Horrendous_524
komentáře u knih
Achilleova píseň
Madeline Miller
Upřímně trošku jsem více čekala onu magickou mytologii. Byla všude, byla drtivě nádherná, ale prostě jsem v tomhle směru čekala trochu jiného. Když se nad tím zpětně však zamyslím, nakonec mi to vůbec nevadí.
Byl to jeden velký příběh, vlastně celý život Patroklosa, což myslím nemusí být pro každého. Občas jsem byla zmatená, v jakém období jeho života tedy jsme, kolik je Achiellovi a jemu věrnému přítelovi. Naštěstí pokaždé, když mě tato otázka napadla, knížka vše uvedla na správnou míru.
Patroklos byl úžasný charakter, na který jen tak nezapomenu, už jen kvůli tomu, že mi konec zlomil srdce, přestože jsme ho všichni asi čekali, pokud tedy něco o řecké mytologii víte.
A samozřejmě náš krásný Apollón. Mnohem krutější, než nám milý Rick Riordan představoval, přestože na to kniha Apollónův pád vlastně celou dobu poukazuje. No cítila jsem se velmi zrazeně. Takhle si ho z dětských knížek nepamatuji.
Za mě to byla úžasná podívaná. Svět byl barevný, nádherně vykreslený jako samotný Achillés. Zlomilo mi to srdce na podobné úrovni jako Banana Fish. Je to mimořádný příběh.
Upálené
C. J. Tudor
Je to takový dost... dost levný. To jak jednoduše to je celkově napsané a příběh prakticky vzniká za pochodu. Mnoho věcí je tam tak naznačené, že nejsou překvapením a mnoho víc je čistý náhodně fungující generátor teroru, kdy se autorka zjevně ke konci knížky rozmýšlešla, jak to ještě víc udělat mindfuck.
Knížka se četla hezky rychle a musím říct, že jsem tak lehce počítala, že Tudor hmátne po své klasické mužské postavě, která ač dělá cokoliv, je přitom vždycky hot, takže když hrdinka byla žena, docela mile mě to překvapilo. Sice jen psát postavy opačného pohlaví může být pro někoho obtížné, někdo na to prostě není, ale kristova noho, nikdy jsem ženskou postavu neměla tak ráda jako Jack. To jak o každém muži přemýšlela pouze jako o možném predátorovi a celkově na všechny kydala v té své malé hlavičce špínu, mě neskonale vytáčelo. Naštěstí její dcera Flo byla fajn (dle mého za to může i to, že byla psaná er-formou).
Já vám nevím. Jednu hvězdu za to, že se člověk u toho mohl vypnout a druhou za Aarona, který mi z nich snad s Mikem, přišel nejvíc v pohodě.
Přijde mi, že Tudor jde s kvalitou čím dál tím víc dolů. Kříďák byl fajn thriller, Jáma taková docela dobrá jednohubka a u Upálené člověk byl rád, že to byla jenom jednohubka.
Jestli jsem schopná někomu knížku doporučit? Určitě. Hele dočetla jsem to, protože se to četlo vážně dobře. Můžou za to velká písmena a i jednoduchost vět. Je to holt taková... taková jednohubka.
Pustiny
Stephen King
(SPOILER) Opět King nezklamal. Ano, byly tam části, které mě nebavili, ale ty jsou snad všude. Upřímně za mě byla mohla být Susanah trochu víc jako Odeta než Deta, ale i tak je to skvělá ženská postava, se kterými mají obecně autoři občasně potíže. SPOILERT ALERT miluju navrácení Jakea. Zatím mi je z postav snad k srdci nejblíž a jeho druhý nástup na scénu mě víc než potěšil.
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
Holky Pospíšilovy (bůh mi odpusť pravděpodobnou chybu v ovi/ovy) zkrátka miluju už nějakou tu dobu a přestože tato kniha patří, minimálně za mě, k jejich slabším i tak jsem si ji dokázala oblíbit. Věřím tomu, že až přijde nuda a já začnu opět zapomínat děj, tak si ji s radostí přečtu i potřetí, protože věřte mi nebo ne, toto rozhodně nebyla má první jízda, ta začala na jejich webu již nějaký ten pátek zpět, když příběh byl online a má puberta v plném proudu (i can smell staří in the air). Z prvního přečtení jsem si nepamatovala vůbec nic. Jako absolutně nic, jen to že jsem to četla, což je poměrně mizerné, co si budem.
Hele postavy jo ty byly... nebudu lhát, hoši se mi docela pletli, připadali mi charakterově velmi podobní...? Ze začátku (prvních 200 stran no, nebudu Vám přece lháti, ne) ačkoliv byla každá kapitola nadepsaná jich jménem, čili Ethan nebo Kai, mi i tak dělalo lehké problémy si uvědomit, kdo je z nich vlastně kdo. No to je ale jedno. Hlavně, že jsem je všechny měla ráda a to je hlavní.
Příběh nebyl špatný, prostě klasická romanťárna, u které moc nezáleží na ději, pokud je dobře napsaná, což tedy rozhodně byla. A nebudu Vám přece lháti pt.2., byla tam část, která mě moc nebavila (přemýšlela jsem, že se na to vybodnu), ale nebyla zas tak dlouhá a potom se to zase rozjelo, takže přestože dávám 3 hvězdy, i tak srdečně doporučuji. Bylo to jednoduše... jednoduše krásné.
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Káždá z nich byla jiná, přestože pokud jste četli už více děl od tohoto autora, budou se Vám možná zdát poněkud průhledné. Možná proto taky skončili pouze jako povídky a ne jako samostatné knihy. Za mě byla možná nejslabší ohledně autora Odda, která mě nikterak moc nechytla a spíš jsem se jí nějak prokousala, než přečetla. Bylo to fajn. Prostě sbírka několika povídek. Nic víc.
Oba na konci zemřou
Adam Silvera
(SPOILER) Za mě docela zklamání. Nevím proč. Možná to je jednoduše tím, jak moc mi připadala jejich láska nereálná. Taky to, že autor očividně neuměl pevně uchopit do rukou ich formu. Všechny kapitoly z pohledu jiných postav, než byl Rufus a Mateo, byly dobré. Ne výborné, ale dobré. A potom přišel Rufus a Mateo s právě zmíněnou ich formou a buch buch buch smrt je tady. Tentokrát moje smrt. Panebože, ta mi hodně nesedla (ta ich forma). Dejme pryč příběh, vedlejší postavy a všechno. Zkrátka jen to, jakým způsobem byl Rufus a Mateo napsaný, mi dokázalo hodně zkazit požitek.
Ohledně toho názvu...za mě sakra dobrej tah. Člověk to čte a říká si: ,,Tak je to pravda, není to pravda... zhyneš nebo ne?" A naštěstí konec mě tak úplně nezklamal. Kdyby Silvera dovolil, aspoň jednomu z nich přežít, skončil by u mě. Představte si to. Vytvoříte si svět, určíte jasná pravidla, přes které nejede vlak. Proč by zrovna Váš hlavní hrdina měl být vyjímkou? To, co bylo řečeno v názvu se stalo a já musím zatleskat, neb věřím, že to autora muselo svádět k šťastnému konci.
Ucházející postavy, fajn námět a libová obálka. Být ve škole hodnotím známkou 3-.