Lmslaver komentáře u knih
Joe Pike přijal nelehký úkol ochránit mladou dívku Larkin – svědkyni na první pohled banální dopravní nehody. Když se na scéně objeví federální agenti a najatí zabijáci vstupuje do hry i Elvis Cole a další Pikeovi přátelé, aby rozpletli tenhle podivný případ a zjistili před kým vlastně dívku musí chránit. Ochránce je bezesporu další poutavý detektivní thriller s několika dějovými zvraty, tak jak jsme u Roberta Craise zvyklí.
Robert B. Parker postavil svůj detektivní příběh s Philem Marlowem na základech jeho prvního případu (Hluboký spánek) a podařilo se mu dobře vystihnout Chandlerův styl i atmosféru doby.
Joe Pike jde za vyřešením tohohle případu jako buldozer, od jehož radlice odletují těla gangsterů a mafiánů a úspěšně mu u toho sekunduje přítel Elvis Cole. Slušná a vyvážená porce pátrání, akce a drsných hlášek.
Zápletka se točí kolem velké obchodní společnosti, korupce, špinavých praktik a také sexuálních hrátek manažerů společnosti. V druhé části příběhu se objeví i Spencerův přítel Hawk, který nikdy nechodil pro drsné hlášky a ránu pěstí daleko, ale tentokrát jimi šetří a zejména drží zkrátka vše na co by měl mít správně zbrojní pas. Není to špatné čtení, ale Robert B. Parker už napsal lepší Spencerovky.
I Jack Reacher dělá chyby a v této knize tím pádem působí jeho postava přeci jen více uvěřitelně než v jiných dílech, i když se téměř sám postaví proti svému dávnému nepříteli, který je hlavou organizovaného zločineckého gangu. Dobrá zápletka, spousta akce, čtivý příběh, nemám co bych vytknul.
Předchozí Dobrodruh 3 (Třetí triarcha) nastavil laťku hodně vysoko a Ďáblova obrazárna měla nelehký úkol, a i když se ji nepodařilo překonat trojku, tak se důstojně zařadila do této série. Čtvrtý Dobrodruh byl na první pohled rozdroben do několika povídek a novel, mezi delšími příběhy jsou vloženy povídky, kde ani známého hrdinu Franka Frantu nenajdete. Teprve až po přečtení celé knihy, vám všechno zapadne jako puzzle skládačka a vytvoří celkový obraz (téměř ďáblův) do jednoho celistvého příběhu. Leonard Medek opět dokázal uchopit a popsat ducha doby a poslat takřka čtenáře strojem času do Jižní Ameriky (i Evropy) roku 1916.
Další střípky z apokalypsy, tentokrát roztříštěné z různých období putování Goweryho, Oggerda a Harga po císařství. Povídky sice odkazují na situace, které se staly v dobrodružstvích popsaných v různých knihách – zejména ta poslední (Kočičí dvířka), ale ani čtenář neznalý Oggerdova světa, nebo ten kdo je četl velmi dávno (jako já) nemusí mít obavu, že se v nich ztratí a nepochopí o co v příběhu jde. Zápletka není nijak komplikovaná, ale zase nechci naznačit, že by byla nezajímavá, Vladimír Šlechta umí vtáhnout do děje a když přidáme poutavé kulisy rozpadajícího se světa s přiměřenou porcí akce, tak máme v ruce tři sta stran velmi dobrého čtení. Jedinou věc, kterou jsem tak nějak těžce překousával byli mluvící psi a inteligentní havrani. Tahle knížka u mě určitě nepřekonala laťku nastavenou díly Kyborgovo jméno, Projekt Berserkr nebo Keltská brána ale příjemně vyplňuje prostor před chystaným Posledním velkoměstem.
Detektivní, nebo spíš kriminální zápletka trochu slabší, ale zato maximální nálož dobrých hlášek, akce je tak akorát. Klasická dobrá spenserovka.
Příběh novináře, který bojuje proti italské neonacistické organizaci. Děj nastavuje nemilosrdně zrcadlo tehdejší kapitalistické společnosti, kterou prorůstá chobotnice zločinu a fašismu až do nejvyšších sfér státního aparátu. V osmdesátých letech zajímavé oddechové čtení do vlaku, dnes už poněkud překonané dílko, místy zavánějící komunistickou ideologií.
Napínavá akční jízda od začátku až do poslední stránky. Craisův dokonale vybroušený styl s brilantně zvládnutým kriminálním příběhem.
Spenser chce odhalit pravdu o případu zavražděné studentky za každou cenu, ignoruje zastrašování, odolává výhrůžkám, čelí fyzickému nátlaku. Stojí za to očistit ze zločinu někoho, kdo ho nespáchal, i když je do morku kostí špatným člověkem? Pro Spensera jednoznačně ano, pro něj je na prvním místě spravedlnost a čestnost. Jako v mnoha knihách Roberta B. Parkera se i zde setkáváme s otázkami rasové diskriminace.
První a poslední kniha s Eddiem Droodem alias Bondem, kterou jsem přečetl a přečtu. Eddie je prostě velký borec, vlastní rodinu Droodů – ochránců lidstva nejdříve rozbil, aby ji v tomhle dílu dal dohromady, téměř nikomu nevěří, a navíc musí vést válku s Odpornými, kteří chtějí zničit lidstvo. Eddiemu navíc nestačí jeden svět, řeší problémy napříč dimenzemi a musí cestovat i časem. Z příběhu se pak stává trochu guláš, v kterém se nějaká ta ingredience navíc prostě ztratí na úkor celkové chuti. Záplava popkulturními odkazy je někdy až přehnaná a zapadá do koncepce splácaného guláše, méně někdy prostě může znamenat více. V knize najdete snad úplně všechno, na co si vzpomenete (nebo si vzpomněl pan Green), elfy, démony, čarodějnice, mimozemšťany, draky atd. Vzdálenosti překonává Eddie hravě teleportací pomocí Merlinova zrcadla – takže stihne opravdu všechno. Akční části mám rád, ale v Démonech je to celkem nuda, Eddie má ochranou zbroj, s přehledem zvládá každého protivníka a jestli má někdo umřít, tak je to někdo z jeho doprovodu, který je obětován v rámci bitevní vřavy a jeho osud je stejně každému lhostejný. Tahle knížka a pravděpodobně i celá série je zřejmě určena spíše náctiletým čtenářům, připomíná pohádku o rytíři ve stříbrné zbroji, který dokáže porazit jakéhokoliv protivníka kterého si dokážete vymyslet.