Zpěv drozda

22.12.2019

Předpokládal jsem postapo, dostal jsem spíš romanci v pokřiveném světě budoucnosti... Přiznám se, že na to jsem neměl zrovna náladu, přesto se kniha četla dobře - postavy jsou vykreslené poměrně hezky děj a reálie také. Co mi ale chybělo je hlubší popis některých událostí, ale to je prostě dáno zaměřením knihy spíše na mezilidské vztahy než na popis příčin úpadku lidstva (ale radost jsem z toho prostě neměl). Z mého pohledu tedy nic moc extra, ale nejedná se o vyloženě zabitý čas...
SPOILER: pár věcí mi nedává logiku - když má dík internátní výchově praktická každá žena vypálené vaječníky, tak jak pomůže v záchraně lidstva zastavení distribuce narkotik? To vyhyne tak jako tak...

13.10.2019

Pochmurné varování z konce minulého století a jak se tak kolem nás koukám, velmi trefné... vždyť zmiňovanou "smrt intelektuální zvídavosti" vidíme všude kolem nás, od lidí unavených stresujícím dnem a čučícím bezmyšlenkovitě na cokoliv, co dávají v bedně, po děti ve školách, které vyučování přežívají bez špetky zájmu, jen aby byly u svých mobilů, tabletů a počítačů, které je zabaví a u kterých nemusejí vyvíjet žádnou aktivitu. "Lidé jsou většinou hrozně líní, touží jen po rozptýlení a po zábavách."
Pro mě je děj popsaný v knize velmi reálným scénářem. Roboty sice ještě nemáme na takové úrovni, ale vzhledem k technickému rozvoji posledních pár desítek let, kdo ví, co bude za 50 nebo 100 dalších let. Každopádně tendence ke snižování nároků na znalosti a intelektuální dovednosti tu už jsou, rostoucí závislosti také. A je to přeci intelekt, zvídavost, schopnost milovat a radovat se ze světa kolem sebe, co nás odlišuje od zvířat. Vyměníme to za pohodlnou virtuální realitu?

12.10.2019

(SPOILER) SPOILER
Hodnocení jsou vysoká, tak co tomu podle mě chybělo? Asi jistá dávka napětí. I když jsem ve skutečnosti ráda, že oba hrdinové přečkali bez úhony a větších strádání 320 stran. Nechci, aby přišli o život, byli mučeni, aby je zničily útrapy...
Paul sice zažije vězení a útěk z něj, a potom strastiplné putování, ale vše je popsáno skoro nebolestivě, ač v reálu by to rozhodně bolestivé bylo. Někteří autoři dokáží pár větami zdramatizovat příběh, dát mu šťávu... To tady trochu schází.
Paralelou k této knize je 1984, ale zatímco Orwellovu hrůzyplnou verzi budoucnosti jsem dokázala přečíst jednou a nemám odvahu si to zopakovat, neb to, o čem píše, je opravdu možné, Zpěv drozda, ač se 1984 svým námětem podobá, je limonádička nevýrazné chuti, vycucaná bez většího zájmu - oproti Orwellovu panáku ostré slivovice vypité na ex.
Přesto tato kniha stojí za přečtení a za zamyšlení. Je to jedna ze stovek verzí budoucnosti, které vytvořili autoři sci-fi. Podle mě se však nic takového nepřihodí. Budoucnost se rýsuje úplně jinak a řekla bych, že hůř.

01.10.2019

Příběh se mi moc líbil- jeden z mála sci-fi, který opravdu nutí k zamyšlení. Roboti ovládají lidstvo-to je introvertní, drogám propadlé, apatické a bez všedních starostí a zájmů. Ale hlavní hrdinové románu chtějí odolat touze po sebezničení, chtějí žít v naději na lepší život. Je to vlastně takové varování před možným zneužitím vědy a techniky.

23.09.2019

Čekal jsem běžný paperback, který nijak nevybočuje z mnoha podobných, místo toho jsem dostal pecku přímo mezi oči.
Zvláštní atmosféra z toho dělá jedno z nejlepších sci-fi, co jsem kdy četl. (Možná to je tím, že vlastně nevím, jestli to je "jen" sci-fi nebo dokument z budoucnosti...)

