1amu komentáře u knih

Je to velmi smutná kniha. Vypráví o zemi - o Iránu, kde snad nikdy v jejich dějinách nebyl klid, kde vládli podivní lidé, s podivnými názory, ať šlo o šáhy či ajatolláhy. Jeden z posledních jménem Chomejní spustil zřejmě nevědomě cosi, z čeho se Irán nemůže vzpamatovat. Dále cituji wikipedii:
Podle nové ústavy byla Íránská islámská republika teokratickým státem, ale ve skutečnosti měla všechny znaky Chomejního osobní diktatury, prosazované náboženskou kontrolou všech státních funkcí a podřízením všech politických stran ideovému dozoru náboženské rady. V důsledku války s Irákem (od září 1980 do srpna 1988) se teokratický způsob vlády spojil s podporou perského nacionalismu - tím si Chomejní sice upevnil pozice v zemi, ale na druhé straně znemožnil sjednocení radikálního muslimského hnutí a jeho prosazení v rámci arabských zemí.
I po Chomejního smrti zůstal systém nadvlády ajatolláhů v Íránu zachován a jejich způsob odmítání euroatlantické kultury (upevňován démonizací USA) se stal příkladem pro další náboženská muslimská hnutí, např. pro Tálibán. Dlužno podotknout, že relativně neexpanzivní Írán má pro averzi vůči euroatlantickému světu důvody, související např. s podporou západních mocností poskytovanou saddámovskému Iráku v jeho invazi do Íránu v roce 1980, jež si vyžádala cca 1 milion životů. 3. července, v závěru osmiletého konfliktu, sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus s 290 civilisty na palubě na jeho běžném linkovém letu. Íránci to berou jako varování, kterého se jim od USA tehdy dostalo, aby se podřídili rezoluci 598 zakazující jejich jednotkám odvetu vůči Iráku, protože na udržení jeho tehdejší politické, územní a ekonomické konfigurace měl Západ zájem, neboť ji sám z části utvářel. (Konec citace).
A právě o této katastrofě se znovu píše. Šlo opravdu o omyl ?
Přečtěte si tuto knihu. Pan Ryszard Kapuscinski možná ťal do "živého" !

2 04.07.2018

Sama autorka se prý dlouho nemohla smířit s emigrací a právě z to všeho vzniklo zásluhou paní Salivarové mnoho krásného: Honzlová, Nakladatelství 68 a také tato kniha s netradičním názvem. Čte se hezky a pouze dodávám: jaká škoda, že toho paní S. nenapsala více.

2 04.07.2018

Ctihodný C.Northcote Parkinson dosáhl světového věhlasu a oblíbenosti všude, kde přednášel o jednoduchostí . Ta spočívala v poznání, že základem každé srandy je vždy přehnané zdůraznění některé situace, vlastnosti, nebo jevu. Pro název této knihy použil, zřejmě z marketingových důvodů svou manželku. Osobně se mi to nezdá příliš šťastné, ale jsem jen pouhý čtenář. On je "weltman" .
Domnívám se, že jeho "Zákony" oslovily milióny zájemců. U této knihy o tom nejsem přesvědčen.
Pro fajnšmekry je v této knize ovšem láhůdka. Je ukryta v kapitole VII. a vychází z I.zákona thermodynamiky. Samosebou, že o ní nevím vůbec nic. Ovšem převedeno na domácnost a v ní probíhající práce, které vykonává většinou žena a dostupuje prý vrcholu, když je třeba vypravit děti do školy a dalšího vrcholu, když očekáváme večer návštěvu.
Žár se udržuje a stupňuje "prý" k dalším a dalším vrcholům, dokud nedojde k výbuchu. Asi "prý" tak, jak pracuje jaderný reaktor.
Protože se považuji za žáka "pomocné školy Járy da Cimrmana" - začínám uvažovat o možné oponentuře vůči panu profesorovi. Učil jsem se o 4-taktním motoru (4 fáze a ta třetí je také výbuch a končí to výfukem) . Tak snadné a nemusím do toho plést jaderný reaktor. Že jo ? Ale pozor ! Nové zjištění od vědců z Institutu JdC: 1.fáze -sání, 2.komprese, 3.expolze, 4.výfuk a teď zbystřete: Největší Čech přiřadil fázi 5. Odpočinek.
Jak geniální !!!

