Axiom
komentáře u knih
Ocelové jeskyně
Isaac Asimov
Výborně postavená detektivní zápletka v hlavní roli s racionálně uvažujícím anachronickým tajným policistou Eliášem, jehož výbuchy a obzvláště četné obviňování svého robotího kolegy mne posílaly smíchem do kolen.
Scéna v obchodě a následné Daneelovo vysvětlování kroků, které podnikl na základě aplikování lidské psychologie v praxi, patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších výstupů vůbec.
"Lidstvo se dál podřizuje mlčenlivým příkazům hodinové ručičky."
Bohové, hroby a učenci
C.W. Ceram (p)
Knihu jsem četl kdysi v době, kdy jsem se jako menší capart tak nějak povrchně zajímal o Egypt. Paradoxně mne nakonec nejvíce zaujala poslední část o Mayských kulturách.
Skvělý výtvor, pohlcující výpravná archaická atmosféra stěžejních archeologických nálezů lidské historie. Dodnes mám knihou podložený monitor, abych ji měl neustále na očích, jedna z mých prvních (dobrovolně) přečtených věcí vůbec. Nedávno jsem se k ní vrátil a neztratila nic ze svého kouzla, ba naopak...jak už to tak u dobrých věcí bývá.
Piknik u cesty
Arkadij Strugackij
"Já už dávno přestal uvažovat o lidech jako celku, protože lidstvo je příliš konstantní veličina, než aby si dalo říct."
Jurský park
Michael Crichton
Pro mě obrovské překvapení. Jako kluk jsem měl rád film (prohlásit tohle je asi už docela klišé), ale že mě knižní předloha přečtená zpětně v dospělém věku natolik uchvátí, to jsem opravdu nečekal!
Čtivé, nekomplikované, ale zároveň velice inteligentní a k zamyšlení, zejména díky charakteru matematika Iana, který je ve filmu naprosto vytržený z kontextu. Jeho průpovídky ohledně teorie chaosu jsou nesmírně blízké i mému vnímání světa jako takového, s čímž se až tak často nesetkávám.
Nemá cenu se zde nějak dál rozepisovat, nezbývá než doporučit tohle dinosauři dobrodružství, které většina lidí bohužel zná jen z filmového plátna.
"Život je příliš krátký a molekula DNA příliš dlouhá."
Proměna / The Metamorphosis (dvojjazyčná kniha)
Franz Kafka
Klaustrofobické, nechutné, stará škola (nejen) psychologického horroru, rok vzniku také stěžejní.
Neuromancer
William Gibson
Fenomenální dílo zasazené do dystopického světa ovládaného korporacemi, sociální slepotou a křemíkem - augmenty (umělé vylepšení lidských bytostí). Pro fanouška her jako Deus Ex či System Shock, kterým z celého srdce jsem, naprostá modla.
Charaktery jsou nesmírně zábavné (asi tím jak jsou svým způsobem ulítlé) a pro černý humor nechodí nikdy daleko.
Zvrhlík/blázen Peter Riviera a Armitage aka plukovník Willis Corto s paranoidní představou generála Girlinga, není co dodat, miluju Gibsonův smysl pro humor a nelineárně lineární vyprávění (nevím, jak to jinak nazvat).
Zapojení kyberprostorových rozprávek s AI beroucí na sebe různé modely osobností pro odstranění komunikačních bariér navíc obohacených o značnou dávku psychedelična, je kapitola sama pro sebe, říkám: "Bravo!"
Podle mých měřítek má kniha naprosto důstojné místo na poli celosvětové knihografie.
...a abych nezapomněl, poprvé se zde objevuje slovo Matrix.
"Jo, kámo, kašli na mě, stejně jsem mrtvej."
"Má osobnost je mým médiem."
Druhá Nadace
Isaac Asimov
Pro mne vyvrcholení celé série, skvělá postava Mezka trousící jednu úsečnou větu za druhou ("Když dovolíte, sednu si tady."), kapitán Pritcher a jeho uspokojení z pozmění, problematika atrofie schopnosti navázat intimní emocionální kontakt s rozvojem řeči, svět bytostí s ryzí myslí, uspokojivá odpověď, pravdivá odpověď.
Co dodat, klenot.
Opět silně doporučuji číst knihu ve starém překladu od AG Kultu, nesrovnatelný rozdíl.
Základna
Isaac Asimov
Jedna z mých oblíbených sérií, rozhodně nedoporučuji nový překlad Viktora Janiše, úplně jiná kniha, mnohem méně jazykově vytříbená oproti překladu od AG Kultu, který navíc on sám vyfakoval. Paradox.
Jinak originál za pět, srdcovka.
Nahé slunce
Isaac Asimov
...až na naprosto zkurvenou obálku českého vydání nesoucí se v nějakém "terminator-trendu" let devadesátých, se jedná o velmi dobrou knihu s pěkným stylem humoru, klasicky pečlivě promyšleným Asimovovým jazykem a zajímavými hlavními postavami, kterým samozřejmě dominuje dvojice Baley & Daneel.
V mém osobním žebříčku řadím velice vysoko.