Karlicka728 Karlicka728 komentáře u knih

☰ menu

Sůl moře Sůl moře Ruta Sepetys

Velmi dobře napsaná knížka. Nesnaží se o pompézní americký příběh (a žili šťastně až do smrti...), ne, s jemností a citem vypráví příběh nám dnešním lidem jen velmi málo známý.
Autorce patří obrovský dík za to, co a hlavně jakým stylem napsala. Jak na konci své knihy sama píše: "Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili. Prosím dejte jim hlas." A myslím, že přesně to svou knihou dokázala.
Na knize je patrné, jak moc se autorka snaží držet skutečností, tak aby celou událost v očích čtenářů nezkreslila a to se jí podle mého podařilo.

Takové mé malé zamyšlení:
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, proč autorka do příběhu zařadila příběh Alfreda, typického zfanatizovaného Němce (dá se říci, že spíše sociopata), a doteď si tím nejsem jistá, avšak z mého pohledu knize dodal velmi důležitý prvek. Ve většině knih z podobnou válečnou tématikou se setkáváme pouze s pohledem těch dobrých, trpících, šlechetných a bojujících lidí (nebo s lidmi zlými, či sobeckými - ti však nebývají hlavními postavami, pouze si na nich můžeme demonstrovat rozdílnost s kladnými hrdiny). V této knížce je to poprvé, co jsem se podívala do hlavy toho, který se vším, co se děje, souhlasí. Alfred byl totiž takový mladý Adolf Hitler bez správné rétoriky a intelektu. Dá se říct, že je až děsivé si připustit, že takových "Adolfů Hitlerů" běhá po světě více, jen se nedostali k moci. Většina z nás si prostě řekne, že on byl jediný, největší zlo, a že takových lidí se moc nerodí, to ale možná není tak úplně pravda.

09.04.2020 5 z 5


Silo Silo Hugh Howey

Dlouho jsem přemýšlela jestli knihu hodnotit. Ale vzhledem k tomu, jak moc jsem se s ní trápila si trochu toho negativního hodnocení nedokáži odpustit. A to i proto, že se považuji za příznivce tohoto žánru a tak nemám pocit, že je to pouze zadání Čtenářské výzvy, které mi "nesedlo".
Osobně nedokážu pochopit tak vysoké hodnocení. Knihu jsem četla dlouho, do každé stránky jsem se musela přímo nutit. Prakticky jsem ji četla jenom kvůli splnění zadání výzvy.
Nápad na knihu mi přišel velmi dobrý, nicméně provedení silně pokulhává. Kniha je zdlouhavá, plná nezáživných pasáží. Dlouho jsem přemýšlela, co mi na knize vadí a došla jsem k závěru, že je to pravděpodobně absence překvapivě napsaných zvratů.
Vždy když v knize došlo k nečekanému obratu, jsem měla takový ten pocit "jo, aha, to je možný, vlastně mě to ani zas tak nepřekvapuje". A myslím, že to knize škodí asi nejvíce.

Knihu tedy hodnotím velmi přísně dvěma hvězdičkami a to pouze díky námětu a také proto, že si nechávám rezervu pro horší knihy. V současné chvíli jsem na knihu spíše "naštvaná". A to hlavně kvůli množství času, které jsem u ní strávila a množství energie, kterou jsem musela vkládat do dočtení (hlavně proto, že od rozečtených knih neodcházím a hodnotit nedočtenou knihu bych si nedovolila).

02.09.2021 2 z 5


Potrhaná křídla Potrhaná křídla Ruta Sepetys

Už dlouho jsem čekala na knížku, která by mě tak moc chytla. Přečetla jsem ji za víkend a určitě si přečtu i jiné knížky od autorky. Její styl psaní je velice příjemný a vůbec příběh z New Orleans 50. let je opravdu neotřelý nápad. V konkurenci se všemi knihami odehrávajícími se v budoucnosti, je pro mě kniha, ve které se autorka zabývá minulostí vítanou změnou.

