DancerJaneBooks komentáře u knih

Vždycky jsem Michala milovala :) Hlavně v Kouzelné školce :) Ještě teď mám nahrané na dvd Kouzelnou školku, ve které byl jenom on...Tak jsem si také půjčila v knihovně tuto knížku o vtipných příbězích dveří a docela mě zaujala :)

3 01.03.2018

Další knížka, kterou jsem si vybrala v knihovně ve třetí třídě. Moc se mi líbil originální námět na knihu a taky nezaměnitelné ilustrace Heleny Zmatlíkové.

3 01.03.2018

(SPOILER) Moc mě tahle série o Hetty Featherové bavila. Hetty je skvělá osobnost. Kdyby byla opravdový člověk v tomto světě, tak bych se s ní určitě chtěla kamarádit. Konec byl opět dojemný a smutný a líbilo se mi, jak na konci knížky napsala, jak si psala ten svůj deník a na první svazek napsala Vzdušné zámky, na druhý Konec snění a na třetí Za hlasem srdce. Hodně se mi líbí, že se to odehrává v devatenáctém století a není to moderní doba jako dneska. Podle mě je to to nejlepší (celá série), co Jacqueline Wilsonová napsala.

3 26.02.2018

Tato knížka mě bavila a líbila se mi. Některé části mě sice moc nebavily, ale je to hrozně napínavý příběh. Mám radši Agátu, protože i když navenek není extra hezká, tak je dobrá uvnitř. Je to originální příběh a dobře promyšlený. Přečtu si i další díly.

3 18.02.2018

Kniha se mi líbila, byla to taková oddechová knížka. Děj byl hezký a originálně vymyšlený. U postav od téhle autorky se vždycky vcítím do té postavy, která to vypráví. Sice je tahle kniha určená pro mladší čtenářky, ale mě hodně bavila. Bavila mě taky protože tam byly i Marty a Melissa z knihy To nejhorší na mé sestře, kterou jsem už četla a taky mě bavila.

3 19.01.2018

Tato kniha je někdy smutná a někdy vtipná. Jsou tam moc dobře popsány pocity, takže jsem se vždycky vcítila do role Keiko. Je to jedna z nejlepších knížek Jacqueline. Amaryllis se rozhodně snaží, ale někdy jí to prostě nejde.

Kniha se mi hodně líbila. Podlě mě je dokonce i lepší něž první díl. Je hodně napínavá a vypráví to ta Ivy, takže se to dobře čte. Už se těším, až si přečtu třetí díl, protože tenhle díl autor ukončil docela napínavě.

3 22.11.2017

Jen tak čistě náhodou jsem narazila na tuto knihu, otevřela jsem ji a najednou jsem byla na konci, protože má pouhých 8 stránek. Vrátila jsem se do let, kdy jsem byla malá a tuto knížku jsem měla hodně ráda - v podstatě všechno, co se týkalo koček :D. Ale je to nevinná, celkem pěkná knížka, co se bude líbit určitě hodně dětem, pro mě byla teď taková spíše vtipná :D. Koťátko zde ukazuje, jak je rádo, že je koťátkem a ne jiným zvířetem, což je takové sebevědomé, ale zas nebylo dobré, když říkalo, že by vyloženě jiným zvířetem být nechtělo...

