Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428845/bmid_zuzanin-dech-mkh-428845.jpeg
5
3034
3034
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Četla jsem už knih na téma holocaust a válka víc, z poslední doby porovnatelná kniha Kufr p. Lederera. Četlo se to celkem dobře, příběh je promyšlený a ozvláštněný trojicí přátel i drobnými detaily. Syrovost Zuzanina osudu je děsivá, přesto mi konec přišel divný. Ne tou otevřeností, ale nereálností. Jinak prostředí cukrovaru bylo moc pěkné.
(SPOILER)
Další z příběhů vyprávějící o osudech lidí židovského původu za 2. světové války a koncentračních táborech.
Poslední dobou jich přibývá jak hub po dešti. Možná je to ale dobře. Ať se o těchto hrůzách čte zas a znovu, ať nezůstanou zapomenuty, ať se nikdy neopakují. Ať jednou opravdu nedojde k tomu, že lidé uvěří, že jde jen o výmysl, že něco tak strašného se přece nemohlo stát...
Přečetla jsem knih s touto tematikou už poměrně dost, nicméně každá je vždy svým způsobem jedinečná, jiná než ty ostatní. Zuzanin dech je psán, jak je zmíněno v jedné z předchozích recenzí, "krutě a syrově".
Ano, syrově, stroze, účelně, bez příkras a zbytečných řečiček okolo. Mně to k příběhu sedlo. Stránky se četly samy.
Samotný příběh je silný a bolavý. Milé, bezstarostné, idylické Zuzanino dětství přechází do vystřízlivění a kruté reality dospívání a poté končí v dospělosti v koncentračním táboře na pokusech... Smutné je, že přežitím a návratem domů Zuzanina bolest a utrpení neskončí... Já osobně ale viděla alespoň v tom závěru malý záblesk naděje. :-)
Trocha odlehčení na závěr: vím, že jde o smyšlený příběh, ale já to stejně vždy prožívám naplno, a tak bych jen chtěla podotknout, že to, že byl Hanus svi°ě největšího kalibru je bez debat, ale já bych nakopala do řiti i milého Janíčka. Sbalit si saky paky a zdrhnout do Ameriky, když jeho údajně velká láska někde trpí? Co takhle na ni třeba zkusit počkat, frajere...? :-D
Kniha, kterou stojí za to přečíst. Úžasné. Sice se čtenář musí ze začátku srovnat s tím, že není označena přímá řeč, ale na příběhu to nijak neubírá.
Od knížky jsem měla velké očekávání díky její propagandě. Bohužel jsme byla zklamana. Kniha se rychle a hezky četla, “odsejpalo to”. Sepsat dětství na 100 stránek bylo málo. To same dospívání.. vše bylo hrozne rychle. Zuzana byla v Terezine, čtu 20(?) minut a už byla převezena jinam. Čtu dalších 60(?) minut a už byla z koncentračních táborů zcela venku. To same její láska s Janem. Než jsem stihla vstřebat dej, už byl jinde. Ale možná je to moje chyba. Celkove kniha nebyla spatna, ale se stejnou tematikou jsou i lepsi knížky.
Krásná knížka. Krutá a syrová. Upřímně jsem ráda, že dobu v koncentračním táboře zachycuje jen pár stránek... Otevřený konec byla super tečka na závěr. Každý si ho domyslí podle toho, jak se mu líbí ..
Velmi zajímavá kniha. Musela jsem si nejdříve zvyknout na autorčin styl, ale pak se četla jako po másle. Závěr mě překvapil a potěšil, i když otevřené konce mě většinou spíše zklamou.
Opět jedna z knih, která ve vás rezonuje, o které přemýšlíte a jejíž děj nikdy nezapomenete.
První půlka knihy se mi líbila moc, děj se točí okolo Zuzany, jejího dětství a dospívání. Pak nastane období holocaustu, kdy je čtení samozřejmě těžké, člověk si klade otázky proč a jak se to mohlo stát. Paradoxně nejtěžší pro mě bylo čtení období po válce.
