juvelinokivi komentáře u knih

Pozoruhodné svědectví o mystikovi, kterého obdivoval i Eduard Tomáš. Zaujmou zejména chronologicky řazené myšlenky a deníkové záznamy samotného Drtikola, které dávají dohromady obraz člověka, jenž se z hlubokého pocitu neštěstí díky usilovné práci na sobě dokázal dostat až do vyšších duchovních světů. Zároveň však se mu dle mého nepodařilo zcela vypořádat s některými vlastnostmi - především se svým libidem. Což samozřejmě nesnižuje jeho vysoké kvality, ale jakožto ženu mě bavil neustále předkládaný obraz ženy jako tmy a muže, který do ní pronikne a zaseje tak do ní světlo: "A proto bylo mnohoženství, neb jeden muž potřebuje moc žen, aby se rodilo moc synů. A různých žen. A jedním výtrusem semene může oplodniti ohromnou spoustu žen (na 70.000). Jaká krása! Jaká to moc a síla! Jaké to ohromné mystérium! Staří věděli dobře, proč muži měli harémy!"

Kniha plná suchého anglického humoru, lehce roztržitých lordů a jejich korektních komorníků. Nechybí milostné zápletky, které vedou k zápletce detektivní. Otázka zní: Kdo ukradl prase?

6 23.01.2013

Podle mě nejlepší český román. A nádherná čeština.

6 18.01.2013

Opravdu čistě filosofická kniha, takže ctitelé esoterních senzací si v ní moc nepočtou, ač by jim byla zcela jistě prospěšná… Taktéž bych jako doplnění doporučila další Steinerovu knihu Teorie poznání – nejlépe v tomto překladu http://ga2.zaoknem.cz/.

4 06.08.2020

Kratinké pojednání o gnómech, undinách, sylfách a salamandrech, které se velmi podrobně zaobírá existencí těchto bytostí a jejich interakcí s lidmi. Roztomilý doplněk k pojetí elementárních duchů v antroposofii Rudolfa Steinera (viz. např. kniha "Člověk a vesmírné slovo") a zároveň povinná četba pro badatele v oboru pohádek a pověstí.

4 23.02.2018

Jelikož kniha není ucelené dílo, ale spíše tak trochu bez ladu a skladu shromážděné dopisy, rozhovory a články z novin, hlavní myšlenky hnutí "Hare Krišna" se v ní opakují a vysvětlují stále dokola. Přesto je to velmi pozoruhodný dokument o přelomu 60. a 70. let, který ukazuje povahu a osobnost jak samotného Šríly Prabhupády, tak i dalších zainteresovaných více či méně známých osob. Kromě už zmiňovaného rozhovoru s J. Lennonem, Yoko Ono a G. Harissonem je pozoruhodný například místy nechtěně vtipný rozhovor Šríly Prabhupády se sovětským komunistickým vědcem Kotovským.

4 30.05.2014

V knize jsou výborné, cenné postřehy k postavení Střední Evropy mezi Východem a Západem. + Zaujalo mě označení Jana Amose Komenského jako Slováka narozeného na Moravě. Hledala jsem tedy ve wikipedii a zjistila, že otec Komenského se jmenoval Martin Szeges - takže by se spíše v tomto duchu dalo říct, že J.A.K. byl Slovák maďarského původu narozený na Moravě. ;-)

3 14.05.2019

Obsahuje moji nejoblíbenější povídku "Vypadávající stařeny". Četla jsem ji i v jiném překladu, ale tady použité "stařeny" mi znějí lépe než "báby." Tahle povídka mě vlastně přivedla k Charmsovi - takže si ji tu dovolím ocitovat, abych panu spisovateli nahnala další obdivovatele:
Nějaká stařena se z nadměrné zvědavosti vyklonila z okna, vypadla a potloukla se. Z okna se vyklonila druhá stařena, začala se dívat dolů na tu potlučenou, ale z nadměrné zvědavosti se také příliš vyklonila, spadl a potloukla se.
Potom vypadla třetí stařena, pak čtvrtá a pátá.
Když vypadla šestá, přestalo mě to bavit a šel jsem na Malcevský trh, kde prý jednomu slepci darovali pletenou šálu.

