Boba289 komentáře u knih

Platí to pro všechny knihy, ale pro některé víc - to, jak ji čtenář pochopí, co mu řekne, to se proměňuje s životními zkušenostmi. Moje rada pro ty komentující, kteří knihu četli v rámci maturitní četby a jsou z ní trochu zmateni, je následující: Zkuste se ke čtení knihy vrátit za nějakou dobu, za dvacet či třicet let.

3 31.12.2023

Kniha se příliš nevydařila. Autor více popisuje než vypráví, ale to by samo o sobě až tak nevadilo. Bohužel však text připomíná spíše školní slohové cvičení. Několik zajímavých motivů se v románu najde, třeba to, jak prožívá člověk „z druhého světa" setkání se životem na Západě, pocit outsiderství, nepřenositelnost zkušenosti, souboj s vlastním nízkým sebevědomím... Všechno je to tak ale spíš jen nadhozeno mimochodem, Svěrák však věnuje prostor především svým sexuálním fantaziím. A zúžit rozdíl mezi českou a americkou kulturou jen na to, že úzkoprsí Američané nechápou, jak je super, když český borec štípe každou mladou ženu, která jde kolem, do zadku, to je asi přeci jen příliš povrchní a zjednodušující pohled. Knize by možná prospělo, kdyby se text poněkud proškrtal.

1 30.12.2022

Výborně napsané - autor namíchal historická fakta, příběhy konkrétních lidí z oblasti, příběh své rodiny i své osobní zkušenosti. Velkou předností knihy je nepředpojatost autora a empatický přístup k osudům lidí. Kniha rozhodně není nudná a určitě zaujme každého, kdo se chce o Izraeli, Palestině dozvědět víc.

7 16.11.2020

Čekala jsem od knihy více, ale není to špatné čtení, když hledáte něco lehčího. Autorka se odvolává na to, že vycházela z několika knižních pramenů o době děje románu i některtých otázkách (např. oé dobové chireurgii), takže se snad jedná i o docela věrohodný pokus přiblížit čtenářům život v Anglii v 19. století. Autorka "nakousla několik zásadních témat, v podstatě nadčasových - sociální nerovnost, emancipaci žen, domácí násilí, jak se vyrovnat s nevyléčitelnou nemocí a utrpením... Žádný z těchto problémů ale neřeší do hloubky. Všechny problémy a vztahové motanice se v závěru vyřeší, konec je v podstatě šťastný, ale alespoň uvěřitelným způsobem.

1 08.07.2019

Množství chyb je opravdu zarážející, navíc jsem měla pocit, že ke konci knihy jich výrazně přibylo. Knihu jsme měla půjčenou z knihovny a některý z předchozích čtenářů nevydržel a opravoval nejkřiklavější chyby opravoval propisovačkou. Překladatelka si plete protestující a protestanty... Jinak je kniha zajímavá, ale ne každý čtenář asi dokáže zdolat velké množství faktů, Marie zjevně prošel úctyhodné množství archivních materiálů i vzpomínkových knih, detailně popisuje s kým se Stalin sešel, jak schůzka probíhala, jak věrohodné jsou vzpomínky účastníků na tuto událost atd. Pokud čtenář nemá určité historické znalosti, musí si připadat dezorientovaný. Jestliže se ale dokáže prokousat shromážděnými fakty, vytvoří si docela jasný obrázek nejen o osobnosti Stalina, ale i o situaci v Rusku v době vlády cara a v za vlády sovětů (popravdě fakta o životních podmínkách jsou skutečně otřesná).

1 23.02.2019

Není to tak úplně Umberto Eco, jak slibovali na přebalu, ale za přečtení stojí, pokud hledáte příjemnou knihu, ne příliš náročnou, spíše milou a pozitivní. Jejím kladem je, že čtenáře upozorní na skutečně zajímavou historickou osobnost A. Manutia a může povzbudit zájem o typografii.

1 15.12.2018

Z příběhů (z některých více, z jiných méně) je cítit autorův empatický přístup k pacientům. I to - kromě zajímavých případů - přispívá k působivosti knihy, tím mě autor oslovil asi nejvíce.

2 27.11.2018