2 26.01.2021

Když jsem se dozvěděla, že Jacqueline zase napsala knihu, tak jsem si ji samozřejmě nemohla nechat ujít. A ještě k tomu o mé celkem oblíbené postavě. Když jsem si přečetla název, tak mi došlo, o čem to asi bude, a řekla jsem si, že to je skvělý nápad udělat příběh o tom, že má Tracy dceru. A taky že byl. Kniha má taky krásnou obálku.
Na začátku jsem si myslela, že do příběhu bude Tracyin přítel zakomponovaný jen málo, ale byl tam nakonec důležitý. Jess byla hrozně super a sympatická. Sice je asi o hodně mladší, než já, ale to mi vůbec nevadilo, protože se chovala fajn. Tracy jsem samozřejmě měla taky ráda a zůstala pořád stejná a stejně jako Jess si myslím, že je to super máma. Mandy je samozřejmě taky skvělá, protože díky ní je Tracy taková, jaká je. Tyrona jsem ze začátku nesnášela, potom jsem ho už celkem měla ráda, ale jak pak neustále mluvil o Seanovi, tak jsem ho taky neměla ráda. Seana jsem neměla ráda už od začátku. Připadalo mi, že je takový strašně lehkomyslný a nepřipustil, když byl někdo proti jeho názoru a nenechal si do ničeho mluvit. Celkem jsem předpokládala ten zvrat, co se s ním a s Tracy stal, ale i tak jsem v té chvíli valila oči :D. Vůbec netuším, co teda od Tracy chtěl. Justinu jsem taky nesnášela, už jenom kvůli její minulosti, ale hlavně kvůli tomu, co udělala teď. Alfie byl úžasný!! Taky bych chtěla takového pejska. Taky se mi líbilo, že tam byla zmínka i o osobě z našeho světa - o Simonu Cowellovi, který je můj oblíbenec z talentových soutěží. Být Tracy, tak bych se s její pravou matkou Carly nevídala, protože ona přece může za to, že byla v dětském domově. Flo, která se sice objevila jen na pár posledních stranách, jsem si taky oblíbila, byla vtipná a milá. Tahle kniha má dobrou myšlenku a to takovou, že Jess všichni záviděli, že má díky Seanovi všechno, na co si vzpomene, ale doopravdy štastná nebyla. Takže opravdu nezáleží na tom, jestli žijete v přepychovém domě s bazénem a máte nablýskané porsche, ale záleží na tom, aby jste byli šťastní, klidně v malém bytě, ale hlavně šťastní.
I když konec byl malilinko takový pohádkový, ale jsem moc ráda, že to dopadlo tak šťastně, i když zároveň i trochu záhadně... co se asi tak stalo dál? Chce to další díl!! - přesně tohle jsem řekla hned potom, co jsem tuhle knihu dočetla :). Bylo by zajímavé, kdyby Jacqueline napsala šestý díl série o Tracy, nevím, o čem by to celé bylo, ale myslím, že by mě to i tak bavilo, protože mě její knihy neomrzí.

