Kesi85
komentáře u knih
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Tak to byla bomba! Celou knížku jsem se pořád jenom chechtala. Kniha je plná hlodů, hlášek, vtipných poznámek, postřehů, ironie, nadhledu a hlavně OPTIMISMU! Bylo mi skoro líto, že už jí mam dočtenou. Obdivuji Ládikovu odvahu a závidím. Mám chuť tam hned jet taky.
Dávám TISÍC hvězdiček!
Trosečník sibiřský
Světlana Glaserová
Moc hezká a zajimavá kniha. Ačkoliv knihy vyprávěné z pohledu dítěte nevyhledávám, velmi mi zajímá život v bývalém SSSR a Sibiř. Nejzajímavější čast knihy byla odehrávající se na území Sov. svazu: cestovaní, příroda, politické poměry, ale predevšim jak rodina držela pohromadě. S přesunem knihy do Československa už byly příběhy pro mě těžko uvěřitelné a jestli je to celé pravda, tak fakt “čumím” . Po přečteni doslovu se nemuzu zbavit dojmu, že ve skutecnosti nebyl pan Klička v Čsr moc sťastný. Krásná kniha, rozhodně si ji přečtěte.
Na databázi je dokonce i jeho profil s psedonymem, když pak jako dospělý psal knihy ;)
Stalker
Lars Kepler
Docela zklamání. Na Písečného muže rozhodně nemá. Kolikrát to ani nedávalo smysl. Joona mi začíná připomínat Stevena Seagala.
Jmenuji se Nikdo
Matthew Richardson
Jestli čekáte Poutníka budete zklamaní. Posledních 50 stránek bylo dobrých, ale těch prvních 200 jsem si říkala, proč to proboha čtu.
Já to měl první! Komiksový manuál jak přežít rodičovskou dovolenou
Barbora Brůnová
Ačkoliv jsem bezdětná, tak jsem se smála od začátku do konce. GENIÁLNÍ!
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Přiznám se, že jsem podle recenzí a anotace čekala něco jiného. Taky podle komentářů na DK mám pocit, že jsem četla jinou knihu než ostatní. Podle názvu jsem čekala, že kniha bude o Zulejce. Ve skutečnosti je o ni jen asi čtvrtina kniha. Začátek knihy je zajímavý, přesně podle očekávání: realie, život a chod rodiny v TAtarstánu, vysídlení. Ale půlroční přesun, osídlování a život v pracovní osadě?! Popis postav je plochý, takový neosobní. Stejně jako život v osadě, hlad, strašná zima - moje fantazie nedokazale jet na plné obratky, nevžila jsem se do postav. Tím ovsem nechci zlehčovat téma. I styl psani a překlad mi sedl. Rozhodně stojí za přečtení.
Deset dětí paní Ming
Éric-Emmanuel Schmitt
“Moudrost spočívá v neviditelnu, které se jeví věčné skrze své nekonečné proměny, zatímco hornina se drolí”. Chápete to? Já ne. Jestli tato kniha ma hlubší smysl, unikl mi. Je mi líto.
Transsibiřská magistrála aneb S pivem v ruce od Finského zálivu k Japonskému moři
Beer With Travel
Na to, že se tam na 260-ti strankách prakticky jen chlastá je to SUPER. Doporučuji. Sranda, sranda. Na každý stránce.