Žena číslo 99
Greer Macallister
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468085/bmid_zena-c-99-EZc-468085.jpg
4
142
44
Když bohatí rodiče Charlotte Smithové umístí její milovanou sestru Phoebe do nechvalně proslulého Goldengrove – ústavu pro choromyslné – Charlotte ví, že je za tím víc než sestřino domnělé šílenství. Riskuje všechno a nechá se do ústavu zapsat spolu se sestrou – vzdá se své skutečné totožnosti privilegované mladé dámy sanfranciské společnosti a stane se bezejmennou pacientkou – ženou 99. Čím déle v nemocnici zůstává, tím více si uvědomuje, že mnohé z místních pacientek nejsou šílené, ale pouze někomu nevyhovovaly. Charlotte se pídí po pravdě a hrozí odhalit tajemství, za jejichž uchování by jistí velmi mocní lidé udělali cokoliv. Žena 99, historický thriller bohatý na podrobnosti i napínavou zápletku, je poctou odvážným ženám minulosti narozeným do světa, který jim upřel moc, ale podcenil jejich sílu.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2021 , KontrastOriginální název:
Woman 99 , 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha byla čtivá, čekala jsem ale něco trochu víc...... Místy bylo i napínavé, konec mě hodně zajímal, tak se mi kniha těžko odkládala. Každopádně příběh byl nápaditý, byť místy možná zdlouhavé.
Celkem fajn příběh o tom jak to chodilo v ústavech v dané době, že se do něho mohli dostat i ženy, které prostě nebyly svým chováním dokonalé, přesně jak vyžadovala společnost.
Čekala jsem něco mezi povidkami Edgara Alana Poa a Přítelkyněmi z domu smutku. Bohužel tato kniha mi přišla příliš zkratkovita, uspěchaná a k neuvěření.
Kniha má velmi zajímavou anotaci a ústav pro choromyslné ve mě vzbuzoval malinko strach, co vše se dočtu, ale naštěstí všechny mé obavy nebyly naplněny. Kniha byla velmi čtivá. Hlavní hrdince jsem celou dobu fandila.
DOSTAT SE DO ÚSTAVU PRO CHOROMYSLNÉ JE JEDNODUCHÉ.
VEN UŽ TO JDE HŮŘ !!!
Charlotte se rozhodla, že do něj půjde dobrovolně, ale v "utajení", aby si odvedla domů svou sestru Phoebe.
Není to však tak lehké, jak si myslela. Musí spolupracovat s ostatnímí ženami, musí trpět malé příděly jídla, studené nucené koupele, musí se zapojit do práce, chodit na tůry...
Tenkrát byly takové metody často používané, což je pro nás dnes naprosto nepředstavitelné, že by se s pacientem takto zacházelo.
Charlotte také zjistila, že není všechno jak vypadá, že některé ženy nejsou bláznivé, jen je jejich rodiny nechtějí doma :-(
Zajímavé téma, malinko napínavé.
Dobře se mi četlo a s koncem jsem byla spokojená :-)
Dávám tři hvězdy, protože Dívka v přestrojení byla o hvězdu lepší a za pět u mě stále vedou Polární běsy :-)
Autorku jsem si oblíbila a těším se na její další knihy :-)
Velmi ctivá kniha zaměřující se na zajímavé historické téma. Hlavní postava sympatická. Příběh fajn. Asi bych tam nekomponovala tolik retrospektivních pasáží, občas mi přišlo, že to autorka dělala dost na sílu. Taky bych ocenila více napětí. Jinak dobrá kniha k oddechové čtení.
První co, tak se musím přiznat, že se mi do knihy moc nechtělo, ale nakonec se mi moc líbila. Postavy, místo, akce a autorčin styl psaní.
Jedinné co musím vytknout je, jak vše pohádkově Charlotte a ostatním vycházelo a občas se nějaký děj táhl.
Líbilo se mi, jak postupem Charlotte dospěla a za všechnu cenu se snažila najít a zachránit svou sestru.
Děsivé bylo, jak v dřívějších dobách bylo zacházeno s ženami, které měly svůj názor a nebo chtěly od života něco jiného. A ty praktiky? Jen z toho co musely dělat bych se zbláznila.
Moc hezké čtení s nějakým tím překvapením. Za mě hlavně to, kdo mohl za popáleniny jedné z nemocných" žen.
Doporučuji jako oddechové čtení.
Jedno velké WOW!
Příběh, styl psaní, prostředí i postavy. Vše super.
Velmi se mi pak líbilo to, jak se z mladé, bohaté a naivní holky stala silná žena, která pro svou sestru byla schopná udělat cokoliv.
