JiříŠkorpík komentáře u knih
Němci prohráli, ale lítost přesto nepatří jim ale lidem za jejich sklony podléhat bludům, lžím a nenávisti.
Skvělá kniha o životě jednoho technika. Pro mě hodně poučná. Doporučuji především studentům techniky.
Pro mladé přírodovědce a techniky mi připadla kniha Patenty přírody mnohem vhodnější, i když je o tolik starší.
Výborná kniha pro mládež, hlavně pro začínající přírodovědce a techniky. Při padá mi mnohem vhodnější než modernější kniha Příroda nekonečná inspirace vědy.
Po přečtení se stanete milovníci pravděpodobnosti. Jestli se rozhodne tuto knihu číst, pak byste si ji měli přečíst celou, protože některé souvislosti z první poloviny knihy jsou zřejmé až po přečtení té druhé poloviny.
Kvalitní historický román z období Francousko-indiánské války. Je to taková kombinace Posledního Mohykána a stylu Jamese Clavela. Román je skutečně dobře dějově propracovaný, ale vadilo mi, že ač jsou hlavní postavy fiktivní, tak byly u všeho významného včetně bitev a jednání. Plantáž Shadowbrook je fiktivní, ale to území, na kterém leží je skutečné, nachází se v oblasti, kde leží slavná pevnost William Henry (ano ta z Posledního Mohykána) . Rád si přečtu autorčin navazující román Město snů .
Ta kniha měla mít jen 70 stran bylo by to dobrý, takto je to jen neustálé opakování. Nepořádek je relativní pojem někdo ho vidí, někdo naopak vidí skvělý propracovaný systém. Vypsal jsem si strany co stojí za přečtení a je jich skutečně jen 70.
Tragédie popsaná na obálce knihy se stane někde ve třetí pětině knihy, pak následuje asi čtyřicet let hrdinova samotářského života (popis). Nechce jinou lásku, až konečně půl roku před smrtí (na předposlední straně knihy) se znovu zamiluje - do života respektive zjistí, že ho miluje. Škoda, že to nepřišlo dřív.
Tato kniha má mnohem blíž k vlasteneckému románu, než k serióznímu životopisu technika. Nečekejte technické informace. Pro mě zklamání.
Těžko si představit vyváženější knihu o tomto typu lodí. Na své si přijdou jak sběratelé příběhů, tak zájemci o lodní konstrukce.
Kniha mě v antikvariátu zaujala svým názvem, a okamžitě ve mě probudila vzpomínky na dětství, kdy jsme chodili do lesa hledat akátovou kůru na loďky. Je to kniha od čtyřicátníka pro čtyřicátníky. Není důležité, že se děj odehrává v době autorova dětství, ve válečných letech 1943-45, jde v ní skutečně o návrat do dětství, do klukovského snění...
Důstojné navázání na knihu Gotlieb Daimler. Téměř polovina knihy je o vývoji VW brouk a z něho odvozených typů.
Aby selhal několikrát zálohovaný systém, je k tomu potřeba souhra hned několika obvykle hloupých náhod, jako třeba při letecké katastrofě. Myslím, že v tomto případě vznikla skvěle čtivá a napínavá kniha, ve které děj graduje. Navíc prostředí jaderné ponorky je velmi atraktivní. Určitě si ji rád zase přečtu.
Jedná se spíše analytický popis proudění obecně. Velkou předností této knížečky je její srozumitelnost i při použití vyššího matematického aparátu.
Je skvělé, že vychází knížky s takovou tématikou, i když osobně bych uvítal více technických detailů, popis pracovní metod ve vývoji apod.
Jako čtenáři máme to štěstí, že za posledních 15 let bylo v češtině vydáno docela dost knih o matematice. Na druhou stranu je to problém této knihy, která je skvělá jako souhrn vývoje matematické symboliky, ale mnohé z toho už bylo nedávno publikováno občas i v hlubším kontextu.
U prvních dvou povídek jsem nepochopil proč vlastně chtěl být Pirx pilotem kosmické lodě. Chová se v nich dost nesympaticky respektive autor z něho dělá průměrného žáka akademie, který chce jen tak prolézt, ale vyzní to tak, že takové žáky společnost potřebuje, protože ti nejlepší při skutečných testech zklamou. Další povídky jsou mnohem lepší, na druhou stranu polovina z nich nemusela být sci-fi, ale odehrávat se v dnešním světě například na oběžné dráze v sojuzu nebo raketoplánu. Většinou se řeší nějaké nehody, které Pirx vyřeší a u robotických povídek řeší etické normy strojů. Pro mě zklamání.
Tato kniha ve mě zanechala hluboký dojem. Silné příběhy o lidech žijící ze dne na den bez majetku a přece šťastni. Navíc má autor vypravěčský talent a při čtení vás obklopí plastický obraz kanadské přírody. Je to kniha, kterou jsem určitě nečetl naposled. Škoda, že Ingstadovi v češtině vyšli jen čtyři knihy. PS: Na youtube jsem našel video party třicátníků, kteří se sešli se stoletým Ingstadem! Chtěli informace, aby se mohli vydat v jeho stopách a nalézt v tundře jeho srub. Našli ho! Úžasný příběh.
Jedná se skutečně jen o krátké medajlonky vybraných vynálezců a podnikatelů. Nehledejte moc souvislostí ani technických údajů, spíše beletristicky pojatý popis životů.
Nádherný příběh, který dá člověku okusit jak je život pěkný i krutý. Sehnal jsem si další knihy od Ingstada.