2 02.07.2018

Při četbě této knihy jsem si připadal jako divák na exhibici dvou špičkových hráčů tenisu . Nejde o "řežbu" - oni chtějí ukázat divákovi krásu této hry v plném rozsahu.
V knize je mnoho moudrosti, zajímavostí, ale také nesplněných předpovědí - proto mohou zájemci knihu číst i se značným časovým zpožděním.
- Knihu nelze přelouskat za jediný večer. Trvalo mi to trochu déle a uvedu zde pouze pár zajímavostí :
- Ruský generál Gromov vzpomíná na stažení Rudé armády z Afghanistánu a doporučuje četbu Engelsovy knihy o neúspěších britského koloniálního tažení v této zemi. Knihu si přečetl příliš pozdě a sděluje : pokud by členové našeho politbyra tuto knihu četli, je pravděpodobné, že by se nerozhodli pro intervenci. (A pan Rupnik dodává : "Ach jo,kdyby byl býval Brežněv četl Engelse !").
- Jean-Paul Sartre na dotaz "Co je objektivita v krajních situacích ? Odpověděl, že na něco takového nikdy nevěřil, ale budiž ! -Objektivita v médiích ? Hitler - 5 minut ! Židé - 5 minut ! "
V ČSSR okřídlené úsloví "Kdo neokrádá stát , okrádá rodinu !"
S touto filozofií prognostici a bývalí straníci potom budovali čs.kapitalismus. Ekonomicky tento způsob řešení byl úspěšný, ale zničil morálku a oslabil vznik skutečně demokratických struktur. Ano, Václav Klaus zahrál na populistickou strunu, když se obrátil k národu : Vy všichni jste porazili komunisty (svým lajdáctvím, kterým jste pomalu, ale jistě oslabovali režim a nahlodávali jeho základní struktury. Tady by měl stát pomník neznámým českým a slovenským pivařům, lajdákům a vekslákům) .
Uvedené citace jsou pouze drobným zrníčkem "máku" . Zájemce o tento druh literatury si "pošmákne".

2 19.06.2018

Podíval-li by se pan Hlinomaz, kdesi tam nahoře, do Databáze knih (což je nepravděpodobné) a zadal tuto svou knihu - musel by se rozchechtat - Žánr: Literatura naučná (?!?) Cože ?
A ono jde o roztomilé vyprávění o tom jak běžel jeho plodný život. Většina z nás ho má zafixovaného jako herce vesměs záporných a komických rolí . Až ve věku pokročilém se dostal k rolím spíše kladným, ale moc jich nebylo.
Je dobré, že tato milá kniha je spíše o obrázcích, které pan Hlinomaz namaloval a co je důležité, také je jich několik okomentoval.
Tak třeba můj oblíbený "Ženy ve spolupráci s policií pronásledující Dona Juana".
A výstižný komentář autora:
"Don Juan je v podstatě chudák. Ne proto, že by se neoženil, ale proto, že si k žádné ženě nedovede vytvořit trvalejší vztah. A tak prchá od jedné k druhé, ale protože se do muže tohoto druhu ženy zamilovávají, tak ho nakonec pronásledují celé davy. Když na to ženské samy nestačí, přizvou si ještě policajty. A takhle ta honička vypadá."
Pan Hlinomaz byl herec t.zv. malých rolí, ale nikdy jste ho nepřehlédli a plno postav si pamatujete pořád.
A pokud jde o jeho obrazy ? Jsem rád, alespoň za tuto kouzelnou knížku.