2 01.08.2019

Tak tohle bylo drsný. Tuhle knihu jsem sice četla dlouho, ale na málo zátahů, protože tahle kniha se četla rychle, hlavně kvůli tomu, že byla napínavá a vždycky jsem dychtivě potřebovala vědět, jak každý příběh dopadne. Třem příběhům z jedenácti jsem dala 4*/5*, ale ostatním plný počet. Plný počet jsem některým nedala proto, protože autor vymyslel skvělý konec, ale špatně ho, aspoň pro mě, zpracoval, že jsem u jednoho, myslím, ani nepochopila pointu toho příběhu. Tahle kniha ale pro mě splnila takovou tu strašidelnou atmosféru a svoje označení žánrem horor. Protože jsem tuhle knihu četla převážně v noci a bála jsem se každičkého zvuku, takže jsem si na minimum musela pustit televizi, abych se tak moc nebála. Strašně se mi taky líbilo, jak každý příběh měl i své ponaučení, teda kromě úvodní kapitoly. Příběh Nelez tam - to i vychází z toho názvu. Ponaučení - pokud jste několikrát upozorňováni před nebezpečím, tak nepodléhejte zvědavosti, protože se vám to krutě vymstí. Něco jako mé mladší já a žehlička... ehm radši k tomu nic nebudu dodávat. Nedveře měly taky podobnou pointu. A další příběh s názvem Démon z kostelní lavice... ten byl dost krutý. Obětiny - to je právě ten příběh, u kterého jsem nepochopila vůbec pointu, což je škoda, ale svou specifickou atmosféru měl. Příběh Zimní řez byl teda taky celkem dost drsný. A ponaučení - neposmívejte se starším nebo handicapovaným lidem, protože se vám to může, stejně jako Simonovi, krutě - hodně krutě - vymstít. Zlacený rám byl pro pochopení ponaučení hodně lehký, ale s celkem šokujících koncem. Nepodléhejte tomu, když vás někdo z vašich blízkých naštve. Je to jenom chvilkové, ale kvůli jednomu blbému rozčilení za to můžete zaplatit podobně jako Christina. Příběh Džin byl takový nemastný neslaný a neměl úplně dobrou podobnou atmosféru jako ostatní příběhy, tak jsem mu strhla jeden bod, ale plyne z něho ponaučení, že i na první dojem chudě (nebo jakkoliv jinak) vypadající lidé, můžou být úplně jiní, než si můžete myslet. Teda aspoň takhle jsem to pochopila já, ale nevím, jestli jsem to dobře pochopila. To je to autorovo špatné zpracovávání konců. Příběh s duchem - ten byl taky celkem dost mrazící. Hlavně, pokud jste si to uvědomili dřív, než hlavní hrdinka příběhu. A ponaučení zní - nebuďte zase až tak příliš nedůvěřiví, ať nedopadnete jako Victoria. No, a poslední z příběhů od dětí - Stezka. Matouše jsem měla ráda a jak ho to začalo pronásledovat, tak jsem se s ním začala taky hrozně bát a říkám vám, že já bych byla vyřízená už z toho šíleně velkého strachu, který by mi dělal (dost špatného) společníka. A úplně poslední příběh a to od samotného strýce Montaguea, jsem hodně prožívala. Ten konec byl tak ... ani to neumím popsat. Prostě hned po dočtení jsem si řekla: ,,Wow. Tak to bylo drsný" a vlastně to svým zbůsobem skončilo strašně otevřeně a napínavě, takže se strašně moc těším na další díly. Edgar mi byl sympatický a soucítila jsem s ním, když těm příběhům někdy, vlastně asi nikdy nevěřil, já bych se jim taky bála věřit a hlavně bych jim radši nechtěla věřit. Strýce Montaguea mi vlastně bylo celkem líto, ale má velmi neobyčejný život. Tahle horová série se mi zatím teda moc líbí a jsem napjatá a natěšená na další díly.