Čtení mě velmi bavilo. :)
Bylo to celkem fajn čtení. Mám v oblibě knihy z ústavu pro choromyslné, tady ale popis praktik nebyl tak rozsáhlý, jako v jiných knihách na toto téma. Spíše šlo o Charlottinu změnu pohledu na svět a na úlohu, kterou v tý době měly ženy z vyšší společnosti. Knihu jsem si užila.
Tohle se mi líbilo. Ponechám stranou věci, které v ději podivně přispěním osudu tak nějak pozitivně vychází. V případě téhle knihy mi to nijak zvlášť nevadí. Všechno do sebe pasuje a nějaká ta pohádka pro holky občas není od věci. Na téma blázinců 19. a 20. století jsem toho četla víc a je pravda, že Goldengrove byla takový slabý odvar toho, jak to v léčebnách tehdy chodilo. Vlastně to opravdu vypadá na ústav, kde se - minimálně v první fázi vzniku zařízení - snažili ženám opravdu pomoct. Jasně, je to velký mýtus o tom, jak se relativně snadno dostat dovnitř a ven, ale příběh je čtivý, místy snad i napínavý. A mě se líbila jedna zásadní myšlenka knížky - pochopení podstaty života versus žití od narození v konvencích aristokracie. To, jak hlavní hrdinka Charlotte díky nahlédnutí do drsného prostředí ústavu prozřela. Když si budu chtít vychutnat literárně vytříbený kousek, sáhnu po něčem jiném. Když si budu chtít odpočinout u příjemného příběhu, dám si třeba Ženu číslo 99.
Přečetla jsem si nejdřív nějaké rezence a mnoho nečekala. Překvapivě jsem ale nadšená. Děj mě bavil, postavy uvěřitelné a symparicke. Milá oddychovka.
Není to nadupané akcí, ale celou dobu mě zajímalo co bude dál, jak to dopadne. Za mě je to dobré oddechové čtení :)
Slabota, v knize se neobjevilo nic, co bych neznala buď z jiných knih nebo z filmů.
Kniha byla zajímavá,děsivá jak se dříve léčily ženy,které se někomu nepodřídily.
Knihu jsem si půjčila, abych měla co číst než mi přijdou mnou objednané, žánrem mému srdci blízké (mysteriózní, psychologické, atp.)... Psychiatrická léčebna pro ženy je zajímavé téma. Kniha se četla vcelku dobře , ač některé pasáže byly zdlouhavé. V prvé řadě mně zarazil způsob, jaký Charlotte zvolila, aby se dostala za svou sestrou...to bylo pro mne nelogické, naivní , prostě to dle mého autorka přehnala...ale šlo o to, aby byl příběh zajímavý...s mírným úsměvem chápu :). Život v ústavu to už bylo zajímavé, včetně popisu praktik a personálu, atd... No ale to hlavní! Hádejte, koho jsem ve své fantazii viděla jako Charlottinu sestru, která se jmenuje Phoebe, má blonďaté vlasy a je tak trošku "praštěná"? A neříkejte , že jsem byla jediná! ...ano v představách jsem viděla.... "Princezna Consuela Bananahemok"
Nečekala jsem nic mimořádného, ale kniha mě docela bavila. Léčebné metody i způsoby, jakými se tenkrát zbavovali nepohodlných žen jsou drsné, ale i v takových podmínkách v sobě ženy dokázaly najít odvahu a sílu postavit se nepříznivé situaci.
Je poměrně děsivé, jak jednoduše se kdysi dalo dostat do ústavu pro choromyslné (tedy ženy).
Techniky praktikované na pacientkách byly šílené.
Ovšem tempo knihy bylo pomalé, táhlé, kapitoly dlouhé, hodně vzpomínek.
Přitom podle anotace to mělo potenciál. 50%
Charlotte se podvodem dostane do psychiatrické léčebny Goldengrove, určený ženám, aby zachránila svou sestru, o které si myslí, že tam nepatří. Uvnitř se seznamuje s ženami šílenými, ale i s ženami, které se do ústavu dostaly, jen proto, že se staly nepohodlnými pro své manžely nebo rodiny. Prvotní pro ni ale stále zůstává dostat ven svou sestru. Příběh se odehrává v 19.st. a není zaměřen na popisu drsných praktik ústavu, který v knize sice najdeme, ale tak nějak okrajově. Je zaměřen spíš na ženy, na jejich soužití v ústavu, na jejich charaktery a osudy. Trochu příběh zdržují Charlotinny návraty do minulosti, ale chápu, že tam musely být. Mně se kniha líbila.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny USA (Spojené státy americké) šílenství mocenské zájmy San Francisco konec 19. století tajná identita
Žena číslo 99Kniha Žena číslo 99 je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 220x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 212x |
| Chystám se číst | 200x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 5x |
Bylo to napsané jako přes nějakou šablonu, takže jsem se do příběhu nemohla vcítit.