2 29.05.2018

Historie "Atenátu" je jedno z mých hobby. Sleduji vše, co se píše (i když jde třeba o malé detaily). A za ta léta se mi dostalo jedné cenné rady : važ velice pečlivě všechna fakta spojená zejména s první polovinou roku 1942. Tak třeba mi bylo zasvěcenou osobou řečeno, že smrt telegrafisty "SILVER A" Jiřího Potůčka neproběhla způsobem, o kterém se psalo a český četník, který údajně J.Potůčka zastřelil si to "odnesl po válce se vším všudy". A tak přistupuji i k této knize. Jde zejména o spektakulární úvahu autora o J.Gabčíkovi ve věci "porouchaného" sten-gunu .
Ve dnech psaní těchto řádek bude velmi brzy 76 roků ode dne atentátu a my neznáme doposud (ať ze strany okupantů, tak ze strany, která hrdinné muže k provedení akce vyslala), jak to vůbec se stavem zbraně bylo . Úvaha autora o vlivu pevně věřící snoubenky na Jožku Gabčíka (Nezabiješ !) se nabízí jako jedna z mnoha možných. Historie nás přesvědčila, že mnohdy se pravda nachází úplně někde jinde.

2 26.05.2018

Bylo mu pouhých 50 let, když nelítostný osud ukončil život nejen jeho, ale i manželky Vévodkyně Žofie Hohenberg-Chotkové . Stalo se tak 28.6.1914 (jak víme) v Sarajevu.
Objekt této publikace pouze čekal na okamžik, kdy bude stát v čele habsburské říše.
Nedočkal se toho !
Jak praví autor "´: " stávající císař František Josef zestárl a jeho říše s ním. Na jedné straně ztělesňoval kontinuitu, stabilitu, jistotu, na druhé straně strnulost a sterilitu.
Následník trůnu budoucnost a naději na změnu. Vždyť připravoval reformy, které chtěl později, jako panovník uskutečňovat.
Atentát přerušil všechny plány arcivévody a tak se neví, zda by své naplánované reformy a projekty uskutečňoval ".
Víme, že "Sarajevský atentát" byl záminkou k zahájení krvavé řežby a nového dělení Evropy, kterému se v dějepise říká jednoduše I.světová válka.
Za krátkou dobu se střílelo z Aurory, k moci se dostali bolševici. Poté, za necelý rok byla vyhlášena Československá republika. A netrvalo dlouho, po Mnichově se začali "producírovat" budoucí náckové.
Ale zpět ke knize. Je dobré, že u nás vyšla, protože Arcivévoda František Ferdinand byl jaksi u nás opomíjen - zkrátka nenáviděný Habsburk, aniž by se kdokoli z tehdy " pomazaných hlav " snažil o kapku objektivního pohledu.
To je obsahem této publikace, doplněné bohatou fotodokumentací.
Knihu vždy reprezentuje obálka . Zde krásná - autor Pavel Štefan. Pan Horáček v Pasece nemusí nic dále dokazovat ! Zaslouží si za svou práci hluboké pukrle !

2 09.05.2018

Julius Firt se vyznal (myšleno ve světě knih za I.republiky) . Proto jej jmenoval (spíše jako mladíka) generálním ředitelem svého nakladatelství pan Borový. Musela to být famózní konkurence : Borový, Štorch-Marien a Vilímek ! Majstrštykem tohoto GŘ bylo "přelanaření" bratrů Čapků od Štorcha-Mariena . Oni ti pánové ve vrcholových funkcích (nyní jde o manažéry) milovali zejména krásné knihy. Na tom jim záleželo nejvíce. Knihovny zejména majetných lidí byly v té době reprezentací celé rodiny . Samozřejmě stálo to mraky peněz, ale...

PS
Poznal jsem jednoho takového pána, učil nás podivnému předmětu zvanému logika. Ale to není důležité. Středobodem jeho bytu (stěhoval se do paneláku) byl pokojík s regály úžasných knih právě z výše uvedených nakladatelství ....

2 08.05.2018

Lépe než "jadran" bych to nenapsal ! Mluví mi z duše, protože autor zanechal ve své rodné vlasti hodně černých kaněk ! Pak je marná snaha s chudákem jezevčíkem v komentované knize (a i s jeho jinou již osvícenou literaturou) . Inu já si na Pavku Kohouta vzpomenu zejména nad jeho ubrečenou básní sepsanou po úmrtí Josifa Visarionoviče Džugašviliho.

