marieke
přečtené 500
Černočerné srdce
2024,
Robert Galbraith (p)
Další napínavý díl od kterého se nedalo odtrhnout. Bude mi líto až série skončí. Sice na takový počet stran (zajímalo by mě, kolik bude mít takovým tempem poslední díl :-D) trošku unáhlený konec, přivítala bych lepší vysvětlení a vztah - nevztah mezi hlavními hrdiny by už taky chtěl nějak dořešit, začíná to být únavné, ale přesto dávám plný počet a těším se na další. P.S.: Ten seriál, o kterém kniha byla, bych si skvěle dokázala představit jako animák Tima Burtona :-)... celý text
Děti Volhy
2020,
Guzel Jachina
Po Zulejce další krásná kniha autorky. Dokonalý jazyk, za což samozřejmě dík i překladateli, který si s tím určitě musel dát velkou práci. Už dlouho jsem si v nějaké knize tak neužívala každé slovo. Ne vždy mě delší popisy přírody apod. baví, ale tady to člověka úplně přeneslo do děje. A samozřejmě nelze ani opomenout zvolené téma, které trošku i zabrušovalo až do etnografie, každopádně osudy a kultura povolžských Němců byly hodně zajímavé a čtenář se dozví něco nového.... celý text
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
2020,
Daniel Prokop
Škoda, že jsem si knihu nepřečetla hned v roce 2019, kdy vyšla, protože zrovna tato data rychle ztrácí na aktuálnosti (což samozřejmě není chyba autora) a po covidu a následné válce, drahých energií a inflaci se toho určitě zase dost změnilo. Jinak hodně zajímavé čtení, jen škoda, že by si to mělo přečíst dost lidí, kteří si to ale nepřečtou.... celý text
Zulejka otevírá oči
2017,
Guzel Jachina
"Nejoptimističtější příběh z gulagu", ano, to je přesné. Kruté a smutné čtení, ale zároveň i hluboce lidské. Precizní jazyk i překlad. Zulejka, prostá žena provdaná v 15 letech, takže půlku života strávila s drsným manželem a jeho ještě horší matkou, nakonec paradoxně nachází lepší život v gulagu na Sibiři, zejména ale proto, že se konečně dočkala živého dítěte. I velitel tábora, který jejího muže při prvním setkání zabil, postupně získává čtenářovy sympatie a v příběhu se objevují i další zajímavé postavy, nejvýraznější asi lékař, který už před odchodem na Sibiř přišel o rozum, ale nové cizí prostředí mu (opět paradoxně) pomůže a on tak zase může pomáhat ostatním. Celkově je v táboře pestrá směs lidí od nevzdělaných kriminálníků po umělce, kteří procestovali Evropu a umí několik jazyků, ale bohužel měli špatný názor nebo původ. A ještě víc bohužel, že Rusko se nezměnilo a asi už nikdy nezmění.... celý text
Dáma a tučňáci
2022,
Hazel Prior
Sice je teprve únor, ale už teď řadím mezi nejhezčí knížky, které jsem letos přečetla. Obě dějové linie jak s tučňáky na Arktidě tak těžký osud hlavní hrdinky za druhé světové války v Británii (díky tomu i čtenář zjistí, proč navenek působí stará paní nejprve tak chladně) mě chytly za srdce. Opravdu moc pěkný příběh s laskavým humorem i hlubokým smutkem.... celý text
Náhradník
2023,
Henry Charles Albert David
Patřím mezi ty, kterým Harry a Meghan nevadí a britská královská rodina mě zajímá léta, stejně jako vše britské takže Harryho paměti jsem si s chutí přečetla a četlo se to dobře. Žádné kňučení a kydání špíny jsem v nich neviděla, i když určitě zase jiný pohled by měli William nebo Charles, kdyby taky napsali knihu. Ano, je to hodně o špatných vztazích s novináři, ale to se Harrymu vůbec nedivím. A teda neměnila bych ani s jedním členem královské rodiny, je to život ve zlaté kleci.... celý text
Výhonek osmilisté růže
2012,
Auður Ava Ólafsdóttir
Příběh byl pěkný, hlavně se mi líbil vztah otce k dceři (a k růžím :D). Ale jinak to bylo dost zvláštní...takové islandské :) V příběhu byl bratr hlavního hrdiny autista, ale mně trochu jak autista přišel i vypravěč. Ale to je asi ta zvláštní severská mentalita (nemyšleno ve zlém).... celý text
Psí park
2020,
Sofi Oksanen
Hodně zvláštní a jako vždy silná kniha od mé oblíbené autorky. Zaujaly mě hlavně části o současné Ukrajině, sice ne z nynější války, ale už za okupace Krymu a Doněcku a předtím oranžové revoluce. Jako vždy se dozvíme i něco o Estonsku - v tomto kontextu je zajímavé, že ačkoli obě země patřily k SSSR, každá se s komunistickou minulostí vyrovnávala úplně jinak. Druhým tématem je pochopitelně byznys s dárcovstvím vajíček bohatým neplodným párům a z toho mi bylo až špatně, ale obávám se, že to tak skutečně je. Nedávám však plný počet hvězd, protože kniha byla HROZNĚ depresivní. Ani jedna spokojená postava, ani jeden šťastný osud, všichni si štěstí pletli s honbou za penězi a mocí a byli schopni tomu zaprodat nejen tělo, ale řekla bych i duši.... celý text
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Japonsko není země, o kterou bych se vyloženě aktivně zajímala, ale kniha mě vážně bavila. Četla se velmi dobře a byla i vtipná. Líbí se mi, když je někdo pro něco zapálený a tady ta láska k Japonsku a jeho kultuře byla očividná z každé stránky. Moc příjemné čtení.... celý text
