mataaskorice
komentáře u knih
Velká medvědí cesta
Zbyněk Černík
Přečetly jsme s mrňkou, u knihy neprotestovala. Příběh není špatný, krom děje samotného nabízí přesah ekologický i vzdělávací. Texty ale nejsou jednoduchým, hladkým počteníčkem. Autor si hraje se slovy, s rčeními, frazeologismy. Pro dítě občas dost chaos. Dospělák žasne, co vytvořil za nuance a říká si, jestli ho takové příměry napadají samy od sebe, nebo jestli jsou vypocené. Co mě opravdu bavilo, byly v případě této knížky ilustrace.
Zvířata a jejich úkryty
Susanne Riha
Pěkná vzdělávací kniha pro děti s celostránkovou ilustrací zvířecího příbytku z vnějšího i vnitřního pohledu a řadou menších obrázků popisujících části těla zvířete nebo týkajících se potravy, péče o mláďata a dalších aspektů zvířecího života. Text přináší řadu zajímavých informací a poznatků. Četly jsme s čtyřletou dcerou a bavilo ji to, knížka je ale vhodná i pro starší děti, cca prvostupňové, texty úplně krátké a banální nejsou.
Jak hospodařit se svým časem - pro úplné idioty
Jeff Davidson
Musím říct, že mnohé myšlenky jsou opravdu přínosné. Některé čtenáře navedou na cestu, na kterou je jejich intuice už nějaký čas nenápadně vedla, jiné mohou být novinkou a dobrým tipem pro nějaký aspekt, který je fajn si do svého života přivést. Na knížce mi vadily dvě zásadní věci a to to, že kniha vychází z americké společnosti a jejích specifik, což se nemusí nutně potkávat s naší kulturou a druhým negativem je dřívější doba vzniku textu, nedívala jsem se, kdy byl text poprvé publikován, ale odhaduji to na devadesátá léta (časté zmiňování vhs kazet, faxů, walkmanů a zmínka o blížícím se roku 2000). Za tu dobu se společnost zase o hodně zrychlila, vliv technologií na naše životy vzrostl. To ovšem neznamená, že přečíst si tuto knihu je ztráta času. Pokud chcete zpomalit, opět převzít otěže nad svým životem, chcete se vymanit ze svého worhokolismu, potřebujete si uvědomit, že stíhat všechno (ať už v práci nebo na mateřské) stejně nejde, pak vám tato kniha může pomoci dospět k mnohým objevům a může vás nakopnout k rekonstrukci svého způsobu života.
Z Ladovy zahrádky
Josef Brukner
I mě tahle knížka provázela v dětství. A měla jsem ji moc ráda. Zvlášť dvoustranu s cirkusem. Teď přečteno s dcerou. Mnohé verše i prozaické texty mají vtip, jsou milé. Leckdy ale také hůř pochopitelné. Ladovy obrázky jsou náš český kulturní klenot. Za mě - příjemné ohlédnutí za mým dětstvím. Není to ale kniha, ve které bychom s malou dcerou listovaly tak rády a často jako v jiných.
Pojď s koťaty do pohádky
Ljuba Štíplová
Docela se mi líbily zveršované klasické pohádky, jiné básničky mě nijak zvlášť neoslovily. Výtvarná stránka knížky je taky takový průměr.
Kde bydlí čas
Vladimír Škutina
Krásné ilustrace, přínosný text. A ano... I já dost často (nejen) svému dítěti říkám: "Nemám čas, počkej." Snažím se to eliminovat, ale taková hláška je v člověku neuvěřitelně zabydlená. V knížce, kterou mám půjčenou, jsou nějaké prohozené stránky, ať zkoumám, jak zkoumám, zdá se, že od výroby. Šitá vazba je neporušená, nikde žádné lepení. Jinak je kombinace textu a opravdu zdařilých ilustrací krásně vyvážená, příjemná.
