Neuromancer

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Case, jeden z nejlepších „kovbojů kyberprostoru“, kteří se pohybují ve virtuálním vesmíru, udělal chybu, za kterou byl surově potrestán. Za neloajalitu vůči zaměstnavatelům platí poškozením nervového systému, což mu znemožňuje další práci a odsuzuje ho k uvěznění ve vlastním těle. Při hledání léčby se dostává do japonské Chiby, kde se snaží vydělat si dost peněz, aby mu na nelegálních klinikách vrátili schopnost připojení mysli k počítači. Brzy se stává pouhým pěšákem ve hře, v níž se dvě mocné umělé inteligence snaží o nelegální spojení do jednoho celku za předem neznámým účelem. Jde o hru, kterou ani tak schopný hacker jako Case nemusí přežít... Dnes již kultovní kniha příznivců kyberpunku se k nám ve svém čtvrtém vydání vrací v novém překladu, jehož by se měla dočkat celá volně propojená trilogie. Poprvé si tak plně vychutnáte legendu žánru, jednu z nejoriginálnějších žánrových vizí osmdesátých let, a s ní i brilantnost a bohatost Gibsonova jazyka. Science fiction desetiletí odměněná Hugem, Nebulou a Pamětní cenou Philipa K. Dicka....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50792/big_sprawl-neuromancer-50792.jpg 4447
Série:

Sprawl 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

Neuromancer, 1984


více info...
Nahrávám...

Komentáře (73)

Kniha Neuromancer

jiri5906
14.08.2021

Chtěl jsem zkusit nějaké to klasické kyberpunkové dílo a byla mi doporučena kyberpunková bible. Do čtení samotné Bible jsem se musel nutit a nezvládl jsem ji. Do této bible jsem se taky musel nutit a zvládl jsem ji. Bohužel mě neoslovila, ztrácel jsem se v ději a vlastně jsem někdy ani nevěděl, co čtu. Pamatuji si "kus ledu" na konci a vlastně i mé pocity a dojmy z této knižky bych přirovnal kusu ledu. Možná to někdy zkusím znovu. Jako tu Bibli.

rodji
30.06.2021

Tuhle knihu jsem poprvé musel číst několikrát, abych ji pochopil. Bylo to první české vydání s překladem od Ondřeje Neffa, který není úplně nejlepší, ale na druhou stranu je třeba přiznat, že byla devadesátá léta a Gibsonovy vize byly na tehdejší dobu těžko představitelné a Neff odvedl vzhledem k okolnostem asi to nejlepší. Novější překlad jsem zatím nečetl. K samotné knize mohu říct jen jedno a budu se zřejmě opakovat. Je to klasika žánru, je brilantní, vizionářská, vtipná i napínavá a určité nedokonalosti se dají odpustit. Moje hodnocení nebude úplně objektivní, protože mám k té knize osobní vztah. Bohužel se obávám, že mladší generace ji nedocení. Když si ale vezmu, že ji Gibson psal v osmdesátých letech, kdy si jen málokdo dokázal představit, kam spěje svět technologií, klobouk dolů.


Kverulant
25.06.2021

Přečetl jsem Neuromancer po mnoha letech s velmi dobrým překladem od Josefa Rauwolfa a musím říct, že mě opět okouzlil (aniž bych si neustále připomínal, kdy Gibson tu knihu napsal a kolik věcí v kultuře nebo IT vědě ovlivnila a inspirovala - když se mu říká Bible žánru, vůbec to není špatný kompliment). Příběh hackera Caseyho ve fantasticky popsaném světě budoucnosti s novodobými problémy je postupně se rozvíjející nářez s výborným finále - možná odradí lenivější mozky a mladší ročníky, kteří viděli díla postavená na stavebních kamenech z Neuromancera a nepotřebují se vracet k začátkům, ale old school ročníky si knihu určitě užijí.

