kathhhie komentáře u knih

Colleen Hoover mě zaujala po mém prvním přečtení její knížky ''Ugly Love'', a když jsem občas scrollovala na TikToku nebo se bavila s kamarádkami o knížkách, nechápala jsem, proč je jedna knížka od téže spisovatelky tak moc populární. Knížka s nápadně růžovou obálkou, která zaujme na první pohled, nemohla jsem si pomoct. A tak jsem se k té knížce dostala i já a upřímně... Excelentní.
Příběh vypráví i dívce Lilly Bloom, kterou pořád provází minulost na svou starou láskou, takovou tu první, teenagerskou, s jistým Atlasem Corriganem. Lilly si čte své zápisky, které si psala právě v tom období, co trávila svůj čas s Atlasem, jenže to už se její život začíná měnit, když se dá dohromady s pozoruhodným Rylem Kincaidem, neurochirurgem. Zpočátku je jejich vztah něčím zvláštní, po chvíli čtení jsem zjistila, že se k sobě hrozně moc hodí a vztah jsem jim z celého srdce přála. Avšak přijdou chvíle, kdy jsem se musela sama sebe ptát, jestli to nebyla chyba. Nebudu zde spoilerovat, ale knížka se dotýká velice citlivých témat, kvůli kterým jsem nejednou byla v šoku a hodně se mě dotkly. Nechápala jsem, jak rychle se jejich vztah vyvinul, vzali se, a kvůli Ryleho impulzivním reakcím na určité podněty, se začal hroutit.

Určitě knížku doporučuji. Nejen obětem domácího násilí, ale i těm, kteří chtějí šířit povědomí a trochu upozornit svět na to, že není dobré, když jsme lhostejní k věcem, které nás ač nezasahují, tak nejsou správné a hlavně se nám často odehrávají přímo před očima.

8 24.12.2022

Jakožto člověk, co má sám určité psychické poruchy a problémy, tak mě vždy zajímalo, co se odehrává v hlavě člověka s daleko vážnější diagnózou - schizofrenií. Sama jsem byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení a upřímně jsem zažila na vlastní oči, jak zhruba schizofrenik mluví, jak se chová. A ano, odlišné to je. Nicméně, po přečtení této knížky jsem zcela přehodnotila pohled na tuto nemoc. Jak si lidé myslí, a já jsem kdysi patřila mezi ně, že schizofrenici jsou pouzí blázni, kteří patří na přísně střežené psychiatrie, protože by mohli někomu tam venku ublížit.
Samozřejmě je třeba si uvědomovat, že každá liská bytost je naprosto jedinečná, a to i Eva Tůmová v této knize. Eva mi připadala jako inteligentní slečna, které v dosti náročném období jejího života - zkouškovém období na vysoké škole - začaly v hlavě hlasy a zvuky, které zprvu nedokázala k ničemu přiřadit a identifikovat.
Později se však její problémy stupňovaly a byla jí diagnostikována schizofrenie.
Eva se musela naučit s nemocí vyrovnávat a žit, užívat medikaci. Do toho všeho začala chodit se zpočátku hodným klukem Pavlem, jenže jejich vztah se začal po určité době rozpadat a Eva z toho byla dost špatná. Abych pravdu řekla, na začátku příběhu jsem Pavla zbožňovala a vztah jsem jim přála, ale poté jsem ho moc nemusela.
Eviny myšlenky a chování, které bylo v knize důkladně popisováno, jako bych sama prožívala. Autorka dokonale stvořila příběh tak, aby vypadal jako reálný, i když sama autorka knihy schizofrenií netrpí, jak jsem se později dozvěděla.
Knížku jsem přečetla docela rychle, četla se sama, občas byly momenty a pasáže, kdy jsem hltala slovo po slovu, abych se konečně dostala k nějakému závěru, protože mi to zkrátka nedalo. A tak jsem četla klidně i do jedné ráno a bylo obtížné vstávat do školy, ale na druhou stranu jsem měla díky knížce větší klid v duši.

Nechtěla jsem tady moc spoilovat, takže jsem zde pouze stručně rozepsala, jak jsem knížku vnímala. Každopádně, ať už si z této recenze kdokoli vezme něco, budu jen ráda. Určitě knížku doporučuji všemi deseti, pokud se o schizofrenii chcete dozvědět jen o malinko více, protože je to opravdu zajímavé a hlavně poučné, myslím si, že knížka je skvělá jakožto nástroj pro šíření povědomí a zároveň potlačování stigmatizace nejen oné schizofrenie, ale i jiné psychické nemoci. Nesmíme totiž zapomínat na to, že všichni jsme lidi a měli bychom si co nejvíce pomáhat.

4 24.12.2022

Knížku jsem četla v rámci povinné četby na základní škole a upřímně, obsah mě moc nezaujal. Na tu dobu, kdy byla knížka napsána, si myslím, že je dost romantická, ale podle mě moc novodobé čtenáře nenadchne. Není tam ta dnešní romantika, která bývá v podobných knihách dnešního typu, ale i přesto se četla dobře. Jedna z knížek, kterou jsem měla přečtenou rychle.

4 22.02.2022

Skvělá knížka, bavila mě, byla čtivá. Ke konci mi až bylo líto, že končí.

4 28.03.2020

Knížka byla pro mě zajímavá již od první chvíle, co jsem ji vzala do rukou a začala v ní listovat. Když jsem si ji nakonec půjčila a začala ji číst, všechny řádky, všechna slova jsem doslova hltala, jedno po druhém. Nedokázala jsem knihu odložit. Autorčin styl psaní jsem si ihned zamilovala a děj byl popsán neskutečně nádherně. V životě jsem snad nečetla knížku, která by přesně vystihovala mé pocity. Knížka zachycuje příběh teprve sedmnáctileté Charlotte, která na začátku knížky popisuje svůj pobyt na psychiatrickém oddělení. Po propuštění se však vydává na cestu, to doslova, musí si najít novou práci, zajistit byt a hlavně začít odznovu. Během svého denního přežívání dochází k mnoha zvratům a jí se častokrát obrací život o 180 °. Charlottina největší výzva v této tvorbě je nepodlehnout sebepoškozování, touha nevzdat se, ale především vypořádat se se svými traumaty. Knížku určitě doporučuji všem dospívajícím, protože je zde perfektně vylíčeno přísloví ''naděje umírá poslední''.

1 09.06.2022

Ve chvíli, kdy jsem tuto knížku vzala do ruky, jsem se od ní nemohla odtrhnout. Příběh byl napínavý s dost nečekaným koncem.
Příběh je o lásce plné závislosti, autorka přímo vyzdvihuje stinné stránky zamilovanosti.
Myslím si, že tento příběh nadchne čtenáře, kteří si prošli toxickými a nezdravými vztahy, kde zažívali pocity zoufalství, žárlivosti a závislosti zároveň. Určitě se totiž v příběhu najdou, tak, jako já. Za mě tedy výborná knížka, pocity jsou nadčasově popsány.

12.08.2021