DomArt
komentáře u knih
Další verše, z nichž čtenáře pohltí Bornův básnický um.
+ krásné ilustrace od J. Milfajta, jež Bornovi ilustroval každou b. sbírku.
(mobilní)
Šeptám „Miluji tě“.
Vyznání letí tisíce kilometrů,
než ho satelit vrátí do tvého ucha,
ale ruka tu vzdálenost překonává ve vteřině.
Hladím tvé horké tělo,
ležící u mne na pokosené louce.
/str. 58
Další verše, z nichž čtenáře pohltí Bornův básnický um.
+ moc krásné ilustrace od J. Milfajta (jež Bornovi ilustroval každou b. sbírku)
Další verše, z nichž čtenáře pohltí Bornův básnický um.
+ krásné ilustrace od J. Milfajta (jež Bornovi ilustroval každou b. sbírku)
Ukázka s názvem Jarní:
Když jaro rozkvete v depresích,
nejvíc mi chybí odvaha a sníh
(nemohu slzy maskovat za tající vločky).
Na prsou mi předou mé dvě kočky,
snažím se najít v jejich očích smích.
Z mého těla pučí země,
dobrými radami nemučte mne.
Léto je skryté v závějích.
2. je ukázka s názvem Ticho:
Křik do sebe
je mlčení,
mlčení do sebe
je ticho.
Básně, které byly doslova napsány očima Jana Borny.
Stejně jako u Na dosah z roku 2011, dávám plné hodnocení.
Další verše, z nichž čtenáře pohltí Bornův básnický um.
A taky! na co nesmím zapomenout, velmi se mi líbily ilustrace od J. Milfajta (jež Bornovi ilustroval každou b. sbírku)
- Krásná práce
OTEVŘI OČI
(Záznamník) str.33
Prosím,
po vzlyknutí si můžete zanechat vzkaz,
slibuji,
že vám ho vyřídím.
Aneb další verše, z nichž čtenáře pohltí Bornův básnický um.
(invalida on line)
V kalných tůních informací,
rozhovorů bez doteku,
drmolí prsty jedinou větu,
svou prosbu o pomoc,
z fosforeskující samoty na internetu.
+ cením krásné ilustrace od Jaroslava Milfajta (jež Bornovi ilustroval každou b. sbírku) a zde mu přímo Jan Borna věnoval jednu báseň na straně 42.
Po téhle knize sahám snad každým rokem.
Poprvé jsem měla tu čest přečíst si ji v roce 2016, od té doby říkám nahlas následující: ...jsem pozorovatel!
P.S. film z roku 2012 s L. Lermanem, E. Watson a E. Millerem v hlavní roli?
- Určitě doporučuju!
Ukázka v podobě výňatku:
Teď však jsem smutný a nešťastný. Co mám dělat ? Zahořknu a už nebudu lidem věřit, protože jeden člověk mě zradil.
Budu nenávidět ty, co najdou ukryté poklady, protože já svůj nenašel.
A pořád se budu snažit schraňovat to málo, co mám, protože jsem příliš malý, než abych mohl obejmout celý svět.
střípek z Gellnerovy básně: Všichni mi lhali:
"Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím..."
Aneb, když jsem pročítala Františka Gellnera, byla jsem s ním tak říkajíc na jedné vlně...
Asi jeden z důvodů, proč se mi jeho básně tolik zalíbily.
Přečteno díky doporučované literatuře na VŠ.
Kniha je rozdělena do 3 základních částí.
V poslední části nalezneme autorův životopis, v předchozí je část nazvaná: figury, fragmenty, forma. První část knihy rozebírá samotné myšlenky autora na téma rozkoš z textu.