2 08.05.2018

V této knize jsem našel výstřižek z MF Dnes 9.4.1994: Magická laserová floydharmonie, autor ? Samozřejmě Jiří Černý.
Ó jak se vyplatí vystřihávat z novin . A je zde i založena vstupenka - zakoupeno v předprodeji za 690.-Kč Mám tak dokumentován koncert, na kterém jsem byl osobně - Strahov, středa 7.9.1994 !
Po této knize jsem tak toužil, že mi nevadilo její zakoupení bez úvodu (mám až od str.17).
Vše bylo nahrazeno po koncertě anglickou vele-publikací Shine On (sice za mastnou cenu, ale co by jeden neudělal pro své milované Floydy).
Na závěr nemohu, než citovat z knihy:
...Pro závěrečný přídavek "Run Like Hell" rozpoutává Brickman (šéf laser-show) a jeho tým "Utajený faktor Nr.10" . Spouští stopky všech speciálních efektů a ohňostroj krátce zastiňuje i měsíc před úplňkem, který svítí na nebi nad hotelem Columbus v Ohiu.....
Fandům není třeba nic říkat, ví své !

2 07.05.2018

Tak nevím... souhlasím s kladnými i zápornými hodnoceními této knihy. Mám rád Daniela Silvu, Gabriela Allona s celou jeho partou, respektuji názor "čefa", ale ?
Nadia al-Bakri, bohatá žena, se kterou provádí Mossad verbovku.... Nezdála se mi ona lehkost, jak bylo dosaženo kýženého cíle. A pak ta story v poušti se závěrem jako u "Harlekýnů" - má to autor zapotřebí ? Nevím. Část čtenářů knih D.S., mezi které se počítám , je zvyklá na to, čemu se dnes říká "vyšší level".

2 07.05.2018

Prý nezapomenutelný kantor, který ovlivnil několik generací studentů, později též češtinářů. Já jsem se o tomto moudrém pánovi dozvěděl až z blogu Dany Emingerové, jeho bývalé studentky. I začal jsem hledat v knihovně jeho knihy až jsem došel k této. Výsledek ? Při provádění rezervace knihy mi vyšlo neuvěřitelné číslo - byl jsem 86. v pořadí ! Bylo lépe počkat na dotisk a knihu si v pohodlí koupit.
Neprohloupil jsem ! Moudrá kniha, moudrého pána o stáří, tedy o životní etapě, která čeká každého z nás.
Pan Hoznauer studoval na gymnáziu v Nymburce o něco později než Bohumil Hrabal. Vysvědčení, která přinášel pan Hrabal domů byla značně horší, než ta pana Hoznauera z Drahelic.

2 05.05.2018

Velice vzácné kolibří vydání knížečky zvící pouhých 46 stran vydalo taktéž malé vydavatelství Carpe diem. Bylo to bohužel až 25 let po smrti herce Josefa Hlinomaze. Ten jednou usoudil, že když si vydělal nějaký peníz, nezastrčí ho "do punčochy" ani nepůjde do příbramské kampeličky, ale koupí si u Čedoku zájezd do New Yorku. O své cestě napsal do časopisu Plamen v roce 1966. A nebyl by to pan Hlinomaz, jehož knížku nádherných naivních kreseb Majoucta z roku 1992 vlastním, aby nesrovnával. Samozřejmě nesrovnával NY a Prahu. On byl z Příbrami a tedy srovnával tato dvě poněkud rozdílná města. Škoda, přeškoda, že je knížečka tak hubená, ale je tam zase plno srandy. Jinak to Gringo (vzpomenete si ihned na film Limonádový Joe) ani neuměl.
Dlouhý potlesk do nebe pane H !

