MartinMo komentáře u knih

Neskutečně pitomá splácanina. Obvyklé klišé: Americký prezident, významný politik, několik hrdinů až za hrob proti jednomu nebo celé klice parchantů a záchrana amerických světlých zítřků... Ano, napínavé - jakou další blbost tam pan B. ještě vloží. I thriler má mít jakous takous logiku a vnitřní upravenost.
Po Da Vinciho kódu ledová a páchnoucí sprcha.

Alenka... Nádherná kniha, provokující fantazii, inspirující osobitostí postaviček a originalitou úvah a vyjadřování. Třeba - co znamená, kdyžněkoho potlačili....
V geniálním překladu Josefa Císaře,
Je mi smutno, když slyším "Já jsem to dal (a)" a jiné zkomolenosti. Kdo si přečte Alenku a má trochu smyslu pro hezkou češtinu, třeba to taky uslyší.
Není to kniha pro děti, ale přemýšlivé dospělé, co si kousek děttské fantazie a radosti z z moudrých nesmyslů zachovali.
Martin M.

(SPOILER) Absolutní propadák. Užvaněný: kde by k tomu s bídou slepenému ději stačila jedna stručná a úderná věta, vrazí tam jeden uslintaný odstavec. Popisy situací a osob, které s dějem nemají nic společného. Naprosto nereálné - tedy pro kvalitní thriler - jednání osob s jejich věčnými úsměvy.
Jediný výlet do říše pana L. mi úplně stačil. Nikdy více.
M.

Dočetl jsem Havraní oko, velká zkouška trpělivosti. Zápletce a postavám bych dal čtyři hvězdy, ale dvě hned seberu za neskutečně rozvleklý průběh. Na jednu stranu svižného akčního děje jsou dvě strany výplní, keců a úvah, které s příběhem vůbec nesouvisí. A rozhodně nic převratného pro laika o DNA ani kriminalistických postupech. Myslím, že děj byl překombinovaný, zbytečně moc úskalí a vraceček.
Další dvě hvězdy bych vzal za překlad. Detektivku, snad pokus o thriller ze skotského prostředí paní překladatelka prošpikovala ryze českými obraty, frázemi a úslovími, navíc zbytečně často opakovanými. Působí to na čtenáře vyumělkovaně až trapně. Prostě odbytý, uspěchaný překlad.

Wilbura jsem dávno opustil, tahle kniha mě přitáhla svou tématikou. Ale, nic moc. Mělké, bezvýrazné, s uměle vytvářeným napětím bez skutečného náznaku prožitku. Ve srovnání s Plout musí námořník od Jana de Hartoga je to bída. Jak se panu W. v později napsaných dílech stává, jsou to jen odosobněná, slabě nadprůměrně sestavená písmenka. Škoda. Jako kompenzaci a srovnání doporučuji kromě J. d. H. třeba Kruté moře od N. Monsarrata. M.

Neskutečná pitomost. Kombinace "archeologie" a "thrileru" je nepřirozená, vyumělkovaná a stupidní. Čtenář je zavalen nahromaděnými fakty, pro laika na této úrovni špatně přijatelnými. Obvyklá literární nadsázka a smyšlenka je dohnaná ad absurdum. Překlad je frázovitý, v technických pojmech často chybující. Nerozpustní hrdinové mají daleko k sympatickým postavám. Škoda stromů i sazí pro toto nepovedené veledílo. Brr.
Hmm - biki - jediná dívka s dobrýn vkusem.

První část, Klan Velkého medvěda, docela přijatelně popisovala způsoby v tlupě pravěkých lidí. Ale v další části, v Údolí plavých koní si paní Auel pustila fantazii na špacír a popisy pracovnéích činností a vztahů "druhých lidí" se vymykají i velmi tolerantnímu posouzení. Takové vyfantazírované bláboly. Další díly už netroufám otevřít, abych se neosypal. Rozhodně a v žádném případě nesnese srovnání s naším panem Štorchem. Kdo by se chtěl něco dovědět o životě starých civilizací, může číst A. V. Friče - ten žil mezi Kaďuvejskými indiány a psal krásně a reálně.