nakládá s hlavním hrdinou dosti naivním způsobem. Reinmar si způsobí potíže a hle, najednou přispěchá někdo jiný, ba i zcela neznámý a je s to, Reinmarovi bez okolků pomoci. Nicméně po čase se dané pomoci osvětlují, charakteristika doby vyvěrá napovrch (ať už je tak historickou pravdou nebo autorovým vlastním zkrášlením) a děj čtenáře vtahuje víc a víc. Nevím, jak je nakládáno s Geraltem, ale Reinmar lítá z průšvihu do průšvihu a tolik dějových zvratů už jsem dlouho neviděl (jestli vůbec). Mimo jiné mě zaujalo, jak autor nakládá s fantasy prvky, které jsou pojaty jako historický výsledek lidových pověr.
Už se tedy těším na druhý díl a zvláště (jelikož se mi konečně dostal do rukou) na Geralta z Rivie.

4 09.05.2011

Oproti sérii Duna Franka Herberta je tato kniha mnohem oddychovější. Nečekejte žádné hluboké filozofické otázky, spíše se nechejte unášet dějem. Ač je zde vykresleno více postav, kniha se čte velmi dobře a spád děje je dosti svižný.
Je zajímavé podívat se do historie - "tam, kde to začalo". B. Herbert spolu s Andersenem dokázali vytěžit podstatu původní série a vložit ji do série odehrávající se Před Gildou.
Poutavý sci-fi zážitek

3 24.03.2011

Perfektní kniha o Japonsku. Člověk by řekl, že tohle bohatě stačí k popisu, ale nedá mi to, abych se trošku nerozepsal. Četl jsem verzi, která je rozdělena na 2 knihy (1 díl a 2,3díl), přičemž první díl je rozdělen na dvě knihy a 2. a 3. díl na knihy čtyři. Rozsahem je to více než 1200 stran a to už je co říci. Toť k té formálnější stránce.
Co se týče obsahu, prvních 100 stránek jsem se musel knihou prokousávat, zvláště jelikož mě nechytl popis cesty po moři - samozřejmě je to tím, že se o tuto tématiku vůbec nezajímám a tak mě v tu dobu děj nijak nepřitahoval. Nejen první čtvrtinu knihy jsem měl problém zorientovat se v charakteristikách postav, ale to pouze tím, že se mi ze začátku všechna jména zdála stejná. Stejně tak jsem se moc neorientoval v zeměpisných oblastech.
To by snad ale bylo ke kritice vše. Kniha je naprosto opojná a kdo se prokouše začátkem, na toho musí patřičně zapůsobit. Vykreslení jednotlivých postav je skvěle propracované, ať zpracované do vlastních myšlenek nebo jejich jednání. Dobové pozadí nejen Japonska neskutečně věrné a místy až neuvěřitelně detailně propracované. Musím říci, že mě uchvátilo číst, jaké byly vztahy oné doby mezi Španělskem, Portugalskem, Holandskem či jinými zeměmi, nebo lehké vsuvky třeba ve vyprávění o objevu eskymáků. Zpočátku knihy je autorem vyvoláváno znechucení nad všemi účastníky děje (japonce i barbary), což se ale průběhem knihy mění, stejně tak jako se mění hlavní hrdina myšlením v Japonce. Ač se může zdát, že Japonci jsou zcela nevypočítatelní (a bude to především tím, že ze začátku o jejich chování a způsobu života vůbec nic nevíme), postupem času jsou postavy vykreslovány jako figurky na šachovnici, které mají každá svou vlastní úlohu a jsou omezeny právě svou vlastní čitelností - naproti tomu se Andžin japoncům jeví jako nevypočítatelná bytost.
Chvíli jsem si také připadal jako bych měl před sebou slovník japonštiny (případně holandštiny, portugalštiny či španělštiny), protože autor nám dává možnost pocítit se samotným hrdinou pocit neznalosti (nejen jazykovou) a notně nás v ní vymáchat.
Za sebe musím říci, že se pro mě Clavell stal novým objevem mezi spisovateli a těším se až si přečtu další jeho romány, které jsou podobně objemné a troufám si tvrdit, že i neméně objevné.

16 22.03.2011

Jako dítěti mi tato knížka zcela učarovala. Skloubit dohromady tolik nápadů a ještě takovým hravým způsobem, to se přeci musí ocenit.
Myslím, že děti tato kniha nadchne, ať už říkankami, komiksovými vsuvkami a nebo několika málo rébusy, které se zde nacházejí ;-)

Takže milé děti, dávejte pozor B + 365 dní = jméno našeho psa.. a kdopak to ví? :D

6 14.03.2011

Most, most, most.. jak je dlouhý? Spojuje dva břehy a nebo nespojuje nic? Dá se z něj uniknout a nebo ne? Jsou tyto otázky vůbec podstatné? A co ty podivné události, co se zde odehrávají, mají něco znamenat? Lidé, kteří si na vás později nepamatují.. věci, které nefungují pouze vám.. nebo co má znamenat letadlo, které vypouští kouřové signály v Braillovém písmu?
Tím vším nás autor zahlcuje.
Ať už jde o zdánlivě nelogické souvislosti nebo naprosté absurdity, autor se nebojí jich všemožně používat, protřepávat (pozor nemíchat) a nechává je působit na čtenářův úsudek. Sny, sny, sny.. všude se tu válí, pořád přicházejí.

