Gattermayerova Gattermayerova komentáře u knih

☰ menu

Krysař Krysař Viktor Dyk

Tuhle knihu miluji, konec mi vyrazil dech, vlastně jsem měla husí kůži. Kam se hrabou nejlepší hororové knihy od kinga u kterých mě nikdy ani nenapadlo se jen trošku bát. U této mi bylo tak nějak krásně smutno.

15.02.2012 5 z 5


Povídky malostranské Povídky malostranské Jan Neruda

Jediná povídka, která mi přišla, že za něco stála byla Psáno o letošních dušičkách. Má krásnou myšlenku a je příjmená na čtení, není zde přehršel postav ani zbytečných slov. Nechápu ty dvě stostránkové povídky na začátku a na konci, podle mě zbytečně dlouhé, sbírka by to byla pěkná, bez těch zbytečností.

Také mi docela lezlo na nervy, jak v každé povídce (kromě asi dvou) byl pohřeb nebo někdo umřel.

07.05.2012 3 z 5


Na paměť mým smutným courám Na paměť mým smutným courám Gabriel García Márquez

Kniha patřící k mým oblíbeným ačkoli netíhnu ke starým hrdinům. Ale představa devadesátníka, který chce slečnu nedotčenou o více než třičtvrtě století mladší než je on, je natolik šílená, až mě uchvátila. Jen mě trošku trápily pasáže v jeho domě, nudila jsem se při nich, naopak mě bavily vysněné části. A to děvče bylo takovým nedotknutelným tajemstvím, vlastně nevím, jak vypadala, ale věděla jsem, že byla kouzelná.

16.02.2012 4 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

No nevím... Jako největší komedie se jeví situace s toaletním papírem kdy se perfektně projeví povaha všech postav. Jejich charaktery jsou ale tak předvídatelné, ze už vás nijak nepřekvapí. Nejvíce mě tedy baví hlavní postava (zcela překvapivě, většinou mi přirostou k srdci některé z vedlejších), která má jako jediná střízlivý pohled na svět a taky dostatek ironie a sebereflexe. Jinak jsou podle mého všichni úplní pobudové a představa, ze mám takovou matku a otce me dovádí k nepříčetnosti. Otcovo škudlení mi otevírá kudlu v kapse ač má být sebevtipnější a matky jednoduchost a neschopnost čehokoliv mě akorát přesvědčuje o tom, že musí být ultimátně hloupá.

08.12.2018 3 z 5


Eragon Eragon Christopher Paolini

ano, je to pár let co jsem knihu četla, ale obšlehnutí pána prstenů? Tak to ani omylem, kdo tohle opravdu četl, tak to nemůže nikdy říct. Pán prstenů mě nudil a nudí (ať mluvím o knize nebo filmu) Mohla bych říci to samé o něm, jako tu někteří píšou o eragonovi. Eragona jsem zhltla v jednom odpoledni (má nejrychleji přečtená kniha) avšak druhý díl se prvnímu ani nepřiblížil... ten obrovský svět byl strašně fajn. A co že elfové žijou v lesích a trpaslíci v horách, nebylo by to trošku ujeté, kdyby to bylo například opačně? Škoda, že se mu další díly nepovedli... Ano bavil mě moc... Od té doby nečtu fantasy, nenašla jsem lepší.

15.02.2012