Přiznám se, že konec se mi úplně nelíbil, ale to je samozřejmě subjektivní. Mě by se líbil konec víc uzavřený
Obecně, po dlouhé době kniha, kterou jsem přelouskla za pár dní.
Lituji, že jsem se odhodlala k přečtení této knihy, případně že jsem ji neodložila hned na začátku. Silný příběh to nepochybně je, ve mně zanechal pouze silně depresivní pocit, což bylo nepochybně umocněno podivně syrovým a nezúčastněným stylem psaní. Nemyslím, že bych od této autorky chtěla kdy přečíst jinou knihu. .
Vynikající.
Autorka má skvělý vypravěčský styl. S jazykem pracuje s lehkostí, postavy jsou plastické, zapojuje naše smysly - všechny ty vůně, pachy, chutě, zrakové vjemy… Díky tomu jsem byla naprosto vtažena do děje.
Silný příběh.
A je potřeba zmínit i evidentně dobré nastudování všeho, o co se příběh opírá.
Hezké ženské čtení, silný příběh stojící na silných odhodlaných osobách, které jsou jedinečné ve své obyčejnosti. Odrazoval mě dlouho ten název knihy, působil na mě moc poeticky, bála jsem se knihu rozečíst, že bude moc "umělecká", ale byla skvělá. Napsaná úplně obyčejně a chytlavě. A ten příběh? Skvělá třešnička na dortu.
Příběh i přes těžké téma pro mě byl určitým způsobem naplněn optimismem, životní silou hlavní hrdinky. Autorčin styl vyprávění mi vyhovoval, hezky příběh pomáhal posouvat kupředu a nechával na čtenáři, jak moc si jednotlivé scény nechá zarýt pod kůži.
Moje hodnocení je asi ovlivněno srovnáním s knihou Na smrt - témata obou jsou v podstatě velmi podobná, příběh tří přátel, z nichž každého osud zanese jiným směrem. Zuzanin dech je mnohem méně surový, mnoho detailů milosrdně vynechává a je prodchnutý touhou po přežití, životě, s určitou nadějí, s láskou k přírodě. Zároveň ale klouže v některých tématech po povrchu a ve výsledku nezanechá tak silný dojem, jako dokázal Karika.
Knihu jsem měla v knihovně rezervovanou mnoho měsíců, četla na ni samou chválu, a tím pádem jsem měla hodně vysoké očekávání, což vedlo k velkému zklamání. Totálně neosobní a drsný styl vyprávění chápu, i když mi nevyhovuje, ale co mě opravdu zklamalo, byl podivně rozbředlý děj, který občas plyne až příliš svižně, aby se potom v těch nejméně zajímavých chvílích natáhl až k nesnesení. Měla jsem problém knihu dočíst, udělala jsem to jenom proto, že jsem vzhledem k vysokým hodnocením očekávala opravdu dobrý závěr, ale přišlo jen další zklamání. Divím se, že si kniha našla u tolika lidí zalíbení.
Krásný příběh, silný, emotivní. Velmi zvláštní konec, ještě pár dní jsem přemýšlela, jak to vlastně dopadlo.
Styl psaní mi vůbec nevadil, četlo se to dobře.
Kniha je psána ve třetí osobě. Surově. S nadhledem. Nezajímají zda jste šokováni nebo znechuceni. Autorka má osobitá styl, ale to bylo přesně to co mi sedlo. Příběh rychle ubíhal. Měli jsme pohled na Zuzanu před, během a po koncentračních táborech. Příběh nám rozhodně na konci nedal tu možnost, abychom si řekli, že to dopadlo dobře, protože narovinu tomu kdo to zažil nikdy už nebude dobře a o to méně, kdyý jste to prožily jako mladá žena, která měla celý život před sebou. Ten konec byl pro mě už moc zdlouhavý a rozhodně byla kniha pro mne ukončená. I když drasticky a smutně, ale rozhodně to byl konec.
