Hanka_Bohmova komentáře u knih

Nevyhovovalo mi mixování zázračně účinkujících intrik se sladkobolnými pasážemi o životních vážnostech. Rozhodla jsem se tedy celou knihu číst jako komedii, a byl to příjemný zážitek.

03.11.2022

Zajímavé ne-detektivky. Psychologie neúprosně postrkuje postavy k finální situaci - za zoufalého přihlížení čtenáře. Zadostiučinění či spravedlnost se zdají být křehkým dílem náhody, snadno by k nim nemuselo dojít.

03.11.2022

Obvykle vnímáme svátost smíření jako akt, kterým se něčeho zbavujeme, resp. jsme zbaveni. Tahle knížka se spíš snaží vzbudit touhu, prosbu o dar Ducha, kterého Pán prosícímu neodepře. Nejen se něčeho zbavit - ale po něčem lepším natáhnout ruku. Jednotlivé invokace představují možnost proměny a plnosti, která se člověku nabízí.

03.05.2022

"Pracovníci v pastoraci, kteří si myslí, že to všechno dávno mají zvládnuté, že jsou přece služebníky evangelia a zajímá je tedy jen a jen jejich služba a nedělají nic z vlastního zájmu, ti si něco namlouvají. (...) Otázka, o niž zde jde, zní: Kdy je velmi tenká hraniční linie překročena? Od kterého bodu se určujícím faktorem v mé službě stávají mé potřeby?"

Autor se z pozice psychologa zabývá sexuálními delikty v pastoraci, přičemž je nevnímá primárně jako přečin sexuální, ale jako zásadní zranění a narušení důvěry (často dokonce víry) člověka, který přišel vyhledat pomoc. Rozděluje je do několika modelových oblastí na základě působících psychologických mechanismů a tedy i možnosti nápravy pachatele a prognózy jeho návratu k práci. Na jednom konci spektra stojí klasický "predátor" s psychotickými rysy, na opačném konci naivní pomáhající, kterému chybí znalosti, nemá povědomí o svých potřebách a přeceňuje úroveň své osobní zralosti a kompetence prostě proto, že sám sebe důkladněji nezkoumal ani nezkoušel.

Kniha apeluje na dostatečnou přípravu i osobní zralost pracovníků v pastoraci: nalezení vlastní životní a pomáhající identity (tedy i položení si hranic chápaných jako životadárné, nikoli překážející), rozpoznání a zvědomění svých potřeb a integrování sexuality. Současně zdůrazňuje význam supervize, jak platí ve všech pomáhajících profesích.
Součástí knihy jsou i otázky na čtenáře a podněty k sebepoznání a reflexi.

15.03.2022

Kniha o krajině, které potěší intelekt i smysly. Není to nenáročná publikace, na mnoha místech je určena spíš milovníkům přírodovědy než jen milovníkům přírody. A jedno negativum - pan Cílek mi připadá jako jistého druhu chrlič, která občas nenechává své myšlenky, věty doznít. Takové odstavce se mi obtížně četly.

03.03.2022

Nepamatuju si, že bych kdy s knihou tak urputně zápasila. Pocit asi jako prodírat se proudem mýdlových bublin.
Dobrý příklad toho, že prázdnota si vytváří svou speciální řeč, aby příliš nebila do očí. Fitzgeraldova kniha lže přemírou slov, smyslovostí popisů a "zábavnou lehkostí" dialogů. Kladla jsem si otázku, jak moc to má autor pod kontrolou.

16.07.2021

V knize se střídají dosti dobrodružné pasáže z lodního deníku a odborné kapitoly o neolitu západního Středomoří. Specializace odborného textu je značná, rozhodně nejde o populárně naučnou literaturu. Pomáhá grafické odlišení detailnějších rozborů.

17.06.2021

Druhý díl praktik se zaměřuje na fyziologii rostlin a živočichů a má mnoho styčných bodů s (bio)chemií. Závěrečný oddíl je věnován genetice a počítání s pravděpodobnostmi. Řada námětů se po případné úpravě hodí i pro domácí výuku a jejich okruh se značně rozšiřuje, je-li k dispozici slušné přístrojové vybavení.

Web Mamutů mám docela propátraný, takže mě knížka úplně nepřekvapila. Super věc pro výuku dějepisu, můžu jen doporučit.

12.03.2021

Hledala jsem nějakou dálkově přístupnou knihu, která by mi pomohla zpracovat systematickou botaniku způsobem "learning by doing" i tam, kde coby ne-biolog postrádám potřebný rozhled. V Národní digitální knihovně jsem sice narazila jen na staré učebnice, ale chloroplast či příčný řez lišejníkem se snad jeví stejně pod komunistickým i kapitalistickým mikroskopem.
Výběr experimentů a pozorování se mi zdál docela použitelný. Citelně mi chyběly obrázky/mikrofotografie, vzhledem k účelu textu je to pochopitelné a pro sebe jsem si je doplnila z internetových zdrojů.

