alexijova komentáře u knih
Hvězdy nám nepřály jsou naprosto bez diskuse Greenova nejlepší kniha.
A proč?
Ze všech jeho předešlých knih vybrala to nejlepší, čímž sice dala vzniknout světoznámému a znamenitému románu, ale své "starší sourozence" skoro právem odsunula do kouta.
S každou další Greenovou knihou přečtenou po Hvězdách jsem postupně ztrácela okouzlení jeho příběhy-najednou máte po těch pár metaforách, přirovnáních a prvotřídních citátech pocit, že je to dobrý, jo, to jo, ale, že už jste to přece tak nějak jednou četli. A vlastně nejednou.
Hledání Aljašky jsem přečetla hned, jak bylo k dostání (jako cílová adolescentní skupina jsem podlehla komerčnímu nátlaku), což znamená, že mě zklamalo nejméně. Jedná se o skvělou, více než nadprůměrnou prvotinu. A dobře napsaný, netuctový, pochopitelný young adult.
Kniha, která se opravdu musí dočíst až do úplného konce. A právě kvůli tomu je kniha velmi nepochopená-dočíst ji až do konce zvládne málokdo.
Kdo ovšem vydrží, bude nakonec mít radost.
(bez ukázek z Garpovy tvorby by kniha byla nejen kratší, ale možná i o trochu lepší)
Jakási americká "Babička". Jak už to u Ameriky bývá, jejich verze je automaticky globální, což v tomto případě vůbec nevadí. Snad nejdůležitější americká povinná četba je velmi čtivá a má silné poselství i pro dnešní dobu, ačkoli se odehrává ve třicátých letech a mnohým se může zdát, že problém diskriminace obyvatel již není aktuální.
Tato kniha je sice jednou z méně známých a oblíbených z tvorby Roberta Fulghuma, ale o to více umí člověka pohladit po duši. V Od začátku do konce si svůj příběh, radu, radost a potěšení najde opravdu každý, ať ho těší či trápí cokoliv.
Že je s knihou něco špatně poznáte, když vám je hlavní postava nesympatická už po první čtvrtině knihy.
Kniha je velmi čtivá po několik prvních stránek, po chvilce se však stane lehce monotónní.
Díky zvolené formě vyprávění-dopisy, emaily, zprávy apod. se ovšem dá přečíst snadno za jedno, dvě odpoledne, i když to tak na první pohled pro velký počet stránek nevypadá-což neznamená, že by knize o pár stránek méně uškodilo.
Pointa a konec jsou samozřejmě jisté už od začátku, ale kniha si na nic jiného než na oddechovou romantiku nehraje a to splňuje dobře.
Jedná se ale o příběh, kde je výjimečně lepší film.