3 18.01.2013

Nádherná forma, jak se zdá dle dalších komentářů, zřejmě odvádí pozornost od neméně pozoruhodného obsahu: „Člověku jest ke všemu, co podniká, obrátiti neztenčenou pozornost anebo své já (…) a učiní-li tak, podivuhodným způsobem vznikají v něm záhy myšlenky nebo nový druh vjemů, které asi nejsou než jemné pohyby barvící nebo klapající tužky, nebo podivuhodná stahování a utváření pružné tekutiny. Šíří se z místa, do něhož dojem se vbodl s živou pohyblivostí, a unášejí s sebou jeho já. Začasté může hned zase zničiti tuto hru, když rozdělí opět svou pozornost, nebo nechá ji těkati libovolně, neboť nezdají se býti než paprsky a účinky, které ono já všemi směry probouzí v onom pružném médiu, neb jeho proměny v něm, nebo vůbec zvláštní hra vln tohoto moře. Nejvýš pozoruhodné jest to, že člověk teprve v této hře všimne si opravdu své zvláštnosti, své specifické svobody a že mu připadá, jako by procitl z hlubokého spánku, jako by teď teprve byl ve světě doma a teď teprve denní světlo šířilo se po jeho vnitřním světě.“ - Nelze než si přát, aby nám všem připadala příroda jako tichý, divuplný chrám, a ne jako veselá kuchyně a spižírna...

2 31.03.2020

Pravdě, kráse a dobru, které dnes chápeme jako abstraktní kategorie, dává R. Steiner v přednášce konkrétní podobu - ukazuje, že tyto "kategorie" mají vliv na správné utváření našeho fyzického, éterného a astrálního těla. Mně osobně se tato přednáška spojila s mou oblíbenou Steinerovou průpovědí: Krásu obdivovat, Pravdu hájit, Šlechetnost vždy ctít, Dobro chtít: To člověka vede Dál v životě k cílům, V jednání ke spravedlnosti, V cítění k míru, V myšlení ke světlu, To důvěru dává mu V řízení Boží, Jež proniká vládou vše: Říši vesmírnou I duše tůň.

2 02.12.2019

Přednášky přinášejí mnohé pro mě nové informace týkající se interpretace Janova evangelia (ačkoli už jsem četla i Steinerovu knihu Janovo evangelium v poměru ke třem ostatním evangeliím) i různých jiných oblastí - je tu zejména velmi podrobně vysvětlen vývoj člověka na Zemi (včetně nákresů proměny uspořádání těla astrálního, éterného, fyzického a Já).

2 13.06.2019

Kniha je vlastně cyklus přednášek, které pronesl R. Steiner po premiéře svého čtvrtého (posledního) mysterijního dramatu v roce 1913. Stejně jako Steinerova dramata jsou i tyto přednášky věnovány pronikání člověka k duchovním světům (situace z dramat jsou tu také uváděny jako příklady k dokreslení \"situací\", s nimiž je možné se setkat při překračování prahu do nadsmyslových světů). Tomu, kdo nikdy nečetl žádný ze Steinerových textů, musí být kniha zákonitě nesrozumitelná, protože se tu operuje s termíny, které předpokládají poučeného posluchače (čtenáře), neboť přednášky byly určeny členům Anthroposofické společnosti. K seznámení se Steinerovou duchovní vědou bych doporučila například knihu \"Jak dosáhneme poznání vyšších světů?\", kterou jsem začínala já. :)

2 24.03.2019

Stavební kameny jsou velmi různorodé, takže jsem se dozvěděla tu něco z evangelií, tu něco z pohanských mysterií, tu něco ze života rostlin,... Zdánlivě nesouvisející témata směřují k osvětlení významu mystéria na Golgotě a také k vystižení toho, proč během staletí postupně dochází k jeho bagatelizaci. Hodně mě zaujal výklad o Juliánu Apostatovi a jeho netradičním způsobu uvažování.