2 05.05.2018

Jako laik, pokud jde o architekturu, se nechávám rád poučit od dvou pánů architektů v velkým "A" .
Jedním z nich je David Vávra, který k mému potěšení publikuje i knižně a druhý, neméně vynikající Adam Gebrian.
Výhodou obou je podání jejich myšlenek a forma takových sdělení všem nám, které tato problematika zajímá.
Nejen tato kniha ale i ty další "šumné". Jen houšť a větší kapky !

2 04.05.2018

Ještě, že jme měli "za komunistů" vydavatelství PANTON. Nebýt těchto chytrých hlav, zřejmě by se dychtiví nadšenci Semaforu a Suchého se Šlitrem, nikdy nedočkali roztomilých vzpomínek, které oživují naše dojmy z návštěv tohoto úžasného divadla. Však on Luis Armstrong byl v roce 1965 dobře poučen, proč má přijmout pozvání Jiřího S. do Semaforu.

PS
A Jiří Jelínek se kdesi v nebi tetelí radostí, když vzpomíná jak "Satchmovi" zpíval onoho kouzelného Motýla (ani se mi nechce věřit, že měl před tím trému).

2 04.05.2018

Ano jde o skvost, já jsem publikaci nesehnal v knihkupectví, ale zakoupil přímo v DJC před hrou "Blaník". Šlo o dvojnásobné štěstí - 2 volňásky jsem vyhrál v soutěži časopisu KINO.
Publikace je fotograficky velice podrobná a potěší "armádu fanoušků Největšího z Čechů".

2 24.04.2018

Reprezentační publikace, kterou si zaslouží za své životní dílo Ing.Dr.h.c. Emil Kolben (1862-1943), zakladatel kdysi největšího pražského strojírenského podniku, kde jsem měl tu čest více než 20 let pracovat a kde jsem teprve dostal onu správnou školu života.
Geniální manažér a pan šéf si jistě nepředstavoval konec života, který mu naplánovali nacisté. Jeho srdce utichlo v plynové komoře v Osvětimi.
Kladem knihy je, že se na ní podílel i vnuk zakladatele Ing. Jindřich Kolben, CSc., který prozíravě emigroval v roce 1968. Jeho vzpomínky a zapůjčená rodinná dokumentace, jsou významným příspěvkem této knihy.

2 23.04.2018

Na dobu I.vydání v roce 1983 šlo o luxusní, leč neprodejnou knihu . Sponzorem vydání byly (jak je výše uvedeno) Pozemní stavby České Budějovice. Protože se na modernizaci ND podílel (jako subdodavatel) i můj tehdejší zaměstnavatel, přišel jsem ke knize "jak slepej k houslím". Publikace zahrnuje dřívější opravy a úpravy ND a v tom je velmi cenná. Samotná poslední velká modernizace je dokumentována textově i fotograficky velice pečlivě. Pro milovníky krásna je to takové příjemné pohlazení.

2 22.04.2018

Všechny díly T.B. považuji jako vydařené a mám je připraveny pro svého vnuka, až trochu doroste. Obdivovatel Johna Grishama může ohrnout nos. Já tak nečiním. On ani Theo nemohl jinak, jsa dítětem právníků. Theo raději debatuje se strýčkem. S tím si rozumí.
To, že si zřídil v kumbálku svou advokátní kancelář - chápu. Přece nebude úřadovat doma, aby mu do toho rodiče kecali, že ano ?
V naší době plné krve, teroristů, násilí, lží a přetvářky je Theodore Boone milým překvapením. Poeta by řekl "jest oním jarním vánkem".
Proto děkuji J.Grishamovi, že tyto knížečky napsal. Vzhledem ke všemu, co jsem
uvedl, budu hodnotit shovívavě.

2 20.04.2018

Z duše mi mluví yaoiyuri v místech, kde rozebírá aktivitu českých udavačů a fízlů za protektorátu.
Ono těch postav nemuselo být v ději tolik. Pro mě byl nosný příběh právě onen Mendelssohn na střeše, je to sice obludné přirovnání, ale bylo to nádherně bláznivé. (Teď se prý říká "crazy").
A dovedu si představit, jak by s tímto dějem naložil v době svých největších úspěchů úžasný Miloš Forman

2 16.04.2018