2 07.04.2019

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Miluju Jacqueline Wilsonovou a obzvlášť sérii o Hetty Featherové, takže jsem si tuhle knížku samozřejmě nemohla nechat ujít.
Tahle knížka ve mně zanechala smíšené pocity. Jsem zároveň smutná, že viktoriánská doba byla tak krutá, ale zároveň jsem i šťastná, protože tohle byla prostě úžasná kniha. Už od začátku tahle kniha začíná vyprávět o krutém životě Clover. Bylo mi jí moc líto, hlavně jak na začátku byla tak hrozně drasticky zbitá od její nevlastní matky Mildred. Clover byla moje nejoblíbenější postava, stejně tak i Megs a slečna Smithová. Taky jsem si moc oblíbila pana Riverse, pana Panenku a celkem i Thelmu. Zkrátka, bylo tam celkem dost postav, které se dalo si oblíbit. Clover byla strašně hodná a byla trestaná za (podle mě) úplné blbosti. To kdybych já měla být trestaná stejně jako ona (ve stejné době stejnou osobou jako je Mildred), tak bych byla asi úplně vyřízená. Vím, že srovnávám celkem nesrovnatelné, ale bylo to hrozné, jak s ní zacházeli. Teď ani nevím, jestli jsem si ji oblíbila stejně jako Hetty, ale Hetty mám asi přece jenom ráda víc, protože toho o ní i víc vím. Náhodou by bylo super, kdyby i o Clover byla celá série. Ten konec byl přece jenom trochu otevřený :). Potom mi bylo strašně moc líto Megs. Ani jsem si před tím moc neuvědomovala, jak moc pro Clover znamená a najednou... Bylo mi jí prostě strašně líto. Ještě víc, když Clover popisovala, že byla jediná, kdo ji z jejich rodiny opravdu miloval. A ještě k tomu se to všechno stalo úplně blbou náhodou. Mildred jsem nenáviděla. Byly chvilky, co jsem si říkala, že přece nemůže být tak ukrutně hrozná, ale byla, fakt byla. Kdyby si ji, podle mě, otec od Clover nevzal, tak by byl úplně jiný. Určitě se Clover nedivím, že utekla. Měla k tomu velký důvod. Thelma byla moc milá a taky vtipná. Nechápu, proč na ni slečna Ainsleyová hned tak vyjela. Úplně jsem slečnu Ainsleyovou nemusela, ale že bych ji přímo nesnášela, to ne. Myslela to, podle mě, určitě dobře. Slečna Smithová byla jako vždycky prostě skvělá a pan Rivers, kterého znám z knihy Vánoční překvapení byl taky moc milý. Když přišel za nejhodnějším panem Panenkou, hned jsem si na něj vzpomněla. Pan Panenka byl strašně moc ochotný a hodný a v hodně momentech jsem ho litovala. Jak Sissy mluvila o Hetty a ještě o její sestře Lil, tak jsem si úplně vzpomněla na moment v knize Vzdušné zámky, kterou jsem vlastně četla přesně před rokem, když nad tím tak přemýšlím. Ta aférka s Mildred na konci byla zároveň vtipná, ale i celkem smutná. Na malý moment jsem si říkala, že jí je přece jenom po Megs a Clover smutno, ale pak se prokecla a bylo mi to divadýlko hned jasné. Myslím, že to nakonec Clover a pan Rivers vymysleli nejlíp, jak mohli. Ještě jsem zapomněla na posezení s Hetty a slečnou Smithovou. To bylo skvělé a krásně jsem si zavzpomínala na moje milované příběhy o Hetty. Už se strašně těším, až vyjde nová knížka od Jacqueline Wilson o Rose Riversové. Ze tří skvělých důvodů. První - protože je od Jacqueline Wilson. Druhý - je z viktoriánské doby. A třetí - uvidím, jak to bude pokračovat s úžasnou Clover! Takže už se fakt moc těším a tohle byla opět perfektní knížka. A ta poznámka na konci byla moc smutná, ale jsem ráda, že v té době existovali i hodní lidé, co uměli pomoct. Je skvělé, že dnes už je na to zákon, ale smutné, že se to v nějakých rodinách pořád děje.

2 02.02.2019

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
No, tak asi začnu tím, že nechápu, jak jsem tuhle knížku mohla číst tak strašně dlouho. Nějak jsem se v tom zasekla, navíc potom byl Silvestr a jiné akce, takže jsem neměla tak moc času, ale i tak to nechápu. No, ale teď už víc k "dojmům". Tahle knížka mě celkově zaujala. Nedá se ale říct, že by to byla moje oblíbená série knih, ale je to takové milé a hezké počtení. Ale zas to není na to, abych tomu dala průměrný počet hvězdiček, to by mi zas bylo líto. Tentokrát musím moc pochválit "citáty" nebo takové dobré myšlenky, které autorka do tohoto příběhu zakomponovala, to se mi moc líbilo. A taky mi celkem pomohly v mojem trošku blbém období :)... Např.: ,,Přestaň být tak sebestředná. Kdyby tě slyšeli hladem umírající slepci, bylo by jim z tebe špatně". Nebo: ,,Žiješ jen jednou! Tak nemrhej zbytečně časem a nechovej se jako husa." A poslední ukázka: ,,Nikdo si přece nevybere, jestli chce být duševně zaostalý nebo ne. Prostě to tak je. Nemělo by se to používat jako urážka." Tak tohle pro mě byly velké plusy v téhle knize a myslím, že nám tím autorka asi chtěla něco naznačit. Jinak, co se týče děje, tak v těchhle knížkách z téhle série nikdy nebyla moc cílová zápletka, protože to je přece jenom psáno jako deník... Ale dokázala jsem se do toho příběhu ponořit, to jo a chtěla jsem vědět, jak to s tou Viki, Larsem, Danou a Matou bude dál. Když už jsem teda přešla k těm postavám, tak něco o nich. Viki mi jako vypravěčka a hlavní postava moc vyhovovala. Je rozumná, ochotná, vtipná holka a myslím, že bychom si spolu rozuměly. Její kamarádky Dana a Mata mi taky byly sympatické, ale Dana mi někdy připadala taková trochu dětštější, ale to je prostě Dana. A Lars se občas choval tak divně a celkově mi vadí, že to, podle mě, stejně do budoucna nevydrží. Ale tak to je asi Vikiina věc :). Tomíka mám ale asi ze všech postav nejradši! Takového bráchu bych chtěla mít :)
Trochu jsem se divila, že s tou Danou chtěly jet na takový tábor, já bych třeba na želví tábor nešla. Ale potom si to tam užily i s Matou. Trochu mě ale udivilo, že si tam potom Mata i Dana našly obě kluka. Taky mě dost udilvilo, že jak Viki volala Larsovi a chtěla mu "něco" říct, tak jí až po celkem dlouhé době došlo, že to mohlo vyznít jako kdyby se s ním chtěla rozejít. Potom na mě bylo moc rychlé, jak za ní ten Lars přišel a taky to trochu bylo klišé, ale i tak to bylo hezké. No, a poslední věc, které jsem se celkem divila, byla, že Alfonso tam byl celkem důležitý, ale potom, jak tam přišel Lars, tak už tam o něm nebylo ani slovo.
Konec byl takový trošku nedodělaný, jakože bych ještě chtěla vědět, jak se Viki povede na střední, ale zároveň jsem ráda, že už jsem tuhle sérii dočetla, protože nevím, jestli by mě to potom ještě bavilo a ani nevím, o čem by další díly měly být. Ale někde v mém srdci tahle série a hlavně postavy z ní určitě jsou a mám tuhle sérii ráda.