Co chci vědět o zvířatech
Diane James
Tahle knížka je skvělá! Každé zvíře je představeno jednou velkoformátovou fotografií a několika (až krapet karikaturními) kresbami. Textu je trocha a jedná se o pár zásadních, zajímavých informací o daném živočichovi. Dcera 3 a 3/4 roku si knížku zamilovala. Je pochopitelná pro mrně, přesto obsahuje řadu přínosných informací. Své nabyté vědomosti si pak může dítě v úvodu každé kapitoly ověřit zodpovězením otázek (otázky jsou v úvodu dané kapitoly, my je ale doplňujeme až po přečtení daného úseku). Často u přírodopisných publikací narážíme na zalcenost textem, fotografiemi, přílišnou odbornost (což pak nebaví), nebo naopak na nadměrnou jednoduchost. Tohle je pro náš věk plně vyhovující.
Moji kamarádi zvířátka
kolektiv autorů
Jednoduché příběhy, krásné ilustrace. Obrazovou stránku knížky hodnotím jako kvalitativně lepší než texty samotné. Tříleťačka má příběhy ráda, chce je číst pořád dokola, takže kdyby hodnotila ona, byla by to maximální spokojenost.
Jdeme mezi děti
Martin Gregora
Stručný manuál na péči o dítě. Přehled základních nemocí a jejich léčby, obecné informace o psychice dětí a vhodnosti či nevhodnosti různých výchovných postupů. Najdou se drobnosti, s kterými se neztotožňuji (třeba že dítě není možné zahltit přemírou hraček), ale všeobecně považuji knížku za užitečného průvodce rodičovstvím, který je skutečně sporý, stručný a mohl (a mnohdy měl) by ho zvládnout i absolutní nečtenář. Kdo se chce tomu kterému tématu pověnovat hlouběji, bude muset sáhnout po jiné publikaci.
Pohádky ze Sluníčka
Jan Krůta
Skvělá dětská knížka. Výběr textů z pera různých autorů, doplněná ilustracemi několika ilustrátorů. Texty se líbily nejen mně, ale i tříleté dceři. Okrajově se jejich posloupnost drží běhu roku, v knize se tak objeví pohádky jarní, letní, podzimní i zimní, mezičas je vyplněn příběhy o dětech, zvířatech nebo princeznách. Na textech hodnotím různorodost, ale i vyšší úroveň slova, stylu i obsahu. Knížku si chci sehnat i do své knihovny.
Mimoni – Sněží
Brandon T. Snider
Text podle očekávání slabý, dceři se ale obrázky mimoňů a jejich hlášky u postaviček líbí, což je pro její pojetí kvalitní literatury momentálně dost zásadní aspekt :-) Příběh je povrchní, takový rozplizlý, kdybych ho měla hned po přečtení znova převyprávět, vzpomněla bych si na pár bodů bez souvislostí. Obrázky jsou ale fajn. A jak říkám - mně se to líbit nemusí, prťka je spokojená.
První kroky do světa s Medvídkem Pú
Walt Disney
Překvapivě příjemná knížka kratkých příběhů o medvídkovi Pú. Na Disneyovku to není špatné. Tříletá dcera spokojená. Námětem jedné z pohádek je třeba soubor maminčiných pravidel - nemluvit s nikým cizím, nikomu cizímu neotvírat, nenastupovat k nikomu do auta, nepřijímat od nikoho cizího dárky, co dělat, když se s námi někdo cizí chce dát do řeči nebo se nás dotýkat. Ne všechny příběhy jsou ale mravokárné.
Pohádky o čarodějnicích
Celia Ruiz Ibáńez
Tři pohádky v jedné knížce. Nic, co by nějak mimořádně vybočovalo nebo zaujalo.
Umění je hra
Traci Bunkers
Kniha plná námětů pro výtvarné činnosti. Vhodné spíše pro předškolní děti a děti mladšího školního věku. Plusy - inspirace pro různé výtvarné techniky, mínusy - knížka má deset let, přesto mi některá díla přijdou zastaralá, neatraktivní. Škálu technik bych uvítala širší. Knížka nicméně sem tam dokáže přihrát nápad, který už si každý může přizpůsobit individuálně.
