e.s.e.t.
komentáře u knih
Veselí
Radka Třeštíková
Rozhodně prozatím nejlepší dílo Radky Třeštíkové. Bavilo mě nářečí, můj oblíbený folklorní jev. Co mě na knize opět velice mrzí je to, že jí chybí konec. Na to si ale člověk u autorky prostě musí zvyknout... 3,5*
Famfrpál v průběhu věků
Kennilworthy Whisp (p)
Stejně jako vše co souvisí s kouzelnickou komunitou - i Famfrpál v průběhu věků stojí za přečtení. Sama miluju především komentáře a vtípky "vepsané" do knihy hlavními hrdiny ságy. Dalším pozitivem je část výtěžku věnovaného na charitu. J.K.R. je pro mě rozhodně paní spisovatelka s obrovským srdcem.
Skleněný pokoj
Simon Mawer
Nedokážu se asi nikdy úplně oprostit od faktů. Vilu Tugendhat i historii její reálné rodiny znám, dalo by se říci jako své boty. Mawer nikdy netvrdí, že Skleněný pokoj je založen na reálných událostech, naopak se snaží aby kniha byla brána jako fikce. Dle mého by se ale měl snažit více.
Kniha nebyla zdlouhavá, čtení nebylo nudné, ale celkový dojem zůstává u průměru. Autor sám, ale průměrným člověkem není - je to moc milý a galantní pán a jsem ráda za to, že jsem se s ním alespoň na chvíli měla možnost setkat.
My, sex a podpatky
Kamila Tomsová
Fajn oddychová pohoda. Žádná hodnotná literatura, ale čte se moc dobře! Opět mě přesvědčila, že jedna z nejlepších věcí, co se ženské může stát, je mít 4% kamaráda :) 3,5*
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Zařazeno do knižní výzvy 2018, téma 1 - kniha zmíněná v jiné knize.
Souhlasím s názorem, který se tu v komentářích objevuje: kniha začíná až přibližně v 60% svého obsahu. Problematika segregace, diskriminace menšin apod. mě zajímá, baví a dá se říct, že jej vyhledávám, ale nikoliv v "umělecké" formě. Větší přednost tomuto tématu dávám v informační podobě. Kniha je vyprávěna z pohledu 6 - 9 roční holčičky, což jí ubírá na surovosti (díkybohu). Jako zabít ptáčka, jsem četla takříkajíc na 3 x, kdy jsem knihu nejprve dvakrát odložila, protože jsem se nemohla začíst, z toho důvodu taky dávám jen 3*.
Doteky noci
Lenka Lanczová
Knihu jsem četla kvůli čtenářské výzvě - jmenuji se stejně jako hlavní hrdinka. A to bude asi ten největší problém, který s knihou mám. Jsem na 100% ráda, že jsem se k ní nedostala někdy v pubertě, ale až teď v dospělosti, protože bych ji asi brala až moc vážně :D.
Kniha se dá přečíst celkem bez námahy, je to odpočinková literatura, ovšem nikterak hodnotná. Prostě typická tvorba Lenky Lanczové :)
p.s. hlavní hrdinka se jmenuje Nikol, ne Nikola.
To prší moře
Radka Třeštíková
Prostě Radka Třeštíková. Druhou nejstarší knihu této autorky se mi podařilo sehnat až jako poslední. Stejně jako ostatní Radčiny knihy, je i "Moře" zvláštní. Mám poměrně problém, u každé z jejich knih, s orientací. Více POV a několikavrstvé retrospektivní děje trošku soustředění vyžadují.
Kniha se mi líbila, přečtenou jsem ji měla velice rychle, a to především díky její "napínavosti". nedá se říct, že by to byla kniha drásající nervy, ale rozhodně potřebujete vědět - jak to dopadne. Co na tom, že si skoro celý konec dáte dohromady ještě předtím, než se k němu pročtete? Hlavní hrdince budete v průběhu čtení držet palce, ale většinu času budete nechápavě vrtět hlavou nad tím, jak může být někdo tak "blbý". Některé části mi byly vyloženě nepříjemné, ale nakonec jsem "Moře"za víkend přečetla a spíše ji mohu doporučit. Otázkou pro mě je, zda bych tuto knihu začala číst, pokud by se nejednalo o dílo Radky Třeštíkové.