29.05.2017 5 z 5


Půlnoční slunce Půlnoční slunce Stephenie Meyer

Čím začít... po celou knihu jsem si myslela, že dám 3 hvězdičky. Tu třetí z nostalgie a možnosti vrátit se do minulosti. Do doby kdy jsem četla první díl a hltala ho jako jednu z mých prvních Young Adult fantasy. Právě tato skutečnost mě ale ve výsledku přiměla k tomu, abych dala knize pouze hvězdy 2 (nemám pocit, že je to to nejhorší, co bych kdy v životě četla, proto si jednu hvězdu schovám na jindy).

Kniha mě sice přenesla do minulosti, ale vlastně mi celou romantickou fantazii z doby dospívání spíše zkazila a podivně pokřivila. Slyšet všechny Edwardovy neustále se zacyklující vnitřní monology bylo chvílemi opravdu únavné. Jeho neutuchající až odpuzující nejistota, pocity nedostatečnosti a opovržení vůči sobě sama by se jistě daly popsat i na méně než 720 stranách. Do jisté míry mi teď zpětně chybí jeho tajemnost, za tu si člověk totiž mohl dosadit i méně iritující důvody.

Abych však nebyla pouze kritická, dokáži ocenit širší náhled do jeho minulosti a jeho schopnost čtení myšlenek knihu také obohacovala o zajímavé momenty, které jsme si v prvním díle vychutnat nemohli.

Závěrem bych ráda parafrázovala jednu z recenzí na tuto knihou, kterou jsem si přečetla již dříve a musím jí dát zcela za pravdu. "Kniha chvílemi působí jako by zoufale užila editaci."

04.09.2022 2 z 5


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě J. D. Salinger (p)

Knihu nebudu hodnotit, vzhledem k tomu, že si nemyslím, že bych byla natolik objektivní abych ji vůbec byla schopna zhodnotit. Pouze ji okomentuji, převážně proto, že doufám v jakési ucelení myšlenek, kterých mám po dočtení hodně a nevím jak s nimi naložit.
Úplně upřímně kniha se mi nelíbila, vůbec. To na co se ale snažím přijít je proč. To, že mě absolutně vytáčí hlavní hrdina, jeho slovník a překlad je jedna věc, ale asi to co mi vadí nejvíc je, že nevím, co tím chtěl autor říci. Jak si tak pročítám starší komentáře docházím k závěru, že to většina z vás pochopila. Já ale nevím jestli v tom hledám zbytečnou vědu, nebo jestli to čtu v nesprávném věku (18 let), nicméně už dlouho se mi nestalo, že by mě kniha takto (abych použila Holdenovo oblíbené slovo) deprimovala.

07.04.2020


Paměti imaginárního kamaráda Paměti imaginárního kamaráda Matthew Dicks

Knížka je sice velice zajímavá a je v ní krásně podán svět autisty, nicméně jsem se nemohla začíst. Jistě byly zde pasáže hodné zamyšlení, ale mám pocit, že by z nápadu šlo vytěžit o něco víc. To ovšem neznamená, že by kniha byla špatná jen se mi prostě nějak nedostala pod kůži a na mé poměry jsem ji četla velice dlouho.

29.05.2017 3 z 5


Porodní bábou navždy Porodní bábou navždy Patricia Harman

Trvalo mi dlouho se začíst, přibližně půlku knihy, ale pak už to šlo pěkně. I když oproti předešlým dílům byly v této knize hloupější dialogy. Mám pocit, že by nikdo takovým stylem s nikým nemluvil. Postavy v přímých řečech vysvětlují podrobnosti, které ta druhá strana musí zcela jistě znát. Jen proto, aby to autorka osvětlila čtenáři (který buď nečetl minulé díly, nebo asi nedával pozor o pár stránek dříve). Myslím si, že je to něco, co by lepší autor mohl zvládnout sofistikovaněji.
Nicméně plusové body přičítám za to, že jsem se opět z historického hlediska dozvěděla něco nového. Konkrétně to, co se dělo s pacifisty za druhé světové války a s německými zajatci v USA. Kniha mě tedy alespoň o něco obohatila, a proto dávám hvězdičku navíc za netradiční námět.

21.10.2023 4 z 5