marieke komentáře u knih
Nebylo to špatné, hlavně kvůli mým oblíbeným 60. létům, ale trošku to působilo spíš jako cestopis Británie, zas nějak strhující to nebylo. Každopádně naléhavé poučení, že nejhorší v životě je litovat věcí, které člověk mohl nebo měl udělat a neudělal...nějak se s těmi knížkami o seniorech v poslední době roztrhl pytel, ale je to zas něco jiného a ráda si je přečtu.
Přesně typ knížky, kterou musíte číst jedním dechem, ale pak je vám líto, že skončila. Sympatičtí vyšetřovatelé, dobrá zápletka, zajímavé postavy, prostředí Londýna...Je úplně jedno, co J.K.Rowling píše, jestli fantasy, sociální román nebo klasické krimi, své řemeslo ovládá na 100% ve všech žánrech.
Slabší kniha jinak mé oblíbené autorky. Současná dějová linka mě moc nezaujala, kromě prostředí pekárny, to bylo hezké. Upíří příběh zrovna tak, spíš mě "rušil", i když pro vyprávění byl důležitý, jak poté pochopíme. Jedním dechem jsem přečetla vlastně jen vzpomínky Josefa a Minky, ale takových příběhů jsem už četla hodně a i skutečných, což je samozřejmě silnější prožitek.
Rozhodla jsem se dát autorce poslední šanci, protože první dvě knížky, které jsem od ní četla (Poslední dopis od tvé lásky a Stříbrná zátoka) mě moc nenadchly, zejména druhá jmenovaná byla teda hodně přehnaná a přeslazená červená knihovna. Dívka... je rozhodně o pár tříd lepší, především linie odehrávající se za 1. světové války ve Francii je krásný smutný příběh, ale i "soudní drama" ze současného Londýna se četlo velmi dobře. Šanci tedy Moyes ještě dám :-)