16.09.2019

Nejdříve jsem si někde přečetla, jak je tato kniha báječná a hned potom, že je to sci-fi. Nečtu sci-fi. Někdo nečte básně a čte sci-fi. Já čtu ty básně. Těch pár prvních stránek mě úplně nepřesvědčilo, že jsem měla vytáhnout drozda z klece. Ale naštěstí to netrvalo dlouho a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Možná se v knize píše ten rok, který se píše, ale opravdu je to tak vzdálená budoucnost? Jak moc je člověk se svými vzorci chování, emočními a mentálními programy odlišný od robota, jehož program mu umožňuje rozhodovat se. Zamilovat se. Chovat se jako člověk. Z hlavních hrdinů mi byl nejvíce sympatický Bentley. Ale možná jen proto, že do něj Tevis vložil takovou dávku něhy a roztomilé nevědomosti. Místy kniha skutečně připomíná romantický příběh. Žádný růžový paperback. Je to spíše taková prvorepubliková nostalgie s určitou mírou naivity. Alespoň po určitý čas. Některé pasáže jsem velmi intenzivně prožívala a usmívala se u nich. Vlastně by mě zajímalo, jaké by bylo pokračování.

06.09.2019

Jak by řekl Bender: Vyhubit lidstvo...
Hodně dlouho jsem nečetl takhle dobrou Sci-Fi.

02.09.2019

Viděl jsem v tom trochu Orwella. Pěkná vize ...

06.08.2019

Knížka vyšla v roce 1980 a Tevisova vize, jak by mohla naše společnost vypadat, je datovaná rokem 2467. Ještě stojí Empire State Building, ale zmizeli jsme my v té kvalitě, kterou máme v současné době. Sci-fi příběh odeznívá v našich hlavách a nabízí prostor pro zpětnou vazbu, protože budoucnost tvoříme už teď - v přítomnosti : Jak si uchovat a hýčkat ten dar, který nám byl dán : mozek a používat ho. Jak se odstřihnout od závislostí, které podvracejí naši vůli. Jak neprotežovat poživačnost, aby se nestala jediným smyslem života.
Walter Tevis by měl určitě radost, že Zpěv drozda oslovil tolik čtenářů.

03.08.2019

Tato kniha mě velmi zaujala a čtu ji stále dokola a dokola, vždy po roce. Zajímavý příběh o budoucnosti.

27.06.2019

Jedna z mála sci-fi které jsem četla, a i když tento druh literatury nevyhledávám, kniha se mi líbila.

24.04.2019

Jedna z mých nej. Příběh, kde doslova platí rčení, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

08.04.2019

Zaujalo mě, jak by lidstvo zhlouplo bez znalosti čtení. To si vůbec neuvědomujeme.

28.03.2019

Super kniha

16.03.2019

Pokud bych si měla vybrat knížky, které bych si s sebou vezla na pustý ostrov, tohle by byla bezpochyby jedna z nich. Zřejmě bych se cítila osamělá, stejně jako Paul a zřejmě by mi knihy pomáhaly hledat odpovědi, stejně jako jemu... Tahle nenápadná knížka mě prostě dostala. Vyprávění plyne v takovém starosvětském tónu, místy připomíná Bradburyho, místy Orwella... Inspiraci v jejich dílech autor nezapře, přesto dokázal poskládat osobitou mozaiku, do které zahrnul kritiku konzumní společnosti, krizi rodiny a sociálních vztahů i kritiku náboženských dogmat... Z každé stránky na čtenáře dýchá láska ke knihám a zároveň k základním lidským hodnotám...
"Cítím se volný a silný. Kdybych se nestal čtenářem knih, nikdy bych tento pocit nepoznal. Ať už mě v budoucnu potká cokoli, díky bohu za to, že umím číst, že tak mohu vpavdě vstupovat do myslí jiných lidí."

12.03.2019

Čekala jsem sci-fi a dostalo se mi něco trochu jiného, leč vůbec nejsem zklamaná. Skvěle pojatý postapokalyptický svět se vším jeho "fungováním". Až z toho člověka trochu mrazí.

20.02.2019

Životní heslo "Neptej se - pusť to z hlavy!", narkokapsle jako řešením všech nepříjemností a Soukromí jako nejdůležitější hodnota
přivedou lidstvo na pokraj vyhynutí. Aneb kam může vést touha po bezstarostném životě říznutá velkou dávkou sociálního inženýrství.

Kniha mi hodně připomínala Konec Civilizace od Huxleye. Motiv důležitosti knih pak 451° Fahrenheita.

27.12.2018

Přicházející události vrhají před sebou stíny. Tak třeba ochrana soukromí... :-/
Vynikající, kdo nečetl, má jen část základního čtnenářského vzdělání.

22.12.2018

Zajimava vize budoucnosti..zdrogovane,line lidstvo necha moc a kontrolu robotum..proc ne,vlastne to autor vykresluje velmi realne a jeden by az uveril,ze takhle lidstvo opravdu dopadne..presto mi v teto knize neco chybelo a nemuzu se zbavit pocitu,ze vsechno uz nekde bylo..a ty marihuanove cigarety me bavily nejvic :)