Autor zde líčí rozkoš společně se slastí, tato dvě slova se objevují snad na každé straně a jdou spolu „ruku v ruce“ od začátku až po závěr této knihy. Příkladem tu použiji následující text z knihy, v kterém se autor zamýšlí nad tímto;
Je rozkoš jen malá slast? Je slast jen krajní rozkoš? Je rozkoš pouze oslabená slast, jež k nám dolehla postupně, na niž jsme měli možnost se připravit? Je slast pouze bezprostřední, okamžitá rozkoš beze vší meditace?
...
Musím napsat, že každý čtenář bude rozkoš z textu vnímat zaručeně jiným způsobem, což je určitě v pořádku.
V mnoha pasážích jsem s R. Barthesem souhlasila. Chápala jsem jeho myšlenky a celou řadu jeho příkladů ale také zde nemůžu tvrdit, že jsem všemu porozuměla.
Nesouhlasila jsem s ním například když o naší rozkoši napsal, že je „individuální – nikoliv osobní“. Myslím si totiž, že rozkoš z textu je osobní a to především.
Nebo podle mě alespoň musí být.
Záleží však na každém čtenáři zvlášť, poněvadž žádný čtenář není stejný a mnoho myšlenek chápe jinak, a to samé platí i pro to, jak bude vnímat samotnou rozkoš z textu.
Přečtena díky studiu.
Nebýt zadaného referátu na VŠ, k Pavlu Šrutovi bych se asi nejspíš nikdy nedostala.
Nelituji, krásný čtení.
Přečtena díky studiu.
Nebýt zadaného referátu na VŠ, k Pavlu Šrutovi bych se asi nejspíš nikdy nedostala.
U téhle knihy by to byla velká škoda, oblíbila jsem si ji.
Přečtena díky studiu na VŠ (Referát)
Velmi zajímavé nahlédnutí do doby prostřednictvím dopisů mezi manželskou dvojicí.
Přečtena díky studiu.
Nebýt zadaného referátu na VŠ, k Pavlu Šrutovi bych se asi nejspíš nikdy nedostala.
Radosti života, moje srdeční záležitost.
Děkuju studiu na VŠ za tento objev.
Velice oblíbená z Radostí života:
Už se mi k smrti protiví
ve svých citech se nimrat.
Už se mi k smrti protiví
bolestí svou se šimrat.
Nejlépe bylo by přetrhnout
všechna pouta a svazky,
minulost svoji zavrhnout,
zříci se poslední lásky,
Cynickým smíchem zabušit
v marnou ješitnost svoji,
stesk svého srdce přehlušit
bouřemi, bídou a boji.
Nejlépe bylo by vzdálit se
a nikdy se nenavrátit,
svým bližním a nejbližším ztratit se
a sám sobě se ztratit.
Děkuju studiu na VŠ za tento objev.
Ukázka:
To je teď celá moudrost moje
milovat hlučnou vřavu boje,
za nocí vnikat do snů žen
a trochu býti zadlužen,
pískat si, jak mi zobák narost,
vínem si plašit z čela starost,
svůj život rychle utratit,
nic nezískat, nic neztratit.
Volně dostupné v online verzi:
https://www.spisovatelskelisty.cz/jak-napsat-dobrou-knihu/obsah/
Nádherná.
Moc se mi líbí výběr Výběru...
Gellner je můj oblíbenec, jehož výňatky z básní jsem tu v databázi již několikrát použila/využila.
Proto použiju báseň od jiného autora, v tomto případě od Jaroslava Vrchlického s názvem Píseň:
"Je večer-kouří se z lesů,
červánek stromy prokmitá,
kytici vřesu ti nesu,
je celá rosou pokryta.
Každý ten nejmenší kalich
plá, jakby protkán rubíny,
nesu ti v kvítkách těch malých
své lásky velké hlubiny!
Poutí k Eldorádu
Na tuto knihu jsem narazila v jenom z pražských antikvariátů/Levných knihách.
Co vám budu povídat, knihu jsem si zakoupila díky originálnímu názvu ale...BOHUŽEL, nelíbila se mi snad ani jedna věta.
Za mě naprostá ztráta času s tiskem knihy.