Hanka_Bohmova
16.04.2021

Ve dvaceti jsem Neuromancer četla s trochu větším zaujetím než dnes, Neffův překlad je neideální, ale přes tyhle handicapy kniha pořád dobře funguje. Tajemství je možná v jejím sebevědomí: Plav, jak dovedeš. Je to naprosto podmanivé a ztratí se v tom hodně nedokonalostí.

knih-o-mol
11.04.2021

četl jsem na začátku 90tých, což je asi jiná věc, než číst dnes. Tehdy nebyl žádný Matrix ani Johny Mnemonic etc. Já jsem znal z kyberpunkerů spíše Norberta Wienera.

101evca
30.03.2021

Nedočteno. Ani nevím o čem to bylo, dějová linka mi přišla přinejmenším chudá - jen akce a nic z toho. Zmatené, roztříštěné, prostě to nedávalo smysl.

Možná autorovi křivdím, ale mě se zdálo, že celým tím stylem vyprávění v mlze, skákáním, nelogickými replikami i obecně jednáním postav, zakrývá jednoduchou skutečnost, že má značně omezené jazykové prostředky. Jedním slovem prázdné.

Na druhé straně autor přišel s mnoha zajímavými nápady, čehož důkazem jsou různé filmy apod., kterým tento román posloužil jako inspirace.

lord-artoo
11.11.2020

Mám pocit, že jsem asi četl jinou knihu než většina místních. Neuromancer je ukrutná kniha psaná těžko stravitelným jazykem (a to nemluvím o diletantském překladu Josefa Rauvolfa, který se hemží kalky a stylistickými chybami, za které bych své žáky na základce vytahal za uši). Gibson byl ve své době revoluční, inovátorský a vizionářský, to by však nemělo zastínit skutečnost, že má kniha děj béčkového akčního filmu, na který narazíte poté, co se vrátíte pozdě v noci z hospody. Nesrozumitelnost replik postav a špatné dávkování děje (až do posledních stran jsem netušil, proč se v knize dělo to, co se tam vlastně dělo, a ani teď si vlastně nejsem tak docela jistý) tento dojem z nočního tahu, sedmi piv v systému a televize nova jen umocňuje. Jazyková stránka věci je pak kapitola sama o sobě. Gibson bývá často spojován s P. K. Dickem a jeho psychedelickými světy, ale takové srovnání neobstojí. Ani imaginace, ani jazyk P. K. Dicka totiž nedělají z jeho knih fašírku. To stejné nelze říci o Gibsonově stylu v Neuromancerovi.

Nápady z knihy později bez hany a studu vytěžili tvůrci Ghost in the Shell (toho původního), Matrixu a co já vím, kdo ještě. A člověk jim to nemá ani za zlé. Posbírali totiž diamanty, které Gibson jen tak pohodil, zatímco se snažil vyhloubit co největší díru do žánru sci-fi. A tak vznikl kyberpunk a jeho základní kámen - Neuromancer - který za moc nestojí, k němuž se však všichni navrací jako k Malevičovu Černému čtverci. No, ale... je to jen černý čtverec na bílém pozadí, že?

DreamWalker
29.09.2020

Poprvé jsem ani nedočetl, zčásti nejspíš i vlivem původního překladu starého vydání. Nemůžu říct, že po třetím pokusu (druhém úspěšném) jsem knihu plnohodnotně docenil, ale jsem schopen jí už plnohodnotně ocenit. Optikou dneška, a ve srovnání třeba s Nahým obědem, to není takové maso, ale v době vydání originálu to musel být pro čtenáře řádný mindfuck a dost nepochopitelná a neuchopitelná kniha. Gibsonovi se kromě kyberhrátek povedlo i skvěle vykreslit technokratický anarchismus budoucnosti a osadit ho archetypálními postavami, které sice ani na moment neuhnout z determinovaného osudu, ale ve výsledku to absolutně nevadí.

1