2 24.01.2019

Hezká a poučná knížka s krásnými ilustracemi.

2 04.11.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tahle knížka se mi moc líbila. Jacqueline Wilsonová vždycky umí napsat takovou knihu, kde je zakompovaný smutek, radost, ale i poučení. Sice nevím, kolik Beauty bylo, ale odhaduji to tak na 11-12. Podle mě mohla mít trošku víc, ale ten věk vlastně nehrál skoro vůbec žádnou roli. Úplně na začátku jsem vlastně nevěděla, že to bude na téma domácí násilí, ale hned u druhé kapitoly to asi každému dojde.
Beauty jsem si hned na začátku oblíbila. Vážně nechápu, jak ji mohla většina holek soudit jenom podle vzhledu. Ale ty ostatní holky se vlastně jenom opakovaly po jejich kamarádce, kterou každý obdivoval - Skye. Stejně vůbec nechápu, proč za ní všechny holky běhaly. A asi musely mít problém samy se sebou, když Beauty pořád nadávaly. Ona přece za svoje jméno nemohla a za to, jak vypadá taky ne. Na začátku jsem si říkala, že to s tím jejím tátou přece nemůže být až tak hrozné, ale pěkně jsem se mýlila. Jsem moc ráda, že se Beautyina máma rozhodla, že od něj odejdou, protože jinak by to bylo pořád horší a horší. Jak byly vždycky na začátku kapitoly ty obrázky, tak jsem vždycky odhadla, že se stane něco úplně jiného, než bylo v té kapitole :D. Takže je fajn, že to bylo tak šikovně namalované, aby to nešlo poznat. Jak byla kapitola 12. (o té narozeninové oslavě), tak jsem si myslela, že ta oslava nevyjde, nebo, že Beautyin otec zas bude mít nějaký záchvat vzteku, ale bylo to mnohem horší. Za to, co udělal Dárečkovi mu to fakt nikdy neodpustím. Teď už ho nenávidím navždy. Při té kapitole se mi chtělo normálně trochu i brečet. Byla to fakt hrůza. Nechápu, jak se do něj Dylis (Beautyina máma) mohla někdy zamilovat.
No, a konec byl šťastný, jako vždycky :). A jsem za něj ráda. Za Dilly i za Beauty, prostě za obě jsem strašně moc ráda, že to dobře dopadlo. Sice nevím, jak to dopadlo dál, jestli na Dilly poslal Beautyin otec nějakou žalobu, ale já doufám, že ne a budu s tím i počítat. Mike mi přirostl k srdci a Rhona taky. Akorát jsem nepochopila, proč se prostě se Skye nepřestala bavit. Já bych se s takovým hnusným člověkem, co se posmívá ostatním teda nebavila.
Nechápala jsem akorát jednu další věc a to je to, jak Beauty vždycky odpovídala na ty Samovy otázky v televizi, protože jí přece nemohl pokládat otázky, když mluvil k dalšímu milionu dětem. Asi si to Beauty jenom představovala, jinak nevím.
Jsem moc ráda, že se to Beauty v tom Watchboxu povedlo a jsem ještě šťastnější, že Beauty bude mít svojeho králíčka a že se setkala se svým idolem. Strašně moc bych chtěla a strašně moc bych ocenila další díl, ale ten asi nebude. Ale byla to fakt strašně krásná a boží knížka a určitě si ji někdy zase ráda přečtu.