Hlavní hrdina se probouzí na mostě, kde platí snad jediný řád a to chaos. Snůška snů, která je zde jednotlivě představována působí jako samostatné povídky (které mají svou vnitřní symboliku) a musím říci, že právě tyto "jednotlivé povídky" mě ze začátku táhly. Ono totiž ať už se jedná o příběh kočího, kterému na cestě brání stejný kočí.. o muži, který se ocitne na točitém mostě a na břehu se odehrávají každé chvíli lesbické scény, které autor s největší oplzlostí popisuje.. či příběh barbarského hrdiny, který víc než 20 stránek mluvoří, jak chce pospasiť Šipeckou Planorůži.. vždy se jedná o kvalitní vyprávění, kdy autor uchvacuje právě tím, že své fantazii neklade hranic.

A další vyprávění o obyčejném životě, obyčejného muže, který běží víc než obyčejně. Podané ale vkusně, jak se právě na Bankse sluší, s dobovými reáliemi a hity nejen let 80.
Kniha se mi velice líbila a vždy se stalo něco, co mě na příběhu udivilo, jak si autor fantazíruje skoro bez hranic. Samotné dlko mi vzdáleně připomínalo film Stay (Hranice života) a co stojí za nemalé povšimnutí, je jistě překlad samotného mistra Kantůrka, který se ve výrazivu notně vyřádil. A já si tak připadám, jako hlava Kerberose valící se do nicot: "Zrakuju směrdol z útesiště a zrakuju Kra-Beruš, jakon dopaduje na šutroskály na dolnoze skalnice. Mujá sám sebou mnohočetně spokojný, dočas, kdy onta mozkovnice, co mujá odsťal psozvířeti, nepočne válovat a váluje k skraj skalnice."

Vřele doporučuji všem, kteří dokáži zvládnout trochu těžší četbu a mají rádi skládání mozaiky příběhu (ač tato kniha není v příběhu nijak originální). Takže pánové a dámy, nezapomeňte si na tento výlet vzít velký klobouk s širokým okrajem, bude se vám hodit :))

12 24.02.2011

Mrtvá zóna pro mne byla první a zatím i jedinou Kingovkou, kterou jsem četl. Do náruživého čtení jsem se dostal snad už kolem 30. stránky, kdy mne kniha chytla. Rád si užívám psychologické načrtávání postav a přišlo mi, že King ví jak na to. Kniha má jak dech beroucí okamžiky, tak pár docela hluchých míst, při kterých jsem se vyloženě nudil. Byl jsem nucen překousnout i slangové výrazivo při vyprávění a doufám, že je to jen bídná práce překladatele (nemluvím o přímé řeči v slangu), až přečtu jinou knihu od Kinga, budu si pak moci udělat obrázek, kde že je pro mne ta chyba.
Ale co musím Kingovi zcela jistě vytknout, je poslední čtvrtina knihy, která jde zcela proti duchu toho, co již bylo napsáno. To, co se děje v poslední části, by se dalo pochopit mnohem lépe, kdyby si King dál tu práci a vykreslil více psychologii hlavní postavy, která se rozhoduje, zda má udělat to, co udělá.
Osobně mi to přišlo, jako kdyby si hlavní hrdina řekl, že tak to prostě bude a pouze jen tak na okraj hledá záminky ve svém okolí, aby "to" mohl uskutečnit. A závěr (myšleno starostou s dítětem) mi přišel nedotažený, odfláknutý, jako kdyby si King potřeboval už jít z toho všeho psaní lehnout a ráno, když se vzbudil, sepsal závěrečnou kapitolu knihy, aby ji mohl odpoledne šoupnout do vydavatelství.
Pro mne tedy zatím na 3,5* Uvidíme na jakou stranu se ukazatel vychýlí, až si od něj přečtu něco dalšího.

5 22.02.2011

I když nijak neholduji knihám psaným v ich-formě, tak tuto knihu jsem si náležitě užil. Autor neustále střídá dějové linie napříč časem a hrdiny knihy. Někomu se může stát, že posléze netuší, kdy se co, kde a s kým stalo, ale na mne poskládání této skládačky mělo efekt právě opačný. Navíc se mi velmi zalíbilo autorovo asociační popisování, které mne naprosto uchvátilo :))

2 13.02.2011

Velice příjemná kniha. Čtenáře jednoduše vtáhne do tajů filozofie bez zbytečně složitých definic a vysvětlování.

1 12.02.2011