Příběhy malých Zrzků
Małgorzata Strękowska-Zaremba
Nelíbí se mi nijak zvlášť zpracování knížky, ilustrace a celkový ráz. Nicméně námět není špatný. Dva mimoni lišáci chápou dění na Zemi a ve vesmíru po svém a je z toho jeden průšvih za druhým. Knížka se mi ale zdá jako dobrý odrazový můstek pro práci s dětmi na téma planeta Země. Zkrátka jako taková úvodní motivační záležitost, na které už se dá posléze ve větší odborné rovině stavět.
Neplašte nám švestky
Michal Černík
Ale jo, může být. Z Černíkových veršů určitě nepadnu na zadek, ale špatné určitě nejsou. Rým a rytmika není sice úplně stopro, ale témata básniček jsou neotřelá, poetika obyčejných věcí a situací příjemná.
Chci spát
Harriet Griffey
Knížka se mi rozhodně líbí po vizuální stránce. Co se týče obsahu, čtenář se pravděpodobně nedočká nějakých převratných informací. Něco málo objevného se snad dozví, rozhodně si ovšem stručnou, sdělnou formou utřídí to podstatné, co ovlivňuje kvalitu našeho spánku. Může tak být v konečném důsledku motivován změnit své návyky a životní styl, které bezprostředně s kvalitním spánkem souvisí.
Zvěrolékař nekouše
Pavol Fabian
Tohle mě teda hrozně nebavilo. Knížka je tenoučká a přesto jsem ji měla rozečtenou x měsíců. Vtip a humor samozřejmě miluju, ale tohle je taková nálož vtipu - být vtipný za každou cenu a humorně okomentovat každou větu - že už to je prostě příliš. Je to jako kreslený vtip, který je natáhlý na sto stránek. Ne, že bych se nezasmála. Některé poznámky opravdu vykouzlí úsměv na tváři, nicméně je toho na jednom prostoru tolik, že to skutečně působí jako zoufalá snaha o vtipnost. Skláním před samotnou prací na téhle knize - vymyslet tolik příměrů a hlášek muselo stát autora nemálo času. Co se mi líbilo, bylo pár přínosných informací v závěru knihy (např. o množství krve v psím těle, o náchylnosti té které rasy ke konkrétním zdravotním obtížím). Zajímavých faktů je v knize opravdu ale jenom pár. Celý text je jinak humorným popisem návštěvy veterinární ordinace. Knížky Pavola Fabiana mám ráda. Tato mezi ně ale nepatří.
Žena číslo 99
Greer Macallister
Tohle se mi líbilo. Ponechám stranou věci, které v ději podivně přispěním osudu tak nějak pozitivně vychází. V případě téhle knihy mi to nijak zvlášť nevadí. Všechno do sebe pasuje a nějaká ta pohádka pro holky občas není od věci. Na téma blázinců 19. a 20. století jsem toho četla víc a je pravda, že Goldengrove byla takový slabý odvar toho, jak to v léčebnách tehdy chodilo. Vlastně to opravdu vypadá na ústav, kde se - minimálně v první fázi vzniku zařízení - snažili ženám opravdu pomoct. Jasně, je to velký mýtus o tom, jak se relativně snadno dostat dovnitř a ven, ale příběh je čtivý, místy snad i napínavý. A mě se líbila jedna zásadní myšlenka knížky - pochopení podstaty života versus žití od narození v konvencích aristokracie. To, jak hlavní hrdinka Charlotte díky nahlédnutí do drsného prostředí ústavu prozřela. Když si budu chtít vychutnat literárně vytříbený kousek, sáhnu po něčem jiném. Když si budu chtít odpočinout u příjemného příběhu, dám si třeba Ženu číslo 99.