2 30.09.2018

Skvělá, naučná knížka plná báječných receptů, doplněná hezkými fotkami a hrami.

2 23.09.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
David Walliams mě zas a opět hrozně moc překvapil! Jeho knížky prostě na první pohled vypadají hrozně dětsky, ale přitom jsou, podle mě, pro každého a každý by si, podle mě, měl aspoň jednu z nich přečíst. Walliamsovy knihy nejsou nějak extra proslavené, ale já moc doufám, že za pár let budou.
No, a teď k příběhu. Ze začátku si třeba řeknete: ,, Jé, to je ale blbost. Nějaký kluk nerad jezdí k babičce, to je toho." Ale tak to vůbec není. Když se začnete prokousávat dalšimi stranami, tak už vám možná trochu začne docházet, že tahle knížka není jenom o tomhle. Má o mnohem hlubší myšlenku a záměr.
Postavy mi vyhovovaly. Jediní, kdo mě na začátku štvali, byli Benovi rodiče, ale stejně se na konci dozvíme, že ho mají z celého srdce rádi (víc než pořad Tanec s hvězdami :D ). No, ale koho by neštval pan Parker, že jo? Stejně se mu to šmírování nakonec vtipnou formou vymstilo :). Ben byl fajn kluk, až na to, že neměl rád čtení :): Jinak jsem si ho oblíbila. A babičku drsňačku samozřejmě taky. A musím přiznat, že jsem těm jejím historkám taky věřila :D.
Konec mě hrozně šokoval. Myslela jsem si, že babička před Benem bude tajit nějakou nemoc, protože v té nemocnici to prostě nešlo nepoznat, ale, nečekala jsem to až tak. Úplně mi vstoupily do očí slzy, což se mi normálně nestává.
A to setkání s královnou bylo super :D.
Prostě David Walliams. Můj oblíbený spisovatel, co umí perfektní, poučné a dojemné konce a co umí vždycky překvapit. Myslím, že i když mám zatím všechny jeho knížky, co jsem přečetla, z knihovny, tak na něho a jeho knížky nikdy nezapomenu ♡.

2 23.09.2018

Tato série mě moc bavila, ale tahle knížka obzvlášť. Protože byla o baletu. A možná mě to i poposunulo k tomu, abych do něj začala chodit. Takže jsem za tuto knížku moc ráda a moc mě bavila, byla i celkem smutná. Hlavní hrdinky mi někdy bylo dost líto.

2 26.08.2018

Moc mě to bavilo a tyto knížky jsou jedny z mých prvních. Moc mě bavilo je číst a dávat tam magnetky. Povedené.

2 25.08.2018

Moc krásná knížka. Jak jsem byla malá, tak se mi to strašně moc líbilo. Hlavně to prostředí a ten domeček od těch panenek (holčiček) se mi moc líbil a úplně mě to fascinovalo.

2 25.08.2018

Moc krásná knížka pro malé děti, pamatuju si, že mě strašně moc bavila, ještě si na to vzpomínám :)

2 25.08.2018