Medulka.013 komentáře u knih
Je to takové krásně zmateně dobrodružné a to se mi líbí moc. A ta všechna jména jsou taková krásně zvláštní a to se mi líbí moc.
Příběh se mi líbil.
Se zabíjením zvířat jsem taky tak nějak počítala, ačkoliv bylo často nesmyslné. Ovšem, co jsem nepochopila bylo vyhlazení dospělích samců opolidí, což považuji za obyčejnou genocidu.
Závěr s mládětem pterodactyla by byl takovou hřejivou náplastí, ale představte si sami sebe v neznámé zemi a to bez rodiny, přátel a příbuzných...
Medvědí bratři jsou mou nejoblíbenější knihou od Walta Disneyho. Mám ráda medvědy, tak jsem se do toho příběhu okamžitě zamilovala.
Moc by se mi líbilo, kdyby si lidé mohli na vlastní kůži okusit, jaké to je stát se náhle zvířetem.. Možná by mnohý z nás konečně pochopili, že jsme vlastně taky jenom zvířata.
Příběh se mi líbil, ale až příliš často a mnohdy bezdůvodně se zde zabíjela a ochočovala zvířata. Příroda zde byla podmaňována lidem, kteří do té doby nevstoupili na ono místo..
Nádherná kniha - jak obsahem, tak ilustracemi. Všechno je v ní napsáno velmi jemně, i když se v ní píše o lidech ze Světa, co je dnes a to je smutná pravda.
Tak ráda bych věřila tomu, že se lidem v budoucnosti opravdu otevřou oči nad krutou pravdou a že Tenkrát Svět bude navždy pouhou minulostí. Tak ráda bych tomu věřila.
Farma zvířat je moje vůbec nejoblíbenější kniha. Když jsem ji četla poprvé, tak jsem nepřestala, (s důležitými přestávkami) dokud jsem ji celou nepřečetla.
Mně se na té knize nejvíce líbí, že je to vlastně bajka..
Pokora
Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenší na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě
po kvítku vztáhnu se nejmenším.
Zašeptám, až se obejmu s ním:
,,Chlapečku bosý,
nebe dlaň o tebe opřelo si
kapičkou rosy,
aby nespadlo.,,
Moje první kniha o dinosaurech, kterou jsem si přála v mých 11 letech, když mě na první pohled zaujala v knihkupectví, a kterou jsem si tak trochu "vydupala", protože mi ji táta nechtěl koupit. Říkal, že se o to stejně nebudu zajímat. Moje odpověď zněla: ,,Bude!,, A nejenom protože mi ji naši nakonec koupili, tak jsem svůj slib dodržela a držím ho do dneška. V té době jsem totiž o dinosaurech nevěděla snad zhola nic, ale díky této knize a díky mému tátovi jsem od té doby fanynka dinosaurů.
Děkuji ti tati.
Knihu hodnotím hodně vysoko, a to nejenom z mé dětské nostalgie. Hodně toho o dinosaurech vím právě díky této knize. Líbí se mi, co se v ní píše a také se mi líbí ilustrace, na které nelze zapomenout. A navíc jsem si v této knize našla svého nejoblíbenějšího dinosaura - Iguanodon.
Díky Krchovskému jsem se začala více zajímat o poezii a poznala, že je to další Jiří*, kterého budu milovat.
Já už chci domů je první knížka, kterou jsem si přečetla, ale znám i několik básní, které v ní nejsou a celou sbírku bych hodnotila jako podařenou, byť se tam najdou i kusy, které mě nezaujaly nebo se mi nelíbily.
Tak či onak jsem poznala básníka, který mě naučil to, jak je vlastně poezie jedinečná..
*Wolker (ten zůstává tím, kterého budu napořád zbožňovat) a Žáček.