Prostudovala jsem pro představu i laborky týkající se živočichů, ovšem na usmrcování a pitvu holuba to zatím nevidím. Možná časem, kdyby se během lockdownu zhoršilo zásobování... :o)

Když jsem během doktorátu spolu-tvořila tuhle příručku, netušila jsem, že se v budoucnu rozhodneme pro domácí vzdělávání a že v důsledku všechny ty kuchyňské pokusy promýšlím a ladím pro své vlastní potomstvo. A jak se mi teď hodí! Laborku samozřejmě v paneláku nemáme, jsme odkázáni na sklenice od marmelád, místní drogerii a dary přírody (jako ostatně za covidu kdekterý školák), přesto už jsem dětem pár pěkných badatelských projektů připravila.

Pěkně zpracovaná popularizační kniha se spoustou ilustrací a fotek. Slouží i jako vkusná návnada k návštěvě pavlovského Archeoparku.

09.01.2021

V téhle knize se Balzac rozjel až příliš. Akční prvky poněkud rozředily to, čím mi bývá nejmilejší.

08.12.2020

Oddaný čtenář Franze Werfela pozná svého autora především v druhé povídce, psychologické studii zachycující vnitřní monolog ženy stoupající po schodišti. Od banality k dramatu posouvá tento miniobrázek druhý, sice převážně neformulovaný, ale o to autentičtější vnitřní monolog běžící paralelně v hloubce dívčiny duše.

Titulní novela mě překvapila, ale rozhodně ne nepříjemně. Tolik humoru a ironie jsem u Werfela nezažila, osvěžující čtení.

23.08.2020

Oceňuji výpověď a strukturu knihy, ale způsob, jakým je napsaná, mě neoslovil. Celou dobu jsem pociťovala mnohem intenzivněji své čtenářství než prožitek z četby. Vnímala jsem silně myšlenku a to, jak šikovně autor splétá slova kolem této myšlenky, aby ji vyjádřil, ale bylo to na mě příliš služebné, úzké, jako bývají detektivky.
Možná petaSK v nejstarším komentáři svými slovy "snad aby se tomu dalo říkat beletrie" popisuje dojem podobný mému. Mám zkrátka raději knihy o lidech než knihy o idejích.

23.05.2020

Povídky v první části knihy se mi vesměs líbily, dokonce jsem některé předčítala doma nahlas, mám občas náladu na "šílený humor s vážnou tváří". Ale především bajky mi přišly nezajímavé a zapomenutelné, čtení tak do časopisu v čekárně, nic, co by mi mělo zabírat místo v knihovně.

29.04.2020

Přestože nemůžu říct, že bych knihu četla kvůli nějakému zvláštnímu souznění s tématem - spíše z obecnějšího zájmu o autora i Rilkeho -, zejména druhá studie byla i pro mě zajímavá. Nejen tím, že je v ní hojně citován další můj oblíbenec, Romano Guardini.

Vyhnaný z krajů snění
v zástupech hledám kryt
a píseň svoji v klení
chci proměnit

Z Halasových veršů jsem měla podobný pocit jako z četby Léona Bloye. Přes veškeré pochopení nedobrý pocit, že nenalézám obavu tam, kde by být měla.

Název knihy by mohl navodit dojem, že jde o souvislý text, přípravu k meditaci nebo ke cvičení se ve vnitřní usebranosti. Ale ve skutečnosti se jedná jen o soubor krátkých citátů z děl a korespondence Edith Stein, rozdělených do osmi kapitol podle různých aspektů křesťanské existence ve světě, z nichž některé, zdá se mi, nemají s vnitřním ztišením žádnou přímou spojitost.

Už dlouhou dobu mám Pascalovy Myšlenky připravené k (výhledovému) přečtení. Bohužel moje teoretická průprava spočívá pouze v povědomosti o existenci Mémorialu, ve třech semestrech Dějin matematiky a četbě Historie jednoho podzimu. "Což není mnoho", jak praví klasik. Když jsem tedy připadla na tuto brožurku, sáhla jsem po ní přímo lačně.
Nejedná se o žádný důkladný životopis, spíše načrt tváře, několik charakteristických rysů. Autor se soustředí na proměnu a procesy, které nastávají, když člověk přemýšlející, reflektující svět kolem sebe i vlastní nitro, křesťansky uvěří a je nucen přebudovat pojmy a metody, jimiž pojímal skutečnost, na novou, kvalitativně odlišnou úroveň.
Původní Guardiniho studie je obsažnější, české vydání zahrnuje pouze výběr z kapitol, přesto z něj to podstatné vyvstává. Ve své stručnosti je to kniha velmi intenzivní a téměř neodolatelně vyzývá ke čtení vlastních Pascalových děl. Objektivně si nejsem jistá, zda si v tomto zestručnění pět hvězd zaslouží, ale čistě za sebe se domnívám, že lepší úvod k Pensées jsem si přát nemohla.

01.08.2019