Ivetaa komentáře u knih
Pohodové čtení a autorčino psaní mi trošku připomíná mou oblíbenou Noru Roberts. Těším se na další knihy.
Smutná doba = smutné čtení. Přečteno jedním dechem, ale pořád mi vadily hrubé chyby (jako v prvním dílu). Moji rodiče, kteří prožili celý svůj život za totality, mi nikdy nevyprávěli (nebo nechtěli říct), co se vlastně dělo všude kolem... Děkuji za to, že kniha vznikla.
Jednu hvězdičku ubírám za hodně hrubých chyb. Kniha mi přijde trochu jako taková slátanina více příběhů z více míst a všechno je to spojeno do jedné fiktivní vesnice. Na druhou stranu není moc knih s podobnou tematikou. Mám koupený druhý díl - nedalo mi to...
Čekala jsem podle anotace, že děj bude převážně z Polabí. No, nekup to. Přítelkyně vzpomínají na minulost a celé se to točí kolem toho. První kniha od autorky - nevím, nevím.
Hezký příběh a sympatické postavy mi zpříjemnily několik večerů. Hned bych se tam odstěhovala...
Knihu doporučuji a přesně odpovídá výše uvedené anotaci. Vše je přehledně seřazeno a kromě známých i méně známých léčivých rostlin jsou zde dále zařazeny i nejčastěji používané houby (hlíva, penízovka, shii-take a mnoho dalších).
Skvělé recepty a jak je zvykem u p. Jonáše, vše do detailu popsáno a vysvětleno.
Útlá knížka, která kromě chutných a jednoduchých receptů, obsahuje různé přehledy a tabulky. Nechybí seznámení se "strašákem" doby a praktické rady o vhodných (či nevhodných) potravinách, atd.
Jak píše už pode mnou "agatha2" - naprostý souhlas - a po přečtení 1. dílu jsem si musela koupit hned tento druhý díl. Autorka prostě umí.
Více než děj - který je také zajímavý - mě zajímala hlavně doba a život před a po 1. sv. válce, mezidobí a nástup fašismu.
Přečteno všech 6 dílů a můžu říct, že mě celá série bavila. Některé části byly občas zdlouhavé a hodně podrobně popsány události, ale celkový zážitek z četby je fajn. Hlavní postava - archeolog Bjorn Belto - je sympatický svéráz a o tom to je.
Mně je komisař krajině nesympatický a další díly číst nebudu. Knihu odkládám nedočtenou, nedařilo se mi začíst a nudou u ní usínala. Prostě - co člověk - to jiný názor.
Pohodové čtení - jen jsem nejdřív přečetla pokračování - Domek u lesa - tak se vracím trošku v čase. Postavy jsou sympatické až na jednoho místního opilce, který ztrpčuje život. Ale bez komplikací by to přece nebylo ono.
Příběh jako takový není špatný, jen jsou v něm občas těžko uvěřitelné pasáže. Hlavně o té nezištné pomoci "kolemjdoucích", kteří si všimnou, že je Kara se psem v nesnázích, ač se ona snaží být téměř "neviditelná". Přesto na knihu budu vzpomínat a možná si ji někdy za pár let znovu ráda přečtu - už kvůli milému psímu dobrodruhovi.
Nádherné krátké příběhy z přírody, do které v dnešní uspěchané době málokdo "zavítá" pravidelně. Smysluplný a určitě uspokojivý život vedl pan Tomeček.