Zajímavě psaná kniha - trvalo mi několik stran, než jsem si na tento styl psaní zvykla. Ale rušivý element to nebyl. Naopak! Musela jsem se víc soustředit a tím mi neuniklo žádné slovo. A tato kniha si rozhodně plnou pozornost zaslouží.
Příběh Zuzany je silný. Silný stejně tak jako jeho samotná hrdinka. Je až neuvěřitelné, co silný duch a silné tělo spolu dohromady dokážou...
Zaujal mě autorčin styl psaní. Střídá strohé holé věty s neuvěřitelně dlouhými souvětími. Ale četlo se to dobře, bylo to svižné. Líbil se mi ten kontrast, kdy byli Židé deportováni do koncentráku, ale Zuzana, mladá Zuzana, byla zamilovaná a tudíž se cítila strašně silná a neohrožená. Celkově je příběh na válečné téma netypický, čteme o Zuzanině dětství, lásce, o válce i o životě po ní. Události v poslední části knihy-po konci války, byly dle mého nevyhnutelné (Zuzaně zůstal pouze Hanuš, a ten byl jaký byl), ale autorka opět dokázala vylíčit hlavní hrdinku jako tu nejsilnější. Doporučuji
Krásná kniha, přečtena jedním dechem, pro mě to byla taková ta kniha, na kterou se celý den v práci těším. Akorát hodně z vás píše o zajímavém - jiném stylu psaní. Asi toho nemám načteno tolik, jelikož mi nepřišlo nic neobvyklého a četla se mi moc dobře.
Za mě hodně zajímavá kniha, od které jsem nevěděla co čekat. Je to moje první kniha od autorky a na mém seznamu byla proto, že všude jsem na ní četla spoustu chvály. Musím říct, že kdybych už z nějakých jiných knih neměla zažito to, že text nemá přímou řeč, tak bych byla asi zmatená, ale takto už jsem se dokázala v textu orientovat a v této knize mi to vůbec nevadilo. Vyhovovaly mi i krátké věty, díky kterým mi text rychle utíkal a knihu jsem měla rychle přečtenou. Líbilo se mi, že byly popsány tři etapy v životě tří kamarádů, a my můžeme sledovat, jak se v průběhu let chování každého z nich proměnilo. Vlastně nejen chování, ale i vztahy mezi nimi. Jediný, co mě mrzelo byl otevřený konec, který přináší spousta otázek co se stalo dál? Za mě je to škoda, ale možná je to autorčin záměr...
Kniha mě zaujala od první stránky nejen zajímavým příběhem, ale také zvláštním, poetickým a při tom úsporným stylem vyprávění. Autorce se podařilo věrohodně popsat nejen třicátá léta dvacátého století, která prožívá mladá dívka z dobře situované rodiny na malém městě, ale také dobu, která po nich následovala a nebyla zdaleka tak idylická.
Zuzanino bezstarostné dětství a dospívání ve společnosti dvou chlapců, kteří se do ní zamilují, je vystřídáno transportem do koncentračního tábora, protože jde o židovské děvče. Její osud je tedy předem zákonitě tragický. Přesto to nevzdává ani když po návratu do rodné vesnice si jednoho ze svých nápadníků vezme, a on se k ní chová velmi neurvale. Už dlouho jsem nečetla tak sugestivní příběh, který vás vtáhne do děje tak, že se doslova nemůžete odtrhnout. Moc tedy doporučuji, a to nejen jako zajímavý milostný příběh, ale především jako svědectví o době, která nedala lidem s nesprávným původem na vybranou.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Román byl velmi čtivý, měl spád. I když děj byl převážně z holocaustu, byl to silný zážitek. Knihu jsem přečetla během dvou dnů a moc stojí za přečtení.