2 21.12.2018

Podle mě vhodná kniha pro vstup do světa antroposofie. Vychází z toho, co už člověk zná, neodrazuje čtenáře množstvím nových pojmů, spíše vzbuzuje jeho zvědavost a chuť do dalšího bádání.

2 18.03.2018

Pokud chováte jistou nedůvěru ke kineziologické metodě (stejně jako já), asi bych ke čtení nedoporučila. O to víc ale doporučuji autorovu předmluvu, která zachycuje jeho velmi zajímavý postupný vnitřní vývoj: "Nezbytně jsem musel změnit zvyk meditovat hodinu denně ráno a pak znovu před večeří, protože by to zesílilo mou blaženost do takové míry, že bych nemohl normálně fungovat."

Moje srdeční záležitost. Z toho důvodu se pochopitelně domnívám, že kniha je těžce nedoceněna a neprávem opomíjena, jelikož by se směle mohla měřit s jiným autorovým humoristickým dílkem Fantóm operety. Četla jsem ji už mnohokrát a vždycky jsem se dosti nasmála. Takže lákám všechny ty, kteří si oblíbili humor prvorepublikových komedií. Slibuji, že když se přece jen nepobaví, aspoň se dozví, kdo je Juvelino Kivi. Protože "Kivi-dělá-divy!".
"Inženýr Jaroslav Dunt vešel do restaurační místnosti a zpozoroval, že je tam zcela sám. I zasedl ke stolu u okna, nechal se několik minut ignorovat a pak uhodil hlučně slánkou do lahvičky se starým octem. Když to učinil desetkrát, vzniklo někde vzadu podezření, že v lokále je host."

2 07.02.2018

Za mě velké nadšení. Konečně si dovedu přestavit, co se skrývá například za abstraktní formulací "Měsíc se vydělil ze Země". Téhle knize snad porozumí každý bez toho, aby znal autorovu "duchovní vědu", což se o většině děl Rudolfa Steinera říci nedá (aspoň těch, co jsem zatím přelouskala). A přinejmenším přinutí k nahlížení obecně přijímaných skutečností z jiného úhlu - třeba obraz druhohor s plesiosaury a ichtyosaury, kteří se plácají v bahně špinaví jako čuňata, mě opravdu dostal (žádné křišťálově čisté moře známé z ilustrací ;-) ).

2 26.01.2018

Bez ohledu na možné významy a interpretace je text sám o sobě hravý, zábavný a také velmi "barevný". A rozhodně potěší ctitele surrealismu: "Velký obr, který bydlí nedaleko odtud, nezmůže svým tělem ničeho; jeho ruce neuzvednou ani stéblo slámy, jeho ramena by neunesla ani otýpku roští; ale jeho stín zmůže mnoho, ba všechno. Proto je nejmocnější za východu a západu slunce; večer si stačí jenom sednout na šíji jeho stínu: obr pak jde pomalu ke břehu a jeho stín přenese poutníka přes vodu."

2 06.08.2017

Kniha je více než vědeckým pojednáním spíše filozofickým dílem, ve kterém autor hledá odpověď na nejzákladnější lidské otázky (smysl života, fungování vesmíru,...) prostřednictvím zkoumání nejhlubší podstaty mytologických příběhů. Prastaré příběhy ze všech koutů světa a nejrozmanitějších kultur navíc podává tak citlivě a poutavě, že díky tomu i notoricky známé mýty najednou získávají nový rozměr.

2 03.02.2016

Asi nejreprezentativnější soubor chronologicky seřazených povídek Světlé s ještědskou tématikou, navíc doplněný obsáhlými poznámkami ke každé povídce, které vysvětlují okolnosti vzniku díla i zdroj inspirace. Povídky z Ještěda jsou podle mě tím nejlepším z autorčiny tvorby. Moji favorité: Skalák (za tragický konec), Přišla do rozumu (za šťastný konec).

2 20.02.2014