Zulejka otevírá oči

Zulejka otevírá oči https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353628/bmid_zulejka-otevira-oci-fMi-353628.png 4 567 167

Debut mladé tatarské spisovatelky je napsán ve stylu klasických ruských románů, ve kterých se podrobně zkoumá úděl člověka na pozadí velkých dějinných událostí. Děj se odehrává v Sovětském svazu v období let 1930–1946 a začíná v zimě roku 1930 v zapadlé tatarské vesničce, ve které žije obyčejným životem, tak jak žila její matka, babička i prababička, třicetiletá tatarská žena Zulejka. Její svět tvoří její hrubiánský muž a starost o hospodářství, jiný život nezná, a tak ho považuje za dobrý, zvykla si na něj. Proto když dochází k rozkulačení a její muž Murtaza je při potyčce s rudým komisařem zastřelen a ona s dalšími kulaky poslána na Sibiř, stýská se jí po minulém těžkém, ale srozumitelném životě. Při strastiplné cestě vlakem a říční lodí do sibiřské tajgy poznává Zulejka nové lidi a nový svět. V právě vybudovaném pracovním táboře a v krutých podmínkách se jí narodí syn Jusuf, jehož otcem je zastřelený Murtaza. Syn ji drží při životě a pomáhá přežít drsné podmínky gulagu. Pracovní tábor se každým rokem rozrůstá a jeho obyvatelé – rolníci, kulaci, deklasovaná inteligence, kriminálníci, muslimové i křesťané, Rusové, Tataři, Němci a Čuvaši – musí v drsné sibiřské přírodě každý den obhajovat své právo na život. Román končí v roce 1946, kdy se šestnáctiletý syn Zulejky z tábora pokouší utéct. Zulejka otevírá oči je vyprávění o přežití v kruté době, které plynule přechází ve vyprávění o probouzení hlavní hrdinky a poznávání sebe sama. Román se stal literární událostí v Rusku i v zahraničí a byl přeložen nebo se překládá do čtyřiadvaceti jazyků.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Prostor
Originální název:

Зулейха открывает глаза , 2015


více info...

Přidat komentář

Ronny
02.01.2018 5 z 5

Velmi kvalitní čtení, po delší době kniha, jejíž koupi nelituji. Téma, které pro mne nebylo nic nového, neboť jsem přečetla více kvalitních knih s touto tematikou, ale způsob zpracování byl odlišný. Kniha se mi moc líbila.

lencin
20.12.2017 5 z 5

(SPOILER) Román tatarské Rusky (ruské Tatarky?), ročník narození 1977, na motivy vlastního rodinného příběhu. Začíná ve 30.letech 20.století. Zulejka je muslimská žena a je zcela pod vlivem svého muže Murtazy a jeho matky - čarodějnice. Pak je ale její manžel zabit Rudými gardami a ona je odvezena daleko na Sibiř. Tam začíná její nový, v něčem i lepší život se synem Jusufem.
Výborně napsané a velmi přesvědčivé. Krásné a smutné. Osudy jedné ženy v soukolí dějin, i když zrovna jí vlastně teror a násilné přesídlení pomohli k lepšímu životu....


zuzana4291
13.12.2017 2 z 5

Tato kniha mě velmi moc zklamala. Vybrala jsem si ji na základě doporučení. Ale zajímavý příběh Zulejky se odehrává cca na 80 stránkách knihy. Jinak se kniha je hodně popisná a ať jsou osudy vedlejších postav důležité, tak bych raději více věděla o Zulejce.

petaSk
04.12.2017 5 z 5

Strohý, emocemi nabitý, intenzivní a poetický román. Už dlouho se mi nestalo, že by mě pasáže v knize citově dostaly, ale Zulejce se to povedlo, a to bez rozvleklých citových výlevů nebo melodramatu. Putovat přes celé Rusko, číst o těžkém životě v tatarské rodině, o krutých transportech, hladu, zimě a smrti, ale i lásce a sebeobjevování byl zážitek. Teď se bojím, že bude dlouho trvat, než na mě bude mít jiná knížka podobný dopad.

pajaroh
21.11.2017 5 z 5

Malá Zulejka získala velké místo v mém literárním srdci. Výstižné (nikoliv sáhodlouhé) popisy, různorodá dějová linie, vývoj postav, mrazivé okamžiky prodchnuté mystikou a především nevtíravá lidskost navzdory krutým podmínkám, kterou dokážou zachytit jen ruští - a tatarští - spisovatelé. Nádhera.

hs777
07.11.2017 5 z 5

Za optimistickým názvem tohoto románu se skrývá mimořádný příběh o obrovské lidské síle a mateřské lásce. Zulejka, po předchozím drsném životě s manželem kulakem a jeho matkou, po vysídlení do pracovního tábora v sibiřské pustině porodí a vychová syna, a přestože je ve vyhnanství, žije paradoxně svůj vlastní život spokojeněji - "Ne že by byla šťastná, to ne. Ale je jí – dobře...". Věcný a citově málo zabarvený jazyk autorky přesto neskrývá zvěrstva, která se v této době v Sovětském svazu odehrávala. Román končí lehkým náznakem naděje alespoň pro syna Zulejky, ale my bohužel víme, že po kolektivizaci a válečných letech přišla léta padesátá a potom další a další.

Makropulos
31.10.2017 5 z 5

Jsem tady první hodnotitel? No doufám, že to tak dlouho nezůstane. Tahle kniha opravdu stojí za přečtení. Většinou se mi stává, že chvíli trvá, než se do knížky začtu, ale příběh Zulejky mě chytil hned od první stránky. Třicetiletá žena, patnáct let provdaná v muslimské rodině, kde ona nemá naprosto žádnou cenu, musí jen plnit všechny příkazy a přání svého hrubiánského muže a svojí zlé tchýně. A ona to trpělivě a s pokorou dělá. Porodila 4 dcery, ale žádná se nedožila ani 1 měsíce, ale i s tím musí žít. To je vlastně jen úvod do celého příběhu. Zulejčin manžel je zastřelen a ona v rámci rozkulačení deportována do pracovního tábora na Sibiř, kde na konci půlroční šílené cesty porodí syna. Zase žije v naprosto bídných podmínkách, ale tak nějak jinak. Žije sama za sebe a pro svého syna. Příběh ukazuje hrůzy té doby, ale hlavně sílu mateřské lásky i spalující vášeň, drsnou sibiřskou přírodu a různé naprosto odlišné charaktery ve stejné situaci a prostředí. Je to psané tak nějak lehkou rukou, přitom velmi plasticky a bez zbytečného útočení